TP: Krásné odpoledne, dámy a pánové, diváci u obrazovek. Vítám vás u našeho telemostu mezi Prahou a Mexikem a zvlášť vítám našeho přednášejícího, pana profesora Radko Tichavského, který je velmi mnohaletým výzkumníkem v oblasti agrohomeopatie. Ale o tom myslím už bude mluvit on sám. Takže ještě jednou Radko, vítám Vás a jsem Vám vděčný, že jste se připojil k našemu vysílání.

RT: Děkuji mnohokrát. Já se budu snažit zorientovat v technice, momentíček. Ještě vás nevidím ...

TP: Tak ještě chviličku, však se to napraví. Já jenom vzpomenu našeho prvního setkání. To bylo, myslím, na půdě Chemicko-technologické školy v Praze. Později jsme se setkali na konferenci v poslanecké sněmovně a pak na kongresu tady v Praze, který nesl název Mezinárodní kongres zdraví. Byl to čtvrtý ročník a zde jste také přednášel svoji prezentaci.

RT: Dobře, tak dneska budeme mluvit o holohomeopatii. To znamená, to je nový směr v alternativě, v alternativním zemědělství. Prvně bych chtěl vysvětlit, co je to vlastně holon nebo proč se tomu říká holohomeopatie. Holos - to znamená celistvost. A holohomeopatický holon je funkční, relační a víceúrovňová jednotka živého systému, která je současně celkem i částí většího celku různých jiných holonů, řekněme menších mikroholonů nebo větších makroholonů, která udržuje svou identitu, nikoli izolací, ale dynamickou koherencí vztahů, toků, paměti, rezonancí a regulačních omezení mezi svými složkami. V holohomeopatickém pojetí ten holon není redukován na jednotlivý organismus, orgán nebo látku. To znamená, my nebojujeme s patogeny nebo nesnažíme se zabít něco v tom holonu, ale snažíme se v tom holohomeopatickém pojetí neredukovat a zároveň dostat do tohoto konceptu půdu, rostlinu, rhizosféru, mikrobiom, vinice nebo pole, stádo, člověka a celý ten agroekosystém, který se potom chová jako organizovaná jednotka s vlastními vzorci regulace, citlivosti, odpovědi a historické paměti.

Takže potom jaký je ten holohomeopatický význam? V holohomeopatii je holon základní jednotkou pozorování, interpretace a intervence. To znamená, že léčba nesměřuje pouze na patogen, deficit nebo na orgán, ale na deformovaný funkční celek, který ztratil koherenci. Takže my se snažíme vlastně tím naším, těmi našimi zákroky ten deformovanej celek znovu obnovit a jakmile se dostane ten celý holon zase do koherence, tak se vlastně všecky, všecky ty patogenní procesy zastaví a přetvoří se a zvýší se vitalita těch kultivací. To znamená holohomeopatický zásah proto usiluje o obnovení koherence, přesměřování dynamiky systému, znovuotevření regulační kapacity, posilení strukturální a informační integrity a harmonizaci vztahů mezi vnořenými úrovněmi, to znamená těmi různými makro a mikroholony. Tak teď vám to ukážu prakticky, jak to děláme třeba - prvně začínáme studiem, satelitním studiem toho místa, kde se bude intervence konat. Tady máme příklad, řekněme todle je příklad holonů z z Thailandska, ale taky vám budu ukazovat jeden holon, který jsem zanalyzoval pro vás z Berouna, takže můžete se na to podívat, jak to vypadá potom i v České republice.

Takhle tady vidíme, že jsou třeba zdevastované nějaké deforestované části, kde vykáceli les, vykáceli džungli a snaží se tam pěstovat. Tady je potom nějaká cesta, tady jsou nějaká stavení, nějaké budovy. A když si potom, když si to potom zanalyzujeme na tom satelitu, tak nám potom vyjedou na tom satelitu - prvně utvoříme Voronoiovy linie, to je taková statistická analýza, fragmentace toho holonu, jaká je fraktalita na různých částech toho holonu, a rozdělíme části toho holonu na jedny části, kterým říkáme atraktory, to znamená, to jsou vitální části toho holonu. Teď se podíváme, kde by ten atraktor byl na té - tady, tady na tomhle místě se vytváří nějaký atraktor. To znamená, kde to nebylo vykáceno, kde tam je ještě ta původně džungle, tak tam je to vitální centrum, a potom jsou tam deszvitalizované části toho holonu, jako třeba tato část. Podíváme se na originální obrázek a to je právě tady, kde to tady vykáceli úplně a nechali tam holou půdu. A potom to zmapujeme. Takže uděláme si prvně mapu těch vitálních částí toho holonu. To jsou pseudobarvy - v pseudobarvách se to vytvoří, aby to bylo, abysme se v tom orientovali. A tady třeba vidíte zajímavou část. Tady v této části je vlastně taková vitální část, tady je vyznačená tou zelenou barvou a ta právě okružuje vlastně takový dekubit. Takže v této oblasti ta regenerace bude o hodně snadnější než třeba tady. Protože tady vidíte, že se to, že se ten kruh vlastně neuzavírá - tady je jedna část takového, takové, taková silnice se tady - nebo nějaká cesta, která to prostě rozrušuje a ten dekubit je daleko větší. No a potom vytvoříme na tom satelitu si prvně vytvoříme zase, který jsou ty části desvitalizovaný. Vyjádříme to v pseudo - pseudobarvách a potom tyto dva obrázky, to znamená ten obrázek těch atraktorů a těch dekubitů, dáme dohromady a vytvoří nám to takzvanou holonickou mapu. Tak. A na té začínáme pracovat. Takže to je první krok.

První krok je prostě zjistit přesně statisticky, jak na tom to místo, jak na tom to místo je, co se týče vitálnosti a co se týče těch dekubitů, to znamená těch deszvitalizovaných částí. A potom z těch vitalizovaných částí, to znamená třeba z této zelené části tady, nasbíráme rostlinky nebo houby nebo lišejníky nebo různé mikroorganismy a ty potom připravíme homeopaticky a aplikujeme na ty místa, kde jsou, na kterých je prostě vytvořen ten dekubit, který jsou devastovaný nebo který nemají vitalitu. Takže vlastně doplníme, doplníme biodiverzitu vlastně na tom místě, který deformoval, které deformovalo svou vitalitu, co se týče nějakých komplexních změn v celém holonu. A takhle to potom vypadá třeba na - to je nějak jedna lokalita, kterou jsem si vybral u Berouna - tady vidíte, že je tady nějaké pole, je tady nějaká cesta, je tady pár stromů na okraji, na okraji je tady nějaké stromoví a potom je tady jeden takový devastovaný, taková devastovaná část, kde to prostě rozjeli, rozryli to, traktorem to projeli. Takže ta část je prostě fragmentovaná. No a potom si tady zase vyjedeme stejnou analýzu na tomhle obrázku normálně, satelitním. Může se to dělat taky s dronama. Tak. A tady vidíme, že to opravdu vytváří ten dekubit, jo? Ten dekubit je vyjádřen v pseudobarvách. Potom si vyjedeme zase analýzu těch vitálních, těch fraktálních částí. Takhle to vypadá. To jsou ty vitální části. A potom to dáme, tydle dva obrázky dáme dohromady a tím nám vytvoří tu holonomickou mapu. Takže tady vidíme jasně, že jsou tady nějaké, nějaké atraktory v té zelené barvě, tadydle a tady jsou nejsilnější, potom ještě je tady pár menších atraktorů. A potom si to můžeme vypočítat. Můžem si vypočítat přesně, jaká je ta fraktalita na každém místě. To znamená, když si to, když si to potom vypočítám, tak si ohraničím ten jeden z těch atraktorů. A tady mi říká, že tady má fraktalitu 1,5675. To znamená nejvyšší fraktalita v tomto systému je vyjádřená číslem dvě a nejnižší číslem nula.

Takže tady má celkem dobrou, není to příliš vysoká fraktalita, ale je to atraktor strategicky významný v tomto holonu. A potom si můžu vypočítat, jaká je fraktalita na tom fragmentovaném místě, a tam je fraktalita 1,5212. To znamená, tohle místo je opravdu zdevastováno. Takže když budu chtít si, chtít, aby tohle devastované místo bylo vitální, tak si třeba nasbírám mikroorganismy z tohoto atraktoru. To si zlokalizuju si to přímo na tom místě fyzicky, nasbírám vzorky půdy, rostlinky, bioindikátory, který tam jsou, a ty se potom připraví holohomeopaticky a nastříkají se na tudle část. A tadle část prostě velice rychle začne reagovat a začne měnit svoji vitalitu. Takže atraktory a dekubity. Tvorba atraktorů a dekubitů je úzce spjata se stupněm fraktality nebo fragmentace holonu. Atraktory jsou definovány jako oblasti s vysokou fraktalitou a integrací a s vysokým stupněm podobnosti mezi různými aktéry holonů. A dekubity jsou definovány jako fragmentované oblasti s nízkou fraktalitou, nízkou biodiverzitou a nízkou konektivitou mezi aktéry holonu. Tak. Takže to je ten vnější holon, který můžeme vizuálně představit velice, velice rychle. Ta analýza nám zabere zhruba asi 5 minut. Takhle, jak to vidíte na těch obrázcích, je to tak do 5 minut můžeme vyjet statistiku a máme to přesně vyjádřeno numericky, číselně vyjádřeno, statisticky vyjádřeno - stupeň fraktality v tom holonu - a tím víme, kde vlastně ty bioindikátory důležitý můžeme najít. To znamená, v těch atraktorech najdeme bioindikátory, které vyznačují velkou vitalitu. A na těch devastovanejch částech, v těch dekubitech, tam naopak zase najdeme třeba nějaké mikroorganismy, které jsou resilientní, které jsou schopné přežít i tuto tuto devastaci.

A potom rozpracujeme holon metabolicky. To znamená, ten už přímo vidět není, ten se nedá pozorovat satelitem, ale je třeba nasbírat bioindikátory, prostě zfotografovat. Zfotografujeme a identifikujeme všecky rostlinky, lišejníky, houby, bakterie, mezoorganismy, hmyz. Uděláme taxonomickou analýzu a uděláme takový katalog toho, co se tam, jak, čím se ta příroda na tom místě vyjadřuje. Takže když třeba tam najdeme nějakou, nějakýho mravence, to je Solenopsis invicta nebo nebo Neoponera villosa, to je zase tak, zase takovej jinej mravenec zvlášť - tyto dva druhy mravenců jsou zvlášť zajímavé, protože oni se brání jednak kusadly, ale také mají žihadlo. A jsou důležitý v ekosystému, protože oni vlastně řídí ten hmyzový ekosystém. Tak potom si nafotografujeme si třeba Harmonia axyridis nebo nějaké jiné hmyzy, které se tam se tam nachází. Coccinella septempunctata nebo Forficula auricularia. A potom vytvoříme počítačový, počítačový systém. To znamená, každý z těch organismů se - je napojen biochemickým způsobem na ostatní organismy v tomhle holonu a a dělají vlastně takové skupiny, takové klastry. A podle toho, jak jsou ty organismy naklastrovaný, tak podle toho odhadujeme vitalitu. Takže tady máte, vidíte třeba nějakou takovouhle, takový klaster, který, který je navázán na Coccinella septempunctata. To znamená to je naše - jak se to řekne v češtině? no, slunečko sedmitečné. Tak a potom vidíme zase jiný klaster, který je třeba s dvěma organismy, to znamená Coccinella septempunctata a Neoponera villosa, to je mravenec. Takže vidíte, že se ten, že ten původní klaster byl jednoduchý jako takový, jako izolovaný, ale když se tam přidá jeden nějaký zvláštní organismus, tak ty, tak se ten klaster potom velice rychle propojí. Každá linka, která spojuje tydle body, je vlastně jeden metabolit. Je to nějaká chemická látka, která komunikuje toho mravence s tou Coccinellou, takže se můžou, můžou spolupracovat. No a potom se vytvoří takový větší, větší systém. Řekněme tady uděláme, namodelujeme klaster z Coccinella septempunctata, Neoponera villosa a Forficula auricularia. To znamená, to je ta, to je ten sekáč nebo jak by se to řeklo v češtině. Tak. A potom se vytvoří komplexnější klaster. Tady už máme asi 30 000 bodů, v takovéhle modelaci. No a potom vidíme, že tady, že se, že když se to namodeluje, to znamená každá ta linka, to je chemické spojení těch tří organismů a vytváří se tady takové prázdné místo. A toto prázdné místo je metabolický, metabolický dekubit. To znamená, to je místo, které není pokryto žádnou chemickou komunikací. To znamená, todle místo v metabolickém holonu bude fragmentováno a bude mít nižší vitalitu a bude mít nižší biodiverzitu. Takže potom to takhle, takhle to označíme. To znamená, todle by byl takový nějaký atraktor.

Tady tadle část. Tak. A todle tady by byl nějakej ten dekubit. Tak a takhle potom vidíme tydle tři organismy v celkovým klastru. Takže takhle potom zjišťujeme, jak třeba, jak třeba tyto tři organismy jsou schopny organizovat vitalitu v holonu, nebo jak, jakým způsobem jsou navázány na patogeny. A základem toho holohomeopatického pojetí je to, že když obsadíte to místo vlastně nějakými biodiverzitami, nějakou biodiverzitou, pozitivní biodiverzitou, ne patogenní biodiverzitou, tak se to celkově ten holon potom rozvíjí k větší vitalitě a k většímu výnosu a většímu praktickému, praktickému výsledku v zemědělství. Tak takhle potom vypadá už velký, velký klaster. Tady máme zhruba asi takových 50 000 různých organismů na tom místě. A potom třeba ten, takhle si to můžeme zobrazit, prostě který každý z těch organismů jaký má, jaké má vlastně spojení v tom klastru. A můžeme, my víme úplně přesně, co se děje. A teď si představte, že když my nějakým způsobem, třeba nějakým chemickým způsobem aplikujeme něco a vyhubíme jednoho z těch důležitých organismů, jo, to znamená třeba, třeba toho mravence, jo, tak třeba nás mravenec obtěžuje na poli, tak my ho, my ho nějakým způsobem vyhubíme. Takže podívejte, co se stane s tím klastrem? Ten klaster, který byl provázán, a když z něho odstraním jenom jeden, jeden druh toho mravence, který byl důležitý k té integraci toho holonu, tak se potom stane todle. Vidíte? Holon, který byl velice provázán různými metabolity a biochemickými látkami, se najednou rozpadne. A tady, tady tato část toho holonu, vlastně se začne putovat někam, úplně někam jinam. Má dvě možnosti zhruba. Jedna možnost je putovat k úplné, k úplnému vymizení, a druhá možnost putovat do nějakého jiného holonu, kde se mohou, kde se mohou tyto organismy znovu navázat na ty organismy, na který byli, na které byli zvyklí, a znovu vytvořit nějaký jiný holon. Takže to je taková, taková základní informace. Potom, když to, když se na to podíváte prostě, jak to vypadá v v praxi, tak v praxi to vypadá takhle. Vidíte? Takhle to vypadá potom prakticky. Jaký je ten praktický výsledek toho, co děláme. Tím, že se nesnažíme ničit nic, ale naopak se snažíme propojit všechno, tak potom ty rostliny začnou reagovat a mají opravdu překvapivý výsledky. Má překvapivý výsledky toho, jak ten organismus - takhle to zaprašujeme, že jo, třeba tou homeopatií, takhle, takhle to vypadá, to je traktor s rozprašovačem - no a potom ten výsledek vypadá takhle. A když se na to dívají lidé, který jsou zvyklí pracovat v zemědělství, tak říkají:„No, to není možný, jak jste to, jak jste to udělali? Jak jste dosáhli takového obrovského výnosu?" Říkám: "No dobře, tak musíme na to systemicky, musíme, musíme prvně vyznačit ty holony, prvně musíme shromáždit, nashromáždit všecky ty - propojit všechny ty části, který byly vlastně rozbity tím zemědělským způsobem nebo tou aplikací těch zemědělských různých způsobů, no a potom děláme různé, různá měření, abysme zjistili prostě, jak, jakým způsobem,do jaké míry třeba ten holon bude odpovídat na naši intervenci. Tak jedním z těch způsobům je metoda krystalizace odpařování kapek. To znamená, je to měření zase fraktality, lokální vzdálenosti, fraktální lokální vzdálenosti.

To je inovativní technika používá k analýze fyzikálně-chemických strukturálních vlastností roztoků. V holohomeopatii se užívá k měření vitality rostlin a semen a vlivu způsobu zemědělské produkce na kvalitu plodu. Tak. Tato metoda je založená na pozorování a kvantifikaci odpařování a depozičních vzorů, které se tvoří, když se kapka roztoku odpaří na povrchu. To znamená, uděláme mikrokapičku, zhruba 5 až 10 mikrolitrů, a ta se umístí na mikroskopickém sklíčku a potom se za kontrolovaných podmínek se vypaří a ta potom vytvoří takové obrazce. Já vám to ukážu, jak to vypadá. Tyto obrazce, to jsou různé, různé kapičky, které byly vytvořeny, a tak potom vidíte v konvenčním zemědělství se ta kapička vypaří takhle - takže vytvoří vlastně takovou skupinu nějakých bodů, kterou, který nejsou vůbec provázány. Je to vlastně takový jakýsi mrak něčeho, co není zorganizováno. A když to potom, když potom uděláte tu homeopatickou intervenci v tom holonu, tak se tam postupně začínají provazovat a postupně se začínají tvořit různé krystalizace, jako třeba na tomhle místě tady, udělá se taková malinká nukleace, to znamená, tady se ten holon se začne organizovat, tady v této části - tady ještě není organizován a tady už se začíná organizovat - a potom se vytváří ta organizace se vytvoří větší a větší, fraktálnější a fraktálnější, až potom u toho holohomeopatického holonu to potom vypadá takhle. To znamená, vytvoří se obrovský fraktál k té provázanosti a autoorganizace v tom vnitřku prostě, v té míze těch rostlin, které rostou. Takže potom to tak - tady jsou další třeba, další nějaký ukázky. Todle, todle je výzkum na Boloňské universitě v Itálii, kde jsou semínka bez stresu aplikována arzenikem na 45. potenci decimální homeoepatickou, a tady jsou semínka ve stresu s tou samou aplikací. Takže vidíte, že třeba ty semínka, který nejsou vystresovány třeba nějakým tím chemickým zásahem, tak potom vytváří vnitřní struktury provázanosti, fraktálnosti a to se potom odráží na kvalitě těch zemědělských produktů. To znamená, nezáleží na tom jenom, kolik vyprodukujeme, ale jaká bude kvalita toho, co vyprodukujeme, a jak to bude potom působit na lidské zdraví. Takže to se začíná se to provazovat. Nejenom začneme prvně od nějakého konceptu holonů, od nějakých satelitních analýz, potom uděláme predikce, děláme predikce počasí, to znamená na každém holonu si vybereme statistiky 20 let dozadu - statistiky teploty, srážek, typ půdy. To se potom všecko rozpočítá, se to udělají, dá se to do grafik a potom na základě těchto analýz, který uděláme, se potom vybírají ty holohomeopatické přípravky, a když se to potom aplikuje na tu nebo se to nastříká, řekněme ten homeopatický přípravek na ten holon, tak potom to dává takové ty krásné výsledky, které jste viděli na fotografiích. Tak.

Tady vidíte, vidíte třeba hydrolát semena papriky. To znamená, to je paprika, která je, která byla vypěstována v chemickém zemědělství, v konvenčním zemědělství. No a vidíme, že tady má fraktalitu 1,7112. Toto je ta krystalizace vlastně té kapičky. Takhle to potom vypadá ve pseudo 3D si to můžeme si to udělat v třech dimenzích, abysme zjistili, jak je - kde je právě nejvyšší, nejvyšší fraktalita na na této mikrokapičce. A tady potom vidíme hydrolát semena papriky vypěstované v holohomeopatickém zemědělství. A vidíte, že má tu fraktalitu o hodně vyšší. Má fraktaitu 1,9103, což je velice blízko fraktálnímu matematickému ideálu, protože v přírodě je to obrovská fraktalita. A vidíte, že ta kapička vlastně ta mikrokapička, která, kterou analyzujeme tady v tomto místě, se nezorganizovala, Je to vlastně takový souhrn nějakých bodů, které nemají žádnou, žádnou souvislost. A na tom holohomeopatickém, na té kapičce z té holohomeopatické produkce potom vidíme, jak se to tady organizuje, jak se to vlastně vnitřně vytváří, ta fraktální struktura, a to se potom odráží i na konzumentovi, to znamená na tom spotřebiteli, který to, který tu papriku potom pozře, že jo. A vysoká fraktalita v tom plodu, který jíme, tak vlastně vytváří zase vysokou fraktalitu v celém tom biologickém systému, který nazýváme lidským zdravím. Takhle je to, takhle to potom vypadá v třetí dimenzi, v pseudo 3D. No a takhle je ta, takhle vypadá ta kapička. Tak. A tady si to můžeme srovnávat. To znamená, to je výsledek chemického zemědělství a výsledek holohomeopatického zemědělství. Tady vidíme další příklad. To je míza papriky vypěstované v konvenčním zemědělství. Zase 1,7451 fraktalita. Tady to potom máme v třetí dimenzi a tady to máme 1,9173. Takhle to potom vypadá. A tady vidíme, jak se tady vytváří taková vlastně fraktální pohoří. Taková fraktální pohoří, které jsou ukazatelem velké vitality v tom zemědělském produktu. A takhle to vypadá v tom mikroskopu, když si to vyfotíme. Na začátku to vypadá podobně, ale vidíte, že ten, že právě ten ekologický produkt je daleko organizovanější. To samý se dá zkoumat a zkoumáme to třeba u produkce pšenice. To znamená todle je evaporace nebo vypařování té kapičky u konvenčního zemědělství. To znamená, vidíme zase opravdu nějaký shluk nějakých bodů, který jsou chaoticky rozloženy na na tom, v té kapičce. A tady potom vidíme hydrolát, tu kapičku prostě vytvořenou, vykrystalizovanou v biodynamickém zemědělství. Biodynamické zemědělství využívá také homeopatii. Vidíme, že se ta fraktalita zvýšila na 1,849. A u toho konvenčního zemědělství byla fraktalita 1,609. Tak. Tady to takhle potom vypadá v třetí dimenzi. Podívejte, jaký je v tom velký rozdíl. Vytváří se vlastně taková fraktální pohoří v té kapičce a to se potom přenáší na celostní stav vitálnosti holonů a na celostní stav zdraví těch konzumentů, kteří právě tu papriku třeba požívají. Potom děláme různá jiná, různé jiné analýzy, jako třeba bioelektrografie listů. Každý list každé rostliny, jakékoliv rostliny nebo jakéhokoliv živého tvora, vytváří takové biospektrum, vyzařuje takové biospektrum. Takže tady jsem vám připravil jednu ukázku bioelektrofotografie listu Ruta graveolens, to je normální rostlina. Todle je vlastně ten lístek a který vyzařuje ten, tu bioenergii okolo sebe, a změřili jsme fraktalitu - 1,319 1,4541 1,432. Na třech listech. A potom jsme na to aplikovali třeba arniku. Arnika, to je homeopatický přípravek, který se běžně užívá. Arnika CH, to znamená centezimální homeopatická preparace. Takže to nastříkáme na ten, na ten list a potom pozorujeme, že to spektrum se zvětšilo svoji intenzitu. Takže ale potom ještě chceme vědět, jaká je charakteristika té intenzity, jestli je fraktální nebo není fraktální. A tady třeba pozorujeme, že třeba u toho prvního listu ta fraktalita se snížila, u toho druhého listu se trošku snížila a u toho třetího listu byla vyšší.

To znamená tento list, když si na něho sedne nějaká, nějaký afit nebo nějaký patogen, třeba nějaká houba nebo patogenní bakterie, tak tento list bude daleko lépe obráněn než ten list na levé straně. Proč? Protože má větší intenzitu toho bio toho, té bioenergie, kterou vyjadřuje, a vlastně signalizuje tomu patogenovi, že to není dobré místo, aby se, aby tam útočil na ten organismus. Takže patogen si potom vybere ten list se slabší intenzitou tohodle biopole no a začne tu rostlinku okusovat třeba, nebo začne rozkládat její, její kořeny nebo její různé části a vytváří patogenní centrum, nějaký dekubit. A potom, když se na to nastříká arnika na 12CH, to je důležitý, 12CH, to je vlastně limit Avogadrova čísla, to znamená teoreticky po tomto Avogadrově čísle už by tam vlastně nic nemělo být chemicky v té, v tom homeopatickém přípravku, a vidíme, že když jsme i na té hranici toho Avogadrova čísla, takže se fraktalita radikálně zvýšila. To znamená, tady jsme měli 1,319 a potom, když jsme na to nastříkali tu arniku homeopatickou, tak jsme najednou se vyskočili na 1,5532. A tady už je výsledek víc zajímavý, protože je víc homogenní, to znamená u těch třech listů je homogennější. A když potom nastříkáme na stejnou rostlinu arnika 30CH, to znamená podle konvenční chemie by tam vlastně už nemělo být absolutně nic. To znamená, řekli by - chemici by řekli: "To je pseudověda, tam už nic není, to nebude mít žádnej biologickej efekt," - tak najednou pozorujete, že ten, to biokampo vlastně, ten biokamp nebo ta, to vyzařování té energie vitální se vlastně velice zvýšilo, velice zintenzivnělo a změnila se velice homogenně fraktalita. To znamená, tady už vidíte, že fraktalita je daleko vyrovnanější - 1,57 1,56 1,54. A je úplně jasné, že se tady zvýšila fraktalita v celém, ve všech těchto tří listech zvýšila úplně stejně. A když na to potom nastříkáme třeba nějaký jiný přípravek, to znamená zase si vybereme tu, ty tři lístečky té Ruta gravolens, změříme fraktalitu 1,4 1,39 1,42. Potom na to nastříkáme camphora 5CH. Takže tady je, tady ten výsledek je víc homogennější ve srovnání s tou arnikou. Potom, když na to nastříkáme potenci vyšší, to znamená 12CH, tak tady už je velice homogenní, homogenní výsledek. No a když potom nastříkáme na stejnej list camphora 30CH, což už je mimo limit Avogadra, teoreticky by tam nemělo být nic, chemik by řekl: "Já tam - tam nic není, to je samá jenom voda, to jen rozprašujou tam vodu, to nebude mít žádnej biologickej výsledek nebo žádnej biologickej efekt," tak naopak to vidíte, že se ten list vlastně rozsvítil. Vypadá to, jakoby to byla taková žárovka, jo? Takže když se to potom, když se potom tato rostlina se takhle rozsvítí, řekněme to nějakou jako podobenství, když se rozsvítí, tak ten patogen se přiblíží k té rostlině, reaguje na tento na tento biokamp vlastně tím způsobem, že se od té rostliny oddálí, protože si řekne: „No, já tam budu bojovat, prostě ta rostlina je připravená na mě, tam bude mít, budu mít problém, abych se tam dostal, k té míze, nebo abych je rozložil." Tak si radši vybere nějakou rostlinu, která má ty, ten obrannej systém menší, no a tuhle rostlinu nechá prostě na pokoji a máte potom pole krásný čistý a který má velkou vitalitu a velký výnos. A nejzajímavější na tom je taky ta ekonomická část, protože ta homeopatie, vlastně holohomeopatie je založená na tom, že si každý ten zemědělec může ten přípravek udělat sám, nemusí si kupovat nic. S velice malou laboratoří je schopen si vytvořit všecky tyto přípravky a aplikovat to na jakékoliv, na jakémkoliv pozemku, malém, velkém. Pracujeme na pozemcích 3 hektarových nebo 30 nebo 3000 ha nebo 10 000 ha - a výsledek je vždycky stejný. Takže todle je další měření, který děláme. Takhle potom jsou zase další měření, který se udělaly na Boloňské universitě. Tady je konvenční odrůda obilí. Kapička toho obilí která je odpařována. Tady vidíme, že má fraktalitu 1,49 A tady máme zase obilí biodynamické s homeopatií. Takže tady ta bude mít fraktalitu větší - 1,84 - prakticky dvakrát tak větší, že jo. A potom tady vidíme, že se taky modifikuje klíčivost těch semínek. To znamená, že to není jenom nějaká grafika, kterou si vyjedeme a kterou máme krásné obrázky krystalizované, ale opravdu se zvětší třeba ta vitálnost toho semínka a zvětší se procentuál - procentuálně se dá vyměřit, o kolik se zvětší klíčivost toho semínka. Takhle vypadá třeba Triticum turgidum turanicum.

Takhle to vypadá na poli. To je taky výzkum z Boloňské university. A takhle potom vypadá to biodynamické zemědělství v této odrůdě toho obilí, jaké krásné fraktály vytváří. A potom, to je zajímavé, když si potom zanalyzujete třeba slinu toho spotřebitele, si připraví třeba chleba z tohodle obilí a potom vy měříte změny, fraktální změny v jeho slině, tak potom ty změny fraktálnosti v jeho slině jsou úměrné těm změnám, který vytvoříme prostě na poli. To znamená, začneme úplně prvně od holonu, potom jdeme k metabolickým vazbám, propočítáme to, co tam budeme aplikovat, zvýšíme fraktalitu a ta fraktalita potom se projektuje, se vlastně se vytváří větší fraktalitu toho výsledku, zemědělského výsledku a nejenom výnosu, ale hlavně kvality toho zemědělského produktu - a to se potom odráží do zdravotního systému celého organismu. Takhle to potom vypadá v 3D. To je řekněme to pohoří fraktální, které odpovídá tady tomudle, této krystalizaci. Takže potom - todle budem přeskakovat. Tady je popsáno, jaká je - jaké změny prochází, jakými změnami prochází to obilí vlastně, které je aplikováno s tou homeopatií. To znamená, že se vytváří fraktální glutenová síť, proteiny se stravují pomaleji a uvolňují aminokyseliny postupně, což vede k lepší glykemické stabilitě, větší využitelnosti pro syntézu svalových a enzymových proteinů. To už je potom, jak se to odráží zase na na lidském zdraví. Vyšší fraktální dimenze, to znamená vyšší povrch interakci způsobuje, že se enzymy štěpí a mohou vázat bioaktivní látky na více místech. Škroby a sacharidová fraktalita. Granule škrobu v tom kamutu potom mají víceúrovňovou fraktální povrchovou texturu, což znamená vyšší podíl amylózy, pomalejší strávení, nižší glykemický index, menší metabolická zátěž u lidského organismu. Moderní pšenice byla selektována na hladší uniformní granule s vyšším podílem amylopektinu, což zvyšuje rychlost trávení a glykemický index. A když se na to potom navýší, že ta moderní varieta nebo moderní druh té pšenice bylo aplikováno chemikou, tak se to potom projevuje na lidském zdraví přímo. Ty porosty, které jsou aplikovány homeopatií, mají větší antioxidační kapacitu, vyšší fraktalita znamená větší variabilita v metabolických dráhách, což vede k větší syntéze fenolických látek a karotenoidů. Má silnější antioxidační kapacitu, lepší ochranu oproti oxidačnímu stresu v organismu. Rostliny s vyšší fraktální dimenzí tkání mají schopnost organizovat více vrstev bioinformace z půdy a mikrobioty. Důsledek - obilí není jen nosičem kalorií, ale jemné bioinformace, která se přenáší do lidského metabolismu. A u toho kamutu tato informační bohatost je o hodně vyšší. A když se to potom vypěstuje tou holohomeopatickou metodou, tak můžeme shrnout, že bude vyšší fraktalita, vyšší nutriční kvalita, více bílkovin a lepší její využitelnost, pomalejší a vyrovnanější uvolňování energie v lidském organismu, vyšší obsah minerálů a vitamínů, silnější antioxidační účinek a bohatší informační, bioinformační otisk, který se potom odráží i v lepší odolnosti vůči civilizačním nemocem. Takže todle dává smysl celé té metodě vlastně, ten konečný smysl není jenom vyprodukovat stejné množství zemědělských produktů jako třeba ta chemická, chemické zemědělství, nebo obránit ty, ten zemědělský objekt proti patogenům, ale vytvořit opravdu zemědělský produkt, který bude mít pozitivní vliv na lidské zdraví a který zachrání nejen tuto generaci, ale příští generace, které třeba v tomto momentě vlastně už jsou ovlivněny tou nízkou kvalitou zemědělských produktů. To se může to být daleko intenzivnější v období krizovém, řekněme ekonomickém, ekonomické krize, protože v této, v tomto období potom lidé hledají levnější produkty, které byly vypěstovány v intenzivním chemickém zemědělství a který potom mají nízkou fraktalitu, a to se potom odráží ne v tom momentu, ale na dlouhém, po dlouhém období konzumace potom se to odráží na lidském zdraví. Tak tady vidíme evaporace, tu kapičku - odpaření té kapičky holohomeopaticky ošetřené půdy. Vidíme, že má fraktalitu 1,9889. Ta vysoká fraktálnost v půdě potom zvětšuje kapacitu půdy, její schopnost absorbovat vodu a udržovat vodu, což je daleko významnější, než si představíte, protože vlastně ty klimatické změny se projevují ve velkých radikálních změnách v půdě - to znamená, že ta půda ztrácí schopnost vytvářet živiny, ztrácí biodiverzitu, ztrácí schopnost zadržovat vodu. Takže pod tím chemickým zemědělstvím vlastně ta půda se stává stále více deszvitalizovanější a potom vytváří špatné podmínky na růst. Potom tyto podmínky se chemickým způsobem zase doplňují a čím více ty chemické látky naaplikujete na ten holon, tak potom ten holon se stává závislejší na těchto chemických látkách. Zajímavá informace je, že vlastně všechny nebo většina těch chemických látek závisí na ropě - jsou vyráběny z ropných derivátů. No a když se potom zvýší cena ropy, tak se potom zvýší cena těch zemědělských produktů, které se aplikují v zemědělství. No a potom se to promítá různým způsobem, protože řekněme ten zemědělec nemá peníze na to, aby koupil drahé ropné deriváty ve formě fertilizantů nebo hnojiv, že jo, no a potom ta, ten výnos tak jde dolů, kvalita už je úplně dole a odráží se to přím na lidském zdraví zase. Takže takhle to vypadá potom to fraktální pohoří vlastně v tom, v té kapičce toho, té půdy. No a tady potom vidíme, jak vypadá kapička odpařené půdy prostě v konvenčním zemědělství. Můžeme srovnat, jaká je fraktalita.

Tady máme fraktalitu 1,984, To je velice blízko matematickému ideálu. To je něco neskutečného, jak je tato půda organizována. To znamená i granulometricky je organizovaná, má správnou lacunaritu, správnou fraktalitu a potom se to odráží přímo do vitality. No a u té konvenčně ošetřené půdy potom vidíme, že opravdu zase takový ten nezorganizovaný shluk různých částic, které nemají žádnou strukturu - a to se potom odráží zase na vitalitě těch kultivací. No a tady můžeme srovnat tu 3D, třetí dimenzi, této samé grafiky, když si to srovnáme s tou předchozí - tady vidíte, tady vidíte krásná pohoří, nějaké fraktální Kilimandžáro tady, že jo, a nějaká, nějaké doliny. No, ale tady v tom chemickém, v chemické ošetřené půdě se potom vytváří takový začarovaný kruh. Takový začarovaný kruh. A vidíte, že tady máte celý ten střed toho, té kapičky je vlastně dezorganizován. A tady na tom, na této grafice můžete vidět, jak se holon vlastně snaží okroužit fraktálně ten problém, to znamená ta dezorganizace v tom, v té půdě, takže to vytvoří takový jakoby takový kruh a snaží se tím kruhem dostávat do toho středu a organizovat tu, organizovat tu půdu zase fraktálně znovu. Ale v tom okamžiku ten zemědělec zase aplikuje zase nějakou chemickou látku, aby zase něco rozřešil, aby zase něco zlepšil, anebo aby se snažil zvýšit tu kapacitu, vytvořit velké množství toho zemědělského produktu. No a tak ten kruh se vlastně zase rozšíří a zase je neschopen to centrum té kapičky vlastně zreorganizovat. Tady potom srovnání. Todle je evaporace nebo odpaření té kapičky té půdy a tady je, to je homeopatické, a tady je to to samé u chemicky ošetřené půdy. Takže co je ta fraktalita nebo fraktální lokální vzdálenost půdy se týká způsobu, jakým struktura půdy zaplňuje prostor na mikroskopické a makroskopické úrovni. To zahrnuje strukturu pórů, distribuci částic a mikroorganismy v půdě. To znamená v této půdě budou predominovat patogenní mikroorganismy, řekněme třeba například nějaká, nějaké Pseudomonas, anaerobní organismy, které nejsou schopny, protože se změní, změní se struktura půdy, granulometrie, a ten, ta půda se vlastně kompaktuje se, jak kdybysme na ni šlápli nebo jakoby jsme ji zhustili, sníží se množství kyslíku a různých plynů v té půdě. No a to potom zase přetváří mikrobiotu té půdy. Tak tam budou anaerobní mikroorganismy. No a v té homeopatické půdě, tam jsou zase aerobní organismy. Vidíte? Je to takovej, taková krajina, jo, fraktální krajina bychom řekli, kde je možno najít velkou biodiverzitu různých organismů. Takže třeba v té, v těch místech, kde je fraktalita o trochu nižší, to znamená, kde se nejsou vidět ty pohoří, tak v těch místech právě zase jsou nějaká, nějaké malé množství těch Pseudomonas třeba, jo, ale na těch vysokých místech, kde je fraktalita vysoká, tak tam budeme vidět třeba Firmicutes, to znamená Bacillus subtilis, Bacillus amyloliquefaciens, Bacillus megaterium, Bacillus simplex - bakterie, které mají rychlou akci, které produkují hormony, které produkují enzymy, které jsou benefiční k těm rostlinám a a stimulují růst rostlin. Takže tohle, co vidíme na tom obrázku jako pohoří, jsou vlastně pohoří, které jsou vytvořeny mikro, mezo a makroorganismy v té půdě, které jsou schopny stimulovat produkci zemědělských rostlin. A když to potom vypadá takhle jako na tom druhým obrázku, tak tady vidíte, že tady vlastně celý ten střed bude vyplněn nějakými anaerobními bakteriemi a jenom malinká část toho pohoří bude se snažit tento devastovaný prostor, řekněme fraktálně devastovaný prostor, se snaží ho zase doplnit a zvitalizovat. Struktura půdy, dobře strukturovaná půda s optimální fraktální dimenzí, má lepší retenční schopnosti, propustnost a podporuje zdravý růst rostlin. A mikrobiální aktivita je komplexnější, má fraktální struktury a podporují bohatší a více diverzifikované mikrobiální populace, který přispívají k rozkladu organické hmoty, dostupnosti živin, tvoření hormonů a bohatých enzymatických aktiv. A to se potom přenáší zase na lidské zdraví. Takže tady máme dva způsoby zemědělství. To znamená konvenční zemědělství, které v půdě způsobuje degradaci, ztrátu organické hmoty, sníženou biodiverzitu, snížení fraktální struktury jako na základě toho, co s tou půdou vlastně děláme, a potom důsledky pro zdraví, to znamená nutriční chudoba, vyšší zátěž toxinů, rezidua pesticidů, herbicidů, těžké kovy mobilizované z degradované půdy, slabší bioinformační otisk, to je velmi důležité, proto jsou potraviny zploštěné, s nižší schopností podporovat resilienci organismu a epidemiologicky to koreluje se zvýšeným výskytem civilizačních nemocí, jako třeba metabolický syndrom, diabetes, kardiovaskulární nemoci a různé jiné.

V holohomeopatické produkci potom půda podporuje organické hmoty, mikrobiální aktivity, biodiverzitu, zvýšení fraktální složitosti a má to pozitivní výsledky, důsledky pro zdraví. To znamená zemědělský produkt má vyšší nutriční hustotu, více bílkovin, minerálů - třeba magnesium, zinek, selenium - vitamínů a fytochemikálií, silnější antioxidační kapacitu těch plodin, to znamená, ta plodina vydrží daleko víc, delší dobu ve vašem, ve vaší ledničce. Když si koupíte třeba špenát z konvenčního zemědělství, tak zjistíte, že do dvou dnů se vám vlastně rozpadne v té ledničce. On se rozloží, se rozmělní se a je úplně - shnije, řekněme do dvou dnů vám shnije v ledničce. No a když je to potom produkt z holohomeopatie, tak ten potom v té ledničce vydrží daleko víc, protože má silnější antioxidační kapacitu, a nejenom vydrží víc, ale také má víc antioxidantů, které se potom přenáší do lidského organismu. Co se týče bioinformační kontinuity, potrava nese vícevrstevní signál půdy a mikrobioty a zlepšuje, integruje v lidském metabolismu, navyšuje imunologickou odolnost, podporuje epigenetickou plasticitu - to znamená epigenetická plasticita, to znamená to je schopnost organismu adaptovat se bez genetických změn - a snižuje riziko chronických zánětů a degenerativních onemocnění. Ve srovnání potom konvenční zemědělství je zdravotně deficitní model, potraviny jsou méně kvalitní, mají více reziduí, nižší schopnost posilovat imunitní systém. A holohomeopatie je regenerativní model zdraví na poli, potraviny se stávají nositelem komplexní nutriční i bioinformační hodnoty, která posiluje fyziologickou rezilienci a snižuje riziko civilizačních nemocí. Takže teďka vám ukážu pár obrázků z různých zemědělských produkcí holohomeopatických. A tím by moje část skončila a necháme asi zhruba půl hodiny na diskuzi, prostě na otázky nebo na reakce. Tady to, co poukazuje, co děláme. Školení zemědělství, zemědělců tři roky v Itálii, ve Španělsku, již pět let ve Francii. Mezinárodní kurzy ve španělštině, v angličtině s více než 800 účastníků ve virtuálních kurzech, v prezenčních workshopech v 15 zemích světa. Zpublikoval jsem různé knihy o holohomeopatické metodě vydané ve španělštině, v portugalštině, v italštině, které čekají také na vydání v angličtině, francouzštině a možná ve slovenštině. Proč ne v češtině? Nevím, ale dosud se v češtině nic nepublikovalo. Máme 5 000 stran praktických manuálů pro farmáře v různých klimatických podmínkách a typech kultivací. A produkujeme ve velkém holohomeopatické víno v Itálii. 100 hektarů holohomeopatického vína na Cognac ve Francii. Takže máme holohomeopatický koňak. Takhle vypadají papriky holohomeopatické. To je holohomeopatická produkce sladké papriky v Murci, ve Španělsku, ve skleníku. To je tříhektarový skleník. Tady vidíte, jak ty rostliny s holohomeopatií vlastně vypadají. Jsou krásné, čisté, zelené, plné plodů. Takhle tu potom vidíte, jaké plody rostou. Tak. A takhle potom vypadá holohomeopatická paprika. Ale největším rozdílem není, jak vypadá na fotografii, ale jakou má chuť. Ta paprika je potom vlastně chuťově daleko bohatší a způsobuje, když do toho kousnete, tak vlastně udělá takovou jakoby explozi chuti v ústech. Je to prostě opravdu zážitek. Takhle vypadají holohomeopatické papriky. To není postříkané olejem, aby to vypadalo krásně. Takhle to opravdu vypadá, když to sklízíme. To znamená, ta ten plod má úplně jiný lesk. Ta rostlina ho pokrývá různými metabolity, aby ochránila ten plod antioxidanty, solárními filtry a potom ten plod prostě dostane vlastně krásný lesk - bez toho, aniž by bylo třeba ho něčím postříkat. A tady potom vidíte, jak vypadá celkový pohled na úrodu a na to centrum té produkce těch holohomeopatických paprik. Vidíte, že se tady prostě ukazují, že tady rostou normálně různé rostliny. Tohle je bioindikátor. To je rostlinka, která je halofitní rostlina, kterou jsme tam nenaseli. Tam se sama objevovala a jakmile se nějaký bioindikátor v v holonu objeví, tak ho zase připravíme holohomeopaticky a prostříkáme celý ten prostor toho skleníku s touhle rostlinou. Tahle rostlina má velkou schopnost přežívat ve slaných půdách. Takže tahle půda v Mursi, to je na jihu Španělska u moře, má tendenci být slaná. Takže když potom nastříkáme výtažek, homeopatický výtažek z této rostliny na ty papriky, tak ty papriky potom dostanou rezistenci, vlastně se dostanou do rezistence proti té slanosti té půdy a rostou krásně. Dávají pěkné plody i v podmínkách půdy, která je relativně slanější než normálně. Takhle vypadá potom třeba produkce papriky Habanero v Jukatánu v Mexiku. To je zase skleníková produkce. Vidíte, tady máte tu rutu gravolence, kterou jsme analyzovali na těch obrázcích s těmi bio bioenergiemi. Takže tady vidíte, ta ruta vlastně roste spolu s tou rostlinkou zemědělskou a pomáhá jí ochránit se proti insektům nebo proti bakteriím a houbám. Takhle potom vypadá rostlinka. Ony vypadají, ty papričky jsou velice pálivé. Tak takhle potom vypadá ta rostlina ve výsledku. Tady vidíte další obrázek. To je obrázek ze salátové produkce, salátu z kadeřávku z Nuevo Mexico. To je stát, kde se nacházím na severu Mexika. Takhle potom vypadají 3 hektary holohomeopatické produkce salátu. Tady si můžete všimnout, že ty saláty opravdu jsou velké, že to neznamená, že na to aplikujeme homeopatii, že by to mělo produkovat méně. My máme srovnatelný výnos s chemickou produkcí, ale máme daleko vyšší vitálnost, větší kvalitu a hlavně to zemědělce prakticky nic nestojí, protože on vlastně všecky ty přípravky si připraví na základě těch rostlin nebo keřů, které rostou okolo té kultivace. No vlastně nic nekupuje. Tohle je holohomeopatická úroda v Cognaku. To je snímek z holohomeopatické produkce. Vidíte, že to je vlastně biodiverzní, že tam je organická hmota, která pomáhá mikroorganismům dostávat nutriční obsah. A takhle to potom vypadá. Ty vinice opravdu vypadají krásně. Nemají škůdce, nemají patogeny. No a takhle vypadá - to je přímo z minulého roku z Cognaku, kde se tam aplikuje ta homeopatie. Traktorem se to rozprašuje, že jo. Takhle to vypadá v realitě. Tady vidíte, že už to je z minulého roku, jak už tady začínají růst ty hrozny. Takže opravdu ta úroda je srovnatelná s tou chemickou metodou, a tak potom vypadá to je Ugni Blanc to je zvláštní druh vína, z kterého se potom vyrábí koňak, holohomeopatický koňak. A tady jsou data těch produktorů, které mají dohromady 100 ha, které tu holohomeopatickou metodu aplikují. Takhle vypadá potom holohomeopatická úroda. Vidíte, že když na to nestříkáme chemii, tak se tam potom rozmnoží velké množství různých pavouků a mravenců a biodiverzita. To vypadá jako opravdu jako rajský pohled. Prostě máte tam celou tu biodiverzitu a když na to nastříkáte nějakou chemii, tak vlastně vyhubíte ty pavouky, ty mravence a oni vám potom nepomáhají kontrolovat ty patogeny, že jo. Takhle to potom vypadá. Někteří ti pavouci, jestli ho dobře zpozorujete, vidíte, že ten pavouček vlastně vesměs se kamufloval. Vypadá jako hrozen. Jo, on je úplně zkamuflován.

To znamená, když se ta holohomeopatická metoda aplikuje více let, to znamená na tomhle místě už pracujeme tři roky, tak potom všechny ty organismy se adaptují na ten holon a udělají vlastně takovou takovou kamuflaci. Takže tyhle pavouci vlastně v tomto holonu jsou zvláštní speciální pavouci. Nejsou to normální pavouci, protože oni se za ty tři roky přizpůsobili a zjistili, že tam na ně nikdo nic chemického nepráší a kamuflovali se ve formě hroznu. Takže celý ten holon se vlastně přetvoří. Potom děláme zase ty krystalizace. To je ta krystalizace toho Cognaku. Vidíte, se tam vytváří zase nějaké krystaly velice fraktální a potom se tam vytváří takové - my tomu říkáme fraktální ptáci. Jako by to byl pták, který krouží s roztaženými křídly. To je potom něco takového, co hledáme jako potvrzení kvality vlastně té fraktalizace toho Cognaku. A takhle potom vypadá v třetí dimenzi, vidíte? To je tato samá fotografie vlastně vytvořená ve třetí dimenzi. Takže tam potom vidíte, že je to prostě opravdu krásné pohoří vytvořené prostě harmonické. Ta fraktalizace vytvoří ideální podmínky, aby ta biodiverzita se vyjádřila v absolutní intenzitě. Tohle je červené víno v homeopatii. Má 1,46 fraktalitu s minimem 1,18 a s maximem 1,85. Tady zase vidíte, že se vytváří takový ten pták, fraktální pták. A toto je potom slina toho ochutnavače toho vína, nebo toho koňaku. Vidíte, že se vlastně fraktalizuje, ta slina také se fraktalizuje a vytváří takové obraz obrazce. Takže potom změříme fraktalitu té sliny toho ochutnavače, toho someliéra. A ten má potom fraktalitu 1,69. A když se ho zeptáte, jak jim to víno nebo ten koňak, jak jim chutnalo, tak oni řeknou: „My jsme v životě takovou chuť nádhernou prostě necítili." To jsou lidé, kteří se věnují profesionálně celý život ochutnávání koňaků nebo vína nebo případně potravin podle toho, o jakého ochutnávače se jedná. Tady jsou stolní hrozny superior. To je varieta superior. To jsou hrozny na na jídlo, ne na dělání vína. Takhle potom vypadá ta výnosnost. Tady se aplikovala jenom homeopatie, voda a homeopatie. A vidíte, že když se podíváte na půdu, tak ta nevypadá nějak moc úrodně. Je to spíš taková písčitá půda, prostě vypadá neúrodně. Tady když mi ten výsledek prostě na těch rostlinách, jaký krásný výnos mají a zeptáte se lidí, co si myslí o holohomeopatii. Neptáte se, jestli holohomeopatie existuje nebo ne, ale mají výsledek. Oni říkají: "Miluji holohomeopatii." A víte, proč homeopatii milují? Kvůli peněžence. Protože mají kvalitní zemědělský produkt a neplatili skoro nic na inzumit, na nákup různých fertilizantů. Tady je potom Elche Španělsko, to je produkce kaki. Takhle vypadá, když se to rozprašuje ta homeopatie na ty kaki a potom takhle vypadá ten výsledek. To už jsem vám ukazoval. My vlastně dotáhneme tu produkci do maxima. Kdyby ten strom produkoval víc ovoce, tak by se vlastně rozpadl, by se zlomil pod váhou těch plodů. Takže to je jediný limit, který máme. A vidíte, že ta cestička mezi těmi stromy je zase biodiverzní. Má tam různé rostliny, které pokrývají ten povrch té půdy. Tak a naposledy - to vám potom ukážu - 11 přikázání holohomeopatie. Proč jich není 10? Proč je jich 11? Začneme od toho 11. přikázání. 11. přikázání je nejdůležitější. Nepřekážej. Nepřekážej toku přírody a uč se od ní plynout fraktálním způsobem, dokud se totéž plynutí neprobudí v tobě. Pak se změní v tvém nitru obrazy v holonu a změny holonu se stejně odrazí v tvém vlastním životě. Zemědělství bylo vždy cestou, nikoli jen prostou metodou výroby či agrobyznysem. Když plyneš s přírodou, slaďuješ se s jejími rytmy a vzorci a rozpoznáváš, že jsi součástí vzájemně propojeného selku, to znamená respektuješ přírodní cykly, spolupracuješ s ekologickými procesy, podporuješ biodiverzitu, zdraví zemědělských ekosystémů. Tím pěstuješ harmonický vztah s přírodou a umožňuješ zemědělskému holonu rozvíjet se vyváženým způsobem. Plynutí s přírodou a přijetí holističtější perspektivy zároveň otevírá možnost osobní proměny. Jakmile se propojujeme a nalaďujeme na přírodní procesy, můžeme kultivovat hlubší vědomí a hlubší spojení se sebou samými. Tato vnitřní změna se odráží v našich činech a rozhodnutích a ovlivňuje způsob, jakým s holonem jednáme. Když plyneme s přírodou a uskutečňujeme naše vnitřní změny, můžeme vyvolat významné změny také v zemědělském holonu. Naše rozhodnutí a činy v zemědělství, založené na harmonii a spojení s přírodou mohou pozitivně ovlivnit zdraví půdy, biodiverzitu, kvalitu zemědělských produktů i odolnost systému jako celku. A tento holistický přístup přispívá k regeneraci rovnováze holonu. Chápat zemědělství jako cestu znamená porozumět tomu, že přesahuje prostou produkci potravin. Je to cesta spojení se zemí, neustálého učení, úcty k přírodě, péče o živé bytosti. Přijetím této perspektivy můžeme najít hlubší smysl ve své zemědělské práci a pěstovat významnější a obohacující vztah k půdě i zemědělské komunitě a k nám samým. Tak a na poslední informaci. Budeme organizovat v Bratislavě, budeme organizovat tento měsíc kurz, dvoudenní kurz holohomeopatie v rostlinné produkci. Tady máte téma, které budeme rozpracovávat, a tady máte spojení. Paní Hájková@homeomagazin.sk a telefon. A takhle vypadají knihy, které jsem zpublikoval v minulosti. Tady máte brazilskou edici, tady je italská, jedna ze dvou italských edicí. Takže tady moje prezentace prozatím skončila, a chtěl bych utvořit prostor na diskuzi, otázky, komentáře. Prosím vás, buďte aktivní. Ptejte se, co budete chtít otevřeně. Já vám to otevřeně odpovím. T. Pfeiffer: Děkujeme. Je to pro mne až nečekaná porce naděje. Ono je to totiž na dobovou cenu za mír, protože je to mír, který se přináší do nejenom zemědělské produkce, ale já bych se zeptal: "Každý přírodní zákon platí ve všech oblastech. Není to náhodou tak, že holony můžeme spatřovat ve společnosti i ve všech jiných oblastech?"

RT: No, když to rozšíříte, což je přirozený proces u holohomeopatických produktorů, zemědělců, tak najednou zjistíte, že prostě ti lidé transformují nejenom svůj způsob zemědělské produkce, ale že mají úplně jiný pohled, řekněme, na svůj osobní život a taky na jejich sociální interakci ve společnosti. A získají úplně jiný náhled na to, jak by vlastně společnost měla vypadat. Protože když si to srovnáme, tak vlastně to aktuální chemické zemědělství je to vlastně taková stálá válka s někým. Jak jsem to správně nazval, pane doktore, je to vlastně taková mírová iniciativa smířit se s přírodou a smířit se se sebou samým. A to se potom odráží do sociogeneze, to znamená do rozvoje společenských vztahů, a potom se přetváří postupně třeba ta komunita, která pracuje s tou holohomeopatií, potom přetvoří úplně kompletně svůj světonázor, prostě co se týče vztahu k okolí. To znamená, že přestanou bojovat nebo ničit cokoliv nejenom v přírodě, ale také potom v sobě, anebo okolo sebe a vytváří harmoničtější způsob života. A proto ti lidé, kteří prostě začnou pracovat s tou holohomeopatickou metodou, vlastně už potom nikdy ji nenechají, protože přetvořili svůj život, vnitřní život, sociální život, vztah k přírodě. Když vidí, že dřív třeba zašlapovali nějaké ty pavouky nebo ničili ty mravence nebo potom vím, že vlastně jakýkoliv bioindikátor, jakýkoliv organismus, který se objeví na vašem poli nebo na vaší zahradě nebo na vaší zahrádce nebo ve vašem květináči, tak je to vlastně takový posel, poselství přírody, která vám říká: Pozor na to, tady máš nějakou nerovnováhu. Když ji vytvoříš, tak já tě nechám v klidu. Když ji vytvoříš znovu tu rovnováhu, tak já nebudu ničit tvé rostliny." Je to prostě jiný způsob myšlení, který se potom vyprodukuje v tom člověkovi a který umožní, že je nejenom produktivnější, ale šťastnější. T. Pfeiffer: Určitě. A to, co jsem, myslím ještě ne plně uslyšel v prezentaci je schopnost reagovat na stres z nedostatku vody. Což je velmi aktuální. A to, co zaznělo, je tedy vlastně, že tato metoda přichází v pravý čas. Máme problém s hnojivy, máme problém se zdravím a jakoby se tu střetly vlastně všechny ty toky té reality a dávají člověku možnost. Je to úžasné. Ale máme tady jeden dotaz, takže já poprosím.

DOTAZ: Dobrý den. Jednak moc děkuji. Je to velice zajímavý přístup. Já sám jsem měl farmu 25 hektarovou, meruňkové sady. Byl jako velký problém třeba chemicky to udržet monilióza a podobně. Přešli jsme na biodynamiku, tam se to dařilo, ale vidím, tohle je úplně jiná liga a je to nějaká naděje, že vlastně se zemědělství dá aplikovat bez chemie a jenom s tím, že všechno bude v souladu jako s přírodou. Já jsem vás chtěl první požádat o nějaký kontakt na to, abysme třeba vaše preparáty mohli prodávat biozemědělcům, ale teď to spíš vidím na to, že bych byl strašně rád, kdyby vaše knížky a vaše poznatky byly i v Česku. Takže třeba tím se zabývá Probio a docent Hluchý dělá biodiverzitu v sadech a monokulturách a Czech Group se snaží i vytvořit - to je nějaká vědecká organizace - půdní aplikanty, které právě, umí zadržovat vláhu v půdě a na základě MIKORY nějak spolupracovat rostliny a půda, ale vy už to všechno máte funkční, takže bych byl rád, kdybych mohl na vás kontakt předat a kdyby se to dostalo i k nám a vlastně všude. Tak děkuji.

ODPOVĚĎ: Samozřejmě přes pana profesora můžete na mě kontakt mít. Děkuju mockrát za krásné myšlenky. Zajímavý je, když mluvíme o systému, to znamená i sociálním nebo ekonomickém systému, že jo. Jak jste to správně řekl, že když jste produkoval chemii, že jo, tak jste vlastně musel investovat nějaké peníze, abyste dostal výsledek, jo? Nebo v biodynamickém zemědělství je to něco podobného. Zase musíte koupit nějaké ty biopreparáty, abyste je aplikoval. Anebo když jste víc rozvinutý biojedinec, tak si ty preparáty umíte sám připravit. A o to se snažíme právě, aby si zemědělci sami připravovali svoje preparáty. A to má důležitý význam, nejen z ekonomického hlediska, ale když třeba si koupíte nějakou mikohrizu, řekněme nějaký glomus nebo nebo nějaký skopelos skopelos póru nebo gigaspóru, můžete si ji koupit na internetu, ale když si ji koupíte na internetu, tak ta skopelos gigaspóra nebo glomus byla vytvořena v nějakém substrátu? Byla třeba vypěstovaná na nějakém obilném substrátu a byla vytvořena, byla zmultiplikována, řekněme v ideálních podmínkách. Ale když se potom ta samá mikohriza dostane do vašich konkrétních podmínek, tak tam v normálních podmínkách nepřežije víc než dva týdny. Takže vy jste vlastně koupil nějaký produkt, který slibuje, že bude zlepšovat kvalitu půdy. Vy ho naaplikujete, budete mít dva týdny rozvoj té mikohrizy a potom většina té mikohrizy nepřežije, protože proč? Protože ty podmínky jsou jiné než ty podmínky v té laboratoři, kde multiplikovali, kde vymnožili řekněme tu mikohrizu, jo? A potom když si třeba uděláte nějakou aplikaci, řekněme máte aloe vera, která vám roste někde někde vedle vás, nebo máte nějaké plantago, tak nějak plantago major, a vy si nasbíráte ty jeho semínka a připravíte homeopatický preparát, abyste ty mucilagos, ty mucilagy právě ty látky, které zadržují vodu, hydratují tu půdu, ale když to vytvoříte na základě semínek koupených po internetu, tak nevíte, za jakých podmínek ta rostlina vůbec vyrostla. Možná, že byla vypěstována třeba i s chemií někde v nějakém místě, kde vůbec žádný stres sucha nebyl. A ta rostlina, která vyroste na místě, kde stres sucha není, tak nevytváří stejný metabolity jako rostlina, která vyroste na tom vašem místě, kde máte ten konkrétní koordinovaný stres, konkrétní stres. Takže tam máte konkrétní bioindikátory a z těch potom vytáhnete ty metabolity a aplikujete to na ten holon a tím se ten holon stává stále více adaptovanější na ty vaše konkrétní podmínky. To znamená, když vy budete schopen třeba vypěstovat nějaké to plantago major a udělat ta semínka, ta semínka budou mít nejlepší efekt na tom samém holonu, vašem holonu. Bude to pro vás, pro váš holon. Bude to jako personalizovaný přípravek holohomeopatický, protože když to začnete prodávat jiným produktorům, tak jejich podmínky, půdní podmínky, klimatické podmínky budou vždycky trošku jiné a ten efekt nebude stejný. Na tom je to založené. Není to jenom kvůli ekonomii, ale hlavně kvůli tomu, aby se lidé naučili, že vlastně z těch planých rostlin, z těch rostlin, který normálně ničí a vyhazují ze svých zahrádek a vyhazují ze svých holonů, protože si myslí, že dělají velkou konkurenci jejich produktu nebo že třeba dávají možnost patogenům, aby se tam rozmnožovali, tak je vyhazují. Trhají je, pálí je jako inkvizice. Je vyhazují, snaží se jich zbavit, že právě tyto rostliny se snaží a jsou velice adaptované a snaží se adaptovat ten holon. Takže když je přestanete vyhazovat a připravujete je v holohomeopatické formě, nastříkáte to na ten holon, tak ten holon potom po té první aplikaci se začnou objevovat nové rostlinky a nové mikroorganismy ve vaší půdě. A z těch potom zase připravíte ten homeopatický preparát a aplikujete to znovu na tu půdu a na ty kultivace a ono to potom zase rozmnoží tu biodiverzitu ještě více. Takže čím víc rozprašujete rozmnoženou biodiverzitu, tím víc biodiverzity budete mít. Je to stejně jako s penězi. Čím víc peněz máte, tak tím víc peněz se vám tvoří. Čím víc dobroty máte, tím víc dobroty dostáváte.

Čím víc s něčím bojujete, tím rezistentnější organismy budete mít na svém holonu, které vás budou obtěžovat a které vás nakonec zničí. To je trošku filosofie, ale ne tak filosofie. Je to praktická filosofie. A opravdu, když to tak udělá, když si všimnete těch malých rostlinek, které vám rostou rostou planě prostě na vašem holonu, tak ty jsou vlastně na vás křičí, říká: „Pane, tady jsme, tady vám chceme pomáhat." Říkám: "Takovouto rostlinu nepotřebuju, já ji vytrhnu a zkompostuji ji." No dobře, tak když ji zkompostujete, to ještě není tak špatný, ale když ji někde vyhodíte do koše, a potom ji prostě odstraníte, takže tím vlastně zastavíte ten autentický proces té přírody, která se snaží tu biodiverzitu znovu rozmnožit a mít biodiverzitu různých mikroorganismů, mezoorganismů, makroorganismů. To znamená žížaly. Máte tři typy ekologických žížal, ty epigenní, které žijí jenom pod povrchem půdy, potom ve středu, řekněme 30 cm v zemi a potom žížaly, které žijí ve spodní části. Tak. Studujeme, jaký druh žížal máte ve svým holonu. A potom z těch žížal připravujeme homeopatické přípravky. Tak. Jakmile přetvoříte jednu část toho holonu, tak ty žížaly zase potom mění svoji stravu. To znamená ty vrchní žížaly řekněme jí organickou stravu a potom ji vykalují. A z těch výkalů ty střední žížaly jí výkaly a jí taky zbytky té organické hmoty. A ty spodní žížaly, ty už jí jenom jenom minerály a půdu. Ty se živí jenom půdou a nikdy je neuvidíte na povrchu. Takže když dokážete, že máte všechny tři typy těch žížal, to se potom kombinuje s tou mikrobiotou. Takže když ta žížala jí jenom půdu, tak musí mít bakterie, který jsou schopny rozložit minerální látky a vyživit ji. Rozumíte? A ty žížaly, které žijí na povrchu, to jsou druhy různých žížal, které žijí při povrchu, tak ty budou mít zase enzymy, kterou jsou schopny rozkládat organickou hmotu, celulázy, hemicelulázy, ligninázy, různé enzymy, které jí umožňují se živit tou rozloženou hmotou organickou. A každá ta střeva vlastně těch žížal, těch tří typů ekologických žížal, mají úplně jinou mikrobiotu, úplně jiný bakterie, úplně jiný houby, aby to, co jí strávili. A to právě vlastně zase zvyšuje tu mikrobiální biodiverzitu, protože to všichni si můžeme koupit nějakou bakterii na internetu, ale to neznamená, že když ji koupíte, když ji aplikujete, že ta bakterie bude spokojená tam nebo že tam přežije nebo že se napojí na ty vaše normální bakterie, které tam normálně máte. Takže jediný způsob, jak tu biodiverzitu rozšířit, je, že musíte vybrat jednu část toho holonu, která je vitálnější, připravit ji homeopaticky a aplikovat to na celý ten holon. A potom zvětšíte tu kontaktnost těch různých organismů mezi sebou. Oni musí spolupracovat. Musí být biodiverzní, ale musí být napojený. Řekněme - máte dva modely, myšlenkový model. Představte si zoologickou zahradu. Otázka je: Je zoologická zahrada biodiverzní? Vy byste řekl: "No ano, je biodiverzní." Ale je propojená? No není. Tygr nemůže skočit na antilopu, protože antilopa je v pavilonu antilop a tygr je zavřený v kleci, aby nesežral antilopu. To samý se stane, když koupíte mikroorganismus a aplikuje ho do svého holonu. Tak uděláte takovou zoologickou zahradu, že čím víc toho nakupujete, tak tím biodiverznější to budete mít, ale chybí tak, aby ty organismy začaly spolupracovat. Takže na to naaplikujeme třeba různé preparáty, homeopatické preparáty na základě vitamínu, třeba vitamínu B-komplex nebo B3, B6 a různých jiných látek, které jsou schopny zvýšit spolupráci mikro, mezo a makroorganismů v té půdě. A to se potom odráží na vitálnosti těch rostlin a na výnosu. Nevím, jestli jsem vám odpověděl, ale... T. Pfeiffer: Děkujeme. Určitě ano. Je to zázrak přírody a je to kruh. Začínali jsme ze vztahu k přírodě, který byl jiný. Pak jsme se industrializovali. Začali jsme vnímat přírodu jako vlastně nepřítele a nyní se vracíme. To je přece úžasné. Děkujeme. Ale je tu další dotaz.

DOTAZ: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jak často se v době vegetačního půstu vlastně aplikuje ta holohomeopatie?

ODPOVĚĎ: To záleží na na tom zemědělském porostu. To znamená, když třeba pracujeme s obilím, tak u obilí budete mít zhruba možnost pět týdnů zajet traktorem a něco naprášit. To znamená jednou, když děláme aplikaci, jednou za týden, všeobecně jednou za týden, takže budu mít na začátku té kultivace pět možností něco rozprášit. A potom, když bych s tím traktorem dojel do toho pole, tak už bych potom zase zničil to obilí, takže už potom nemůžu. Potom už aplikuji jenom jednou za týden v té vnější části toho holonu. Dělali jsme produkce třeba rýže, 100 ha rýže v na jihu Mexika, a tam jsme dělali aplikaci letadlem. Ale tam máte zase ekonomickou limitaci. Když budete aplikovat jednou za týden, tak budete mít velkou kontrolu nad tím výnosem, ale ekonomicky vám to nebude vynášet. A teď s drony je to možné. S dronem je možné, protože my aplikujeme zhruba, třeba u obilí se aplikuje zhruba takových 25 litrů holohomeopatického preparátu na hektar. ve velice jemné malinkých kapičkách. Je to taková jakoby mlha, homeopatická mlha. Takže teď začínáme s drony, ale zase je s tím problém, protože kvůli bezpečnosti je třeba na to povolení a je třeba mít takový jakoby letecký kurz, aby ten operátor toho dronu nebo kontraktovat někoho, kdo to povolení má, takže se to potom zase prodraží. Ale u normálního porostu, řekněme obilí, aplikujeme pětkrát, jednou za týden pětkrát a potom už jenom jednou za týden v té okolní části. Co se týče jiných produkcí, třeba ta intenzivní produkce těch paprik, tak tam aplikujeme jednou za týden a aplikujeme různým způsobem - rozprašováním, anebo kapičkovým systémem - prostě zavlažovacím systémem Venturi. Venturi to je dozinfikátor, takže to dáte třeba řekněme do 200 l té homeopatie, připravíme 200 l homeopatie do kádě, a to se potom napojí. Ta káď se napojí na ten systém toho Venturi a každý Venturi dělá vlastně diluci jedna ku stem. Takže když vy to připravíte tu homeopatii na třetí potenci, tak vám to vlastně aplikuje na čtvrtou, sentesinální potenci. A pracujeme s různými transformačními technikami. Děláme zelené nanopreparáty homeopatické. Všecko je to holohomeopatie, ale různým způsobem připravená. Připravujeme homeopatické přípravky, které mají ekapsulaci. To znamená, když aplikujete homeopatii ve vysokých slunečních podmínkách, tak ta homeopatie ztrácí účinnost velice rychle. Takže musíme dát nějakou aditivní látku do té holohomeopatické přípravy, která je zase přírodního původu. Řekněme, můžeme tam dát gel z aloe vera nebo mízu z Opuntia ficus-indica, nebo třeba nějaký hydrolát ze Salvia officinalis, semínko šalvěje, která při kontaktu s vodou vytvoří takový gel, takovou želatinu, a která se potom do toho holohomepatického přípravku nakonec přidá jako konjugátor a ten přídavek ochrání tu homeopatii, aby se nerozložila tak rychle. Vlastně ji nalepí na tu rostlinu nebo nalepí na povrch té země, té zeminy. A nebo když se distribuje třeba v tom kapičkovém systému zavlažovacím, tak když tam aplikujete tu homeopatii, která je ekapsulovaná, je zakapslovaná, je obkroužená, řekněme, těmi polysakaridy, tak ona prostě dojde do půdy a v půdě se začne radiálně rozšiřovat, ale dostane se do kontaktu se suchou půdou. A kde se dostane do kontaktu s tou suchou půdou, tam se vytvoří taková membrána, biologická membrána. Řekněme, jako by to byl takový biologický sáček, který vytvoří mikroklima okolo radikulárního systému, okolo těch kořenů, kořenového systému vytvoří takové mikroklima, které udržuje mikrobiotu a udržuje vlhkost. Takže vy jste potom schopen produkovat i v podmínkách, kdy máte malou možnost opakovat něco nebo máte velký pres sucha. Takže aplikujeme třeba přípravky ve Španělsku. Třeba jsme dělali pokusy velice úspěšné s jednou trávou, která se jmenuje, tomu říkají Sparto. To je taková pionýrská rostlina, která se objeví na úplně zdevastovaných místech, kde nic neroste, tak se tam prvně objeví ten Sparto. A ten Sparto na jeho povrchu vytváří naturálně produkuje nanočástice silice, silikální nanočástice. Tak ta rostlina přežívá i v těch extrémních podmínkách. Takže my vlastně uděláme prvně takový výtažek z těch nanopartikul, nanočástic, které vytváří přírodně ta rostlina, ten Sparto.

Potom to připravíme v holohomeopatické formě. Dáme do toho ty polysakaridy, zakapslujeme, obkroužíme ty nanopartikuly. V tom, dostaneme je do toho gelu, do té želatiny, a to se nastříká na půdu. A ta půda najednou z toho, že byla půda úplně suchá, dezertní, prostě bylo to jako pouštní půda, najednou zvýší kapacitu akumulace vody, a to může si to změřit prostě satelitem, jak se to prostě měsíc za měsícem zvyšuje, ta kapacita zadržet tu vodu i tu minimální vodu, která i na té poušti nebo na té polopoušti vždycky brzo ráno se objeví nějaká malinká kapička. Ale v normálních podmínkách ta malinká kapička se zase rychle odpaří. Proto je to poušť a polopoušť nebo polopoušť. A když nám dáte ten polysacharid s těmi nanočásticemi v kombinaci, tak se utvoří taková vrstva, želatinová vrstva prostě v té půdě a ta to minimální množství vody zadržuje a pomáhá těm rostlinám se rozvíjet. Jakmile začne růst jedna rostlina, jeden druh rostlin, tak potom se objeví druhý druh, další druh, další druh a tak se to potom potom zazelení všechno. Jo, takže na odpověď na vaši otázku všeobecně jednou za týden aplikujeme, ale není to není všeobecně stejné. U každé kultivace to bude mít něco jiného. A když vidíte, že ten, růst té rostlinky je v pořádku, že nemá žádný problémy, tak můžete zase dělat jednou za týden, ale změníte obsah té homeopatie, řekněme, aplikujete podpůrnou homeopatii, která jenom lehce stimuluje, abyste nedostával rostlinu nebo půdu mimo jeho ideální pozice, pH a redoxu. Potom to je. Redox - to je elektrická aktivita půdy nebo rostlin. Takže ta elektrická aktivita musí mít takové nějaké optimum, nějaké okno, optimální okno, kde ta rostlina roste v pořádku. A když se elektrická aktivita zvýší příliš, tak budete mít oxidační procesy v půdě a v rostlině. Ta rostlina bude nemocná, řekněme. A když se sníží příliš, tak budete mít zase redukční situaci. Budete mít anaerobní organismy, budete mít problémy s houbami, s viry. Modelujeme prostě to, co aplikujeme, modelujeme na základě analýz. Podle toho určujeme, jak často budeme aplikovat. A když mám třeba velký problém nějakého patogenu, třeba u té produkce, vlivné produkce, kde je velký pres ekonomický, že abyste si udělal obrázek, 100 ha vinice vám nechá zhruba milion euro zisku. Takže kdybyste měl nějaký imperfektní, nedokonalý a nedokonalou aplikaci homeopatie a kdyby ten produkt opravdu ztratil prostě tu produkci, tak budete mít problém. To znamená, holomepatie je nejenom inovativní metoda, ale má taky samozřejmě zodpovědnost. Takže když máte třeba nějaký velký pres, takže můžete naaplikovat i dvakrát týdně třeba, ale ne víc, ne častěji, protože když potom byste aplikoval řekněme jednou za den, tak v té rostlině ta homeopatie se rozloží nebo začne reagovat zhruba po třech dnech. Po třech dnech vidíte první výsledek. Takže když byste naaplikoval jednou denně, tak aplikujete ten preparát, a než ten preparát vytvoří metabolickou reakci v tom organismu, tak už zase aplikujete další. Takže tím pádem byste mohl zablokovat vlastně tu funkci té homeopatie v té rostlině. Takže je to kontraproduktivní, když bysme aplikovali jednou denně, řekněme, na rostlinu, rozprašovat to na rostlině. Ale když to dáte do irigačního systému, tak to tam může být kontinuálně. U skleníku je to jednodušší. Je to složitější, protože jakýkoliv patogen se tam rozmnožuje velice rychle. Když tam třeba dostanete nějaký fusárium, tak vám to fusárium je schopné vám zničit celý skleník do tří dnů. Tak si to představte. 3 hektary skleníku s paprikami a dostane se tam nějaký fusárium a za tři dny vám to celý skleník, zničí ten skleník. Takže musíte být stále ve střehu. A u toho skleníku je jednodušší to dát do toho irigačního systému, do toho zavlažovacího systému a nechat to tam kapičkami, aby to tam stále prostě dodávalo něco, nějakou aminokyselinu nebo jakýkoliv homeopaticky připravit. No a potom to dává ty výsledky, který jste viděli na těch obrázcích. Takže musíte se přizpůsobovat každému holonu, způsobu produkce. Když ten produktor řekne, já nemám na drony, já nemám, abych koupil dron nebo nemám letadlo, no tak ho nemůžete tlačit, aby si koupil letadlo nebo aby si koupil nějaký dron nebo když na to nemá povolení a když by to bylo pro něho moc drahý, tak musíte se přizpůsobit podmínkám a aplikovat tolikrát, kolik můžete - jednou za týden pět týdnů a potom už to jenom rozprašovat okolo. Tak jestli můžu tak...

TP: Poprosím ještě jestli poslední dotaz.

DOTAZ: Já bych měl praktický dotaz. Jestli teda to všechno se dá od vás nějak naučit, nebo je to v těch kurzech nebo jestli prostě konkrétní třeba farmáři se vám můžou ozvat a spolupracovat s vámi. To je první dotaz. A druhý - jestli pracujete i s médiem nějak, jak dynamizovat třeba tu vodu nebo Analemma systémem upravovat, aby už třeba ty molekuly vody byly připravený na ten preparát a lépe fungovaly. Děkuju.

ODPOVĚĎ: Takže odpověď na to je, je možný se zaškolit. Kontinuálně děláme kurzy. Uděláme kurzy v angličtině a ve španělštině doposud, ale jsem schopný udělat kurz v češtině, naštěstí. Mluvím 10 jazyků a češtinu jsem ještě nezapomněl. Jsem schopen i v italštině, v portugalštině taky jsem schopen, v němčině méně. Teďka teď budeme dělat tento měsíc budeme dělat kapacitační kurz, školicí kurz biodynamických zemědělců na jihu Rakouska a potom dáme ten dvoudenní kurz na Slovensku v Bratislavě a budu mít přednášku na zemědělské fakultě v Nitře na Slovensku. No a proč na Slovensku? No, protože o to měli zájem. Já bych byl raději, kdyby to bylo v České republice. Samozřejmě jsem Čech, jsem Mexičan, jsem Čech, ale když je zájem na Slovensku, budu to dělat na Slovensku. Nebo když je zájem v Rakousku, tak v Rakousku. Prostě všechno je to o tom. Tak a teď co se týče těch maš(?), užíváme řekněme technologické přípravky, které umožňují rychlejší dynamizaci nebo dynamizaci ve větším množství. To znamená, když vy si zajdete do homeopatické prodejny a zeptáte se jich, jestli by vám mohli připravit 1000 litrů Arnika Montana a na třetí centesimální potenci, tak na vás zavolají policii. Řekne přišel nějaký blázen a říkal, abysme mu prodali 1000 holohomeopatie. To přece není možný. No, a my právě těch 1000 litrů potřebujeme připravit, protože když když nastřikujete třeba na ovocné stromy, nastřikujeme zhruba mezi 100 a 200 l na hektar. Tak když máte 10 ha, tak 1000 l prostě budete potřebovat. Takže na to prostě vytváříme takové improvizované mašiny.

To znamená to je takový jakoby kotel. Může to být jakýkoliv kotel, nemusí to být měděný, když chcete být sofistikován, tak můžete udělat měděný, že jo, tako bronzový kotel, ale to je takový kotel, který má ve spodní části ventil, kterým odsává ten tu vodu nebo ten přípravek, a potom ta odsátá voda vlastně zase znovu se dostane do toho kotle, ale ve formě dvou východů, dvou takových sprejových tubiček, takových sprejových aparátů, které prostě vystřikují tu vodu a dostávají ji do kruhového pohybu. A tím se vytváří v té vodě takový ten biodynamický vortex. Je to důležitý dělat to tou samotnou vodou a ne třeba jenom nějakým mixérem, protože když děláte mixér, tak se tam potom dostávají nanočástice toho kovu, který je prostě na té vrtuli. Takže tím pádem to děláme tu dynamizaci jenom vodou a ta voda se dostane vlastně do takového kruhového pohybu a vytvoří takový vortex, řekněme metr hluboký vortex. No a jakmile se to dostane do pohybu, tak ta voda vlastně dostává do sebe vzduch. Dělá takovýto pohyb v tom kotli. Tak. A když potom otočíte ty dva sprejery tam, tak se potom točí zase naopak a dělá zase tenhle... Prostě přijímá ten vzduch na té okrajové části a expulzuje ho v té střední části. Takže takovým způsobem dynamizujeme velké množství homeopatie, což není možné prostě ani není praktické, aby nějaká homeopatická laboratoř prodávala 1000 l, abyste to někde převáželi po České republice v kamionech nebo ve velkých... To se musí vytvořit na místě. Můžete to připravit ten preparát, prostě homeopatický preparát na jednu potenci nižší, než to budete aplikovat, a potom to replikovat stokrát více. To znamená z 1 l vytvoříte 100 l a ze 100 l vytvoříte 10 000 l. Takže tak to děláme. Proto to děláme na místě. Protože by to bylo nepraktické, abysme převáželi tu homeopatii v nějakých demižonech někde prostě v 1000 litrech z jednoho místa na druhý, to nemá smysl. Takže to se taky ten produkt vlastně naučí, jak to dělat, jak si vykonstruovat na základě nějaké úplně jednoduché technologie. To si může každý sám udělat doma. Není to nic složitého. No a na na preparaci těch nanočástic, zelených nanočástic, užíváme normální ultrazvukový přístroj, normálně čínský - za pár šupek si to koupíte na internetu. Takže tím pádem si namnožíte ty nanočástice. Zajímavé je, že když třeba uděláte nějakou zelenou nanočástici, třeba zinkovou, když si připravíte třeba normální salát, který můžete vypěstovat na zahrádce nebo si ho koupíte v nějakém supermarketu, tak se to rozmělní v normálním mixéru. Potom dáte jednu malou část do takové malé kapsule, řekněme takovéto kapsule? Může být jakákoliv skleněná kapsule prostě se zátkou a dáte tam malou jednu kapičku právě tohohle zeleného nano, do toho zeleného preparátu z toho namixovaného salátu, který má velké množství zinku. A zbytek dáte vodu, destilovanou vodu. A tuto kapsuli vlastně potom strčíte do do toho ultrazvukového aparátu, abyste nekontaminoval ten aparát těmi nanopartikulami, těmi minerály. Takže v té kapsuli se vám vytvoří nanočástice a ty potom normálně zdynamizujete v homeopatické formě. A zajímavé je, že ty nanočástice toho zinku přestanou být jenom mikroelementem, nutričním mikroelementem, ale přetvoří svoji biologickou formu v něco, čemu v angličtině říkají like enzym. Česky by to bylo jako nějaký pseudoenzym. To znamená, že ten oxid toho zinku, který jsem vytáhl z normálního salátu, který jsem udělal v nanopreparátu, potom jsem ho připravil homeopaticky, se vlastně biologicky vyjádří formou enzymatickou. Není to jenom nutriční mikroelement, ale bude přetvářet aktivně, velice aktivně enzymatické procesy v té kultivaci, v té rostlině. To jsou jenom takové dva tři příklady, abyste viděli, jak to děláme prakticky. Není to nic. Každý si to může udělat doma. Není to, není to nic, nic složitého a je to všecko založené na přírodních, na rostlinných přípravcích, přípravcích z lišejníků, z hub, řekněme takovýchto houbiček. Já vám ukážu materiály, ze kterých třeba teďka zrovna v těchto dnech dělám preparáty. To znamená takové nějaké ty choroše. To je trametes. Trametes je velice významný na regeneraci těch zdevastovaných půd nebo takovouto houbičku. Všichni jste je viděli, všichni do nich kopete nebo všichni je odstraňujete z těch stromů nebo máte je v lese, nebo takovouto nějakou tilandsii. To je zase rostlina, která má kapacitu, neskutečnou kapacitu zadržet vodu. Proč? Protože ta rostlina vlastně visí takhle ze stromu a roste na stromech. Ale neparazituje ten strom, jenom se drží na tom stromě a vlastně absorbuje všecky svoje živiny ze vzduchu a zadržuje vodu. Žije právě v těch semidezertních částech. Takže když vy uděláte přípravek tady z této rostliny, homeopatický přípravek a nastříkáte to na zemi, na tu půdu, tak ta půda zvětší částečně svoji schopnost zadržet vodu a zadržet nutriční obsah ze vzduchu. Takhle to děláme úplně. Jsou to normální organismy, do kterých kopete, po kterých šlapete, které odstraňujete, rostlinky, které odstraňujete ze svých míst. A to samý, co děláme, jestliže hovořím o respektu k přírodě, tak taky k respektu k půdě. Když pořád půdu přerýváme, aby byla kypřejší, tak nakonec bude velice kompaktovaná. To je princip - Jak děláme cihly? Cihly děláte přesně tak, že rozmělníte zeminu, přidáte vodu a necháte to uschnout. A máte cihlu. Když vyryjete půdu, obrátíte ty ztráty, to co bylo dole, dáte nahoru a to, co bylo nahoře, dáte dolů. A teď to ještě něčím, nějakým tím rotovátorem to projedete, aby to bylo kypřejší. Tak při nejbližším dešti tato část půdy bude kompletně kompaktována. A budete mít anaerobické mikroorganismy a budete mít problémy s houbami. Takže kdybyste nechali tu půdu a jenom dělal prostě - tomu říkají no tillage a minimum tillage v angličtině, to znamená minimální rytí, minimální zkypřování, nedotýkejte se moc půdy. Snažte se tu půdu držet prostě tak, jak je, protože ta potom vytváří takové jako lakunarity, takové jeskyňky, ve kterých se vytváří biofilm, který je základem resilience nebo přežití té půdy i v extrémních podmínkách. Takže když mluvím o respektu, o lásce, to není jenom takový jako láskyplný proslov. Jako já mluvím o velice praktických věcech, které je třeba přetvořit, které je třeba přetvořit v sobě samém a v tom způsobu, který máme, jakým zpracováváme nebo jakým přetváříme tu přírodu. Takže když vy necháte tu půdu chvilku bez toho rytí, tak najednou zjistíte, že ta půda, když tam potom aplikujeme třeba právě výtažky z těch Trametes. Tam v Evropě, v České republice máte jiný druh Trametes, ale máte ten Trametes versicolor. To máte ten český Trametes nejběžnější. Všude ho můžete najít. Takže to se rozmělní, dá se to do bakeru, se to rozmixuje, potom se udělá taková jako fermentace. No a z toho připravíte homeopatický přípravek a nasprejujete to na tu půdu. A najednou magicky se půda začne zkypřovat. A jak se zkypřuje? No my jsme ji nezkypřili. Zkypřila se, protože tam máte bakterie, které vytváří plyny a které vytváří ty jeskyňky, takže ta půda vlastně začne růst. Jak kdybyste dělali chleba. Dáte kvasinky do mouky. A když to strčíte do trouby, tak to potom začne růst. No, jak roste chleba, kdo ho zkypřuje? No právě ty kvasinky. A když byste vzali ten chleba a strčíte ten chleba do mixéru s vodou, to co děláte se svojí půdou, a strčíte to znovu do trouby, tak jaký chleba z toho vyleze? No řekněte mi, (

TP: Placka.) Cihla. Placka. Tohle děláme s půdou. Čím víc zkypřujete a zavlažujete prostě zároveň, tak tím horší budete mít tu kyprost v té půdě a tím budete měnit definitivně mikrobiotu ve své půdě. A jakmile se ta mikrobiata změní, tak už potom nebudete schopni to opravit bez nějaké sofistikované intervence. Jděte na to selským rozumem. Prostě není to tak složitý.

TP: Ano, určitě ano. Těšíme se, že budeme jednou schopni tyto myšlenky využívat ve velkém měřítku všichni. A nejenom na naše malé zahrádky, ale vlastně pro prospěch všem. Mám ještě jednu prosbu. Za rok budeme pokračovat pátým ročníkem kongresu v Praze a bude-li to možné, tak bych rád vás přivítal na půdě kongresu opět a byl bych šťastný, kdyby vaše myšlenky mohly zaznít tady na tomto fóru. Takže mockrát a mockrát děkujeme za všechno to, co jste nám věnoval. A věru to nebylo jenom o rostlinkách. Já ten přesah vnímám velmi silně. Jde z toho až husí kůže, protože to je o životě. To není jenom vlastně jeden úzký pohled. A ta šíře toho lidského záběru, která vyplývá ze srdce, ta je z toho cítit každým coulem. Takže mnohokrát děkujeme, jsme šťastní a kdykoliv budeme moci i pomoci i my těmto myšlenkám jakkoliv, tak proto vždycky jsme připraveni. Jestli nezasdílíte ještě kontakt na tu bratislavskou akci, jestli je to možné, aby to bylo k dispozici?

RT: Dobře, já vám to pošlu po WhatsAppu a jestli to budete moct rozšířit, aby kdo tam bude chtít participovat, tak samozřejmě ho přijmeme.

TP: Čili já bych to, jestli smím, tak bych to vlastně rozšířil po těch vlastně adresách, které tady univerzita a institut má a kdo bude mít zájem, tak se jistě bude dál pídit. Jinak mnoho pozdravů do Mexika. Doufám, že máte hezké počasí.

RT: No, teď tady máme 30 stupňů. Mexických 30 stupňů a Mexiko se připravuje na velký match s českým fotbalovým týmem.

TP: Neříkejte.

RT: Ano, ano. Velká událost prostě, velký boj o mistrovský titul. No, tak to bude Mexiko proti České republice, Česká republika proti Mexiku. Takže doufám, že to dopadne dobře.

TP: Teď bych se zeptal, jestli smím: "Pro koho?"

RT: No, tak pro holon.

TP: Takže plichta, „šul nul“. Dobře. Ještě něco dalšího, co bysme mohli projednat?

RT: Já vám děkuji za tuhle příležitost, pane profesore. My máme starou vazbu, dlouholetou vazbu přes pana profesora Kahudu. (

TP: Ano.) A různé jiné osobnosti, mezi jinými Zezulku a jiné významné české osobnosti.

TP: Tady vidíte, jak funguje vlastně ten osud nejenom v půdě, (

RT: Ale ano.) ale i jinde. Koho by pak napadlo, že se budeme vídat na takovou vzdálenost a vlastně u tak krásných témat. Takže ještě jednou mnohokrát děkujeme a těším se, jestli bude možno i na nějaké pokračování. Oslovili jsme zemědělské univerzity a tak dále. Snad se na to někdo díval. Uvidíme, jestli je to zaujme také, a že by tady mohla být vlastně další cesta zájmu těch našich zemědělců o tuto tématiku. Tak ještě jednou děkujeme.

RT: Děkuji mockrát. Přeji vám krásný den všem v České republice.

TP: Děkujeme.

TP: Jak se jmenuje?

RT: To je Rita.

TP: Rita.

RT: Rita. To je poloviční vlk a poloviční hasky. Poloviční vlk.

TP: Je nádherná. Nádherná. Tak ta fraktalita je úplně na konci. Ta tady úplně scházela, protože já říkám, že ona je vlastně žák, protože ona vlastně asistuje všechny přednášky.

TP: No vždyť říkám, je to úplně krásná tečka. Děkujeme. Tak ještě jednou na shledanou.

RT: Na shledanou.