Duchovní shromáždění Společenství Josefa Zezulky – Praha, 24. 2. 2023

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:

Zvukový záznam (MP3)

Přepis videa:

Dobrý den, pěkně vás vítám všechny, zas máme Prahu, tak začneme. Budeme probírat všechno to, co nás v životě provází. Tak já to vezmu, jak to přišlo. Budu říkat své názory a vy si sami uděláte své vlastní, protože tu nejsme proto, abychom vás předělávali, ale vy sami musíte jít životem.

 

DOTAZ: Takže ptáte se, zda souhlasím s Darwinovu teorií.

ODPOVĚĎ TP: No, myslím si, že Darwin přestřelil a že zevšeobecnil reakci tvora na zevní prostředí do té míry, že ji vydával za podstatu vývoje. Což není pravda. Jsem-li motýl, tak jsem motýl a když mám tu nebo onu kytičku opylovat a sosat, tak budu mít příslušně dlouhý sosák tak, abych tam dosáhnul - ale budu pořád motýl. Mimo jiné to, co mluví proti jeho představě vývoje, je sama věda, protože měl-li by Darwin pravdu, tak naše fosílie a jiné zdroje přinášejí ucelený řetěz vývojových změn. Ale opak je pravdou. Vídáme třeba některé tvory 300 miliónů let - žraloky a tak dále - nemění se. Vídáme občas vzácně přechodné tvory, ale z těch tisíců nálezů nebo milionů je to třeba jen jeden, který by ukazoval opeřeného hada. A tak dále. Čili Darwinova teorie neodpovídá skutečným nálezům a to je to nejzásadnější, co určuje můj názor na Darwina. Naopak Darwin má pravdu v tom, že život se přizpůsobuje trvale zevnímu prostředí, ale i tady bych měl výhradu v tom, že Darwin se nezajímal o případy, které mají vysvětlení. Takže nejenom, že řada rostlin či tvorů se maskuje a to i tak, že jsou viditelné pouze v jiných barevných spektrech, nebo světelných spektrech, přesněji - ne barvou, ale pro nás třeba neviditelných světelných oblastech. Jak je možné, že květina je schopna imitovat třeba nějakého tvora, či něco podobného tak, aby přilákala své opylovače? Nemá oči, uši, nos a všechno to ostatní, a přesto je tu zřetelná a přesná vzájemnost. Zdá se tedy, že v našem poznání světa ještě celé bloky toho, co ho tvoří, chybí. Že jsme vlastně primitivní, že ještě neznáme nic. Takže to je můj názor na Darwina.

 

DOTAZ: Můj svět je vzhůru nohama, už to trvá sedm let a nic se neudálo a já jsem zdravotně v koncích. Doufala jsem, že se z toho časem sama dostanu, ale nejde to a doktoři nechtějí pomáhat, mají strach před mafií.

ODPOVĚĎ TP: No, toť otázka. Nevím, kteří. Ale na druhou stranu myslím si, že mnozí z nás žijeme svůj život tak, že jsme omezováni zdravotně - a to jak hmotně, tak duševně i jinak. A je tu samozřejmě ta jedna strana, to je společenské přijetí těchto věcí, a je tu na druhé straně také i naše - řekněmež naše strana, to, co se nám může stát, když jsme omezeni, že propadneme své nemoci a budeme myslet jen na ni, budeme neustále se k ní vracet, oživovat - a nemusí to být příliš dobré. Nedávno jsem viděl ženu, která v šedesáti - kolika? - pěti, před sedmdesátkou je to tak? (Posluchačka: Ano.) před 70 lety přišla tuším o manžela, a tak se rozhodla, že začne něco dělat. A ta dobrá žena začala cvičit jógu a nějaké další věci a dnes kolik je jí? 82? (Posluchačka: 92.) Devadesát dva. Je jí přes devadesát a je v takové kondici tělesné i jiné, že bych si tak vzpomínal na svých řekněmež nějakých -náct let a ještě by to bylo špatně. Předtím byl hrbatá a neschopná čehokoliv. A přesto za tu dobu, do těch devadesáti, dokázala s tím tělem něco udělat. Neříká vám to něco? No. Čili ono je to ještě trošku jinak. My máme tendenci ustrnout v nějakém - v nějaké poloze, v nějakém stavu, nějaké nemoci, v nějaké nepřízni, kterou máme, v nějakém stěžování. Místo abychom jednali rozumně, to znamená - udělej vše, co se dá, samozřejmě, včetně lékařů, ale na druhou stranu abychom se pokusili taky to změnit. To už záleží na nás, jak moc. Je těžké změnit svoje návyky, velmi těžké. Všichni to známe. Myslím, že tu není jediný člověk, který by to nechápal. Když si zvyknete usínat ve dvě, tak usnout v 11 je nemožné. Když si zvyknete vstávat v pět ráno, je nemožné pomalu se naučit, aby to bylo jinak. Nebo spíš nemožné - trvá to dlouho. Zvyk je železná košile. Jsou tu i jiné věci. Máte si říct:" No a co! Tak mám omezení." Podívejte, milostivý Bůh mně osobně dal vyzkoušet mnohé, včetně toho, že jsem byl nějaký čas na vozíku. A tak jsem zažíval omezení, které mají jiní lidé skoro po celý život nebo po celý život, a myslím si, že to je určitě poznání. Ne, že bych vám přál, abyste tyto zkušenosti měli, ale prostě tak to je. Vždycky to může být horší, než si stěžujete, na to nezapomeňte. Vždycky může být hůř. A tak, než se propadnete do temné jámy fanatismu své nemoci, tak se pokuste žít s tím, co máte, a ne s tím, co nemáte, a co mají jiní. Rozumíte? Všichni jsme nějak omezeni, určitě ano. Těch úplně zdravých lidí v této civilizaci a kultuře mnoho není. Jo, kdybychom byli jinde, tam by to mohlo být jiné. Třeba mí přátelé milovaní z Indie - tak tam těch zdravých lidí v určitých kruzích je dost. Statisticky. A taky je tam hodně nemocných, nemyslete, hodně moc, protože se tam podílí řada vlivů. Ale ti, kteří žijí přirozeně,třeba ti Hunzové, viďte, o těch jsem vám povídal, no tak ti mají průměr 120 let, nemají civilizační choroby prakticky, jako je rakovina a další, a rodí ještě v šedesáti jejich ženy. Možná i výš. Což je věk, kdy každý soudný gynekolog vám řekne, že dítě bude... a tak dále. My jsme si zvykli na svůj jakoby - na svoje faktory, na svůj způsob - a cokoliv je kousek nahoru, tak to už se jásá, jak je to úžasné, a cokoliv je kousek dolů, tak to se ptáme, co se děje. Ale ono je to jinak. My všichni jsme v hluboké depresi, patologii kulturního a civilizačního vývoje, jsme mimo jakoukoliv normalitu ve všech ohledech. Víte o tom? A proto ten život, který tady žijeme, někdy vnímáme taky dosti obtížně. Já vím, všechny ty úspěchy, já vím - počínaje uměním, konče vědou, poznáním - je to úžasné. Akorát už se tady nedá žít a pomaličku se chýlíme k nutnosti strukturálních změn. Rozumíte? Ale jinak jsme "úžasní", je to "skvělé". Hned zítra vymyslíme nějaký další "úžasný" postup, kterým ty minulé chyby napravíme, ale způsobí další chyby, víte, v tom je ten problém. Takže nějak tak. Čili i vaše nemoc - žijte s tím, co máte, proboha. Věnujte vlastně svoji lásku každému dni, který žijete. Chodíte špatně? Tak chodíte špatně. No Bože. Nedá se nic dělat. Ale ještě pořád je tu vědomí. A vědomí je víc než hmota. Každé vaše vědomí je něco jako zázrak, krystal který jde všemi směry do celého vesmíru. A každý z těch životů má smysl, i když je velmi těžký. Takže to je moje poznámka k tomu, co popisujete. V některých případech se stane už to, že celá bytost se vlastně zvrátí jen do toho pozorování sebe a bolestí - bolestínství. Bývá to už nemoc, je to tedy druh nemoci, je to psychická nemoc, která se pak, čím déle je pěstována, tím hůře se narovnává. No. O to je to horší, že dnešní populace ztratila vědomí toho velikého, toho posvátného, co je nad námi nad všemi, co je zdrojem vesmíru, řádu a tak dále. A tak tato populace sklouzává k představě, že "já pán, ty pán" a tak dále. To je zásadní chyba. Když ztratíte světlo, maják, tak je to loďka, která se řídí těmi různými vlnami a těžko nachází cestu. Přitom je to tak jednoduché. Není to složité. Čili postupně, krok za krokem bránit se těmto náladám, těmto myšlenkám, nepřijímat je, nerozvíjet je hlavně, když přijdou. Ony přijdou, když ale to myslíte pět let posledních, tak by bylo asi divné, že to najednou skončí během vteřiny. V žádném případě. Bude to pořád dorážet, jak příliv, ale jestliže dokážete najít jistou obranu, nebudete rozvíjet, pak je naděje, že se to opět během doby upraví.

 

DOTAZ: Některá umělecká díla v hudbě, malířství, dokáží léčivě působit. Kde a čím to vzniká?

ODPOVĚĎ TP: Jedná se o vlastně strukturu, o vliv, stejně, jako tu máme základní zákonitosti, jako je zlatý řez a všechny ty ostatní, které zde jsou, včetně tedy fraktální geometrie a jiných, které vám ukazují velká tajemství přírody, tak - nebo v ladění třeba hudby, pythagorejské ladění nebo jiné - tak všechny tyto faktory jsou projevem toho, že jsou vlastně: je to jeden svět svět. Svět se neskládá (na druhou stranu) z tisíců různých věcí, ale je to jednota, která se promítá v tisíci věcech. Čili je to obráceně. A tak cokoliv zde ve světě je, ať už je to v oblasti umění, tvarů a tak, čehokoliv, tak to má nějakou svoji charakteristiku a nějakou souvislost s dalším vším, co jest. Není nic, co by bylo oddělené, není žádný nějaký monopol, který by nesouvisel se vším. Jak to souvisí, to nám těžko k pochopení, jistě. Jak bychom mohli chápat, co dělá Alfa Centauri s naší sluneční soustavou, nebo ještě vzdálenější, ne v naší galaxii, ale dál a dál. Jak to působí na řekněmež náš život, když tady 100 tisíc světelných let někde v hloubi vesmíru se něco děje? Koneckonců i věda v posledních letech nachází ve svých teoriích jakési podivnosti, které pro ni jsou nevysvětlitelné, a je úžasné se dívat, jak to věda komentuje. Tak například kvantový jev provázanosti - máte částici, která je tady a druhá, která je 1000 km jinde. Přitom tyto částice na sebe navzájem reagují, čili co se stane jedné, ovlivňuje druhou. To je krásné, jak to věda vysvětluje - že je to provázanost, přece. No, to je hezké, ale jak ta provázanost probíhá? Rozumíte. A tyto kvantové jevy i na té makroúrovni fungují. Čili ten vesmír, jehož jsme 8. částí jedním atomem, v podstatě - naše sluneční soustava je vlastně provázána s celým vesmírem. A tak se děje, co se děje, a cokoliv, co existuje, svojí kvalitou a vlivem působí na cokoliv jiného. Může to být tvar, může to být tvar umístěný v prostoru, může to být malířské dílo, čili způsob vyjádření nějakého obrazu. A vždy to má své kladné i záporné souvislosti. Jsou díla světla, jsou díla temnoty - a taky mezi tím, samozřejmě. Na ta díla jsou navázána také vědomí tvůrců a i vědomí procesu, který dílu dal vzniknout, protože ten, kdo je tím hybatelem, kdo překládá nějakou kvalitu vnějšího prostoru - třeba krajinu, bytost či cokoliv jiného - překládá do svého jazyka, čili do obrazu například nebo sochy nebo jinak, tak ta je s tímto faktem natrvalo spojená. Již nikdy tento obraz se nemůže stát obrazem někoho jiného, ale je trvale spojen s tím, kdo ho vytvářel, a on je spojen s tím obrazem, samozřejmě. Stejně jako ve všem ostatním. Čili to je jedna ta rovina a pak jsou ještě další a další. Ale to nechme na jindy. Kdykoliv se vyskytnete u čehokoliv v tomto světě, je to faktum, které se neztrácí a trvá, je naprosto nezničitelné, je to mimo vaší vůli - a má to zase více souvislostí. Právě proto může třeba nadaný jasnovidec, vezme-li do ruky váš předmět, vás popsat, říct něco z vašeho osudu třeba, či podobně. Jste s ním spojeni. A tak dále. Někdy dokonce nepotřebuje ani hmotnou pomůcku. Stačí jen vaše vědomí, které je napojeno na zkoumanou oblast. Čili vy toho člověka znáte a už to stačí, aby ta adresa byla přítomna. Jindy je to postavení hvězd v horoskopu, postavení čísel v numerologii nebo jiné a jiné souvislosti.

 

DOTAZ: Co je to láska?

ODPOVĚĎ TP: Opak nenávisti.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Je silové pole srdce při lásce větší?

ODPOVĚĎ TP: No samozřejmě, protože se vám otvírají čakramy v oblasti vašeho lotosu - to je tady - a když to dosáhnete, pak se podobáte těm známým zobrazením jogínů či podobně. Cokoliv učiníte, má vliv na vaše čakramy a na vašem vyzařování, na vaši auru. Jestli myslíte hlavně na sebe a na své problémy, nebo jestli myslíte taky trošku celkově, no a tak dále - kdo jste, kam jdete, kde stojíte - to všechno je vidět kolem vás. Je to barevnost tohoto obalu, je to jeho hustota, je to to, co je těsně u těla, v těle, a to, co je mimo tělo - to všechno je trvalou součástí vás samých, stejně jako ruce, nohy a tak dále. Nelze najít bytost, která by byla mrtva, aby měla identické vyzařování s živou bytostí. Tam zůstává už jenom zbytková část, která je vázána na hmotu, dříve živou, nyní neživou, dále se rozpadající, protože většina hmot živých bytostí se rozpadá - až na vzácné výjimky. Pokud se ptáte na silové pole srdce, tak mi trošku "cinkají zvonečky", protože to trošku odpovídá oblíbeným silovým hrátkám současnosti, kdy různí esoterní "magiáši" tady otvírají tyto věci a vlastně příliš se nestarají o řád světa, tu podporu, proč to je a tak dále, hledají to svoje, aby prostě... a tak dále. Tak jestli to je takhle, tak to je špatně a nic takového. Je to stav, je to duchovní stav a má být milostivý, nemá být násilný a síly nemá člověk vzývat nikdy vědomě, má vždy čekat, až přijdou, protože jinak je to hodně nebezpečné.

 

DOTAZ: Správná míra mezi starostí o druhého, opatrování a kdy se obětovat už není - se sám ničí?

ODPOVĚĎ TP: Zase - není jedna odpověď. U každého je to jinak. Čili to rozhodující je vaše možnost a vaše životní úkoly. Máte-li tu možnost, tak víte, co odpovím, nemáte-li ji, tak víte, co odpovím také. Pokud není důvod k oběti, tedy k sebezničení, existuje hranice, ke které dojít a za kterou již ne. Je to ovšem pro každého jinak. V některých filosofických názorech je ražena ta deviza, že když někdo praští, nech se ještě praštit, pořádně. Ale ono je to jinak. každý má stejnou cenu! Tedy potřebný i opatrovatel. A znovu - není to o tom, že budu věnovat část svého úsilí, času a tak dále tomu opatrování, ale je to o těch případech, které naznačujete, kdy již dochází k velmi vážným škodám, které mohou vést až k vaší smrti nebo těžkému poškození, onemocnění. Záleží taky na vztahu k tomu objektu pečování - a tak dále a tak dále. Když lékař nastupuje do své praxe, tak se mu v prvních týdnech a měsících stane něco, co je obecné - většina lékařů jde na medicínu proto, aby lidem pomáhala, mají tedy empatii - když začnou v praxi pracovat s mnoha nemocnými, zjistí, že jim začíná být nedobře. A tak v jisté fázi musí najít profesionalitu - tedy udělají totéž, co předtím, ale sami se neničí. Jejich úkolem v práci je pomáhat druhým, a tak to dělají, ale jejich úkolem není se ničit. Pokud jste v jiné pozici, tak to samozřejmě zase bude měnit nějakou nějakou tu míru toho pohledu. Čili bojím se říct velmi radikální výrok, ale přesto je chvíle, kdy jedna bytost - podívejme třeba krásně je to vidět v dnešních tak častých problémech s dětmi, které drogují, které pijí alkohol, které dělají kde co, kradou, nepracují a tak dále, vytvářejí dluhy, za které je odpovědná rodina, jak jinak, a vy vlastně najednou nacházíte tu rovinu - je to můj nejmilovanější člověk, dítě, ale zároveň mě strhává do propasti, budu bezdomovec, zničí můj byt, zničí všechno, vyčerpá mé úspory, okradou mě často a tak dále. Někde tam je rovina, kdy ten rodič má právo a musí to dítě zapudit. Jinak to nejde. Rozumíte? Protože on se nerozhodl pro to, aby on fetoval, aby on dělal tyto věci, to bylo rozhodnutí tohoto jedince, bez jakýchkoliv důvodů - byl slabý, byl náchylný k tomuto a tak dále, měl tam i nějaké jiné důvody, ale přesto - stejně jako vy nemáte právo přijít k někomu a praštit ho krumpáčem, tak i on nemá právo k vám přijít a zničit vás. I když je to velmi těžké, já to chápu, a špatně se to poslouchá. Čili většinou to dítě po pubertě je dospělé, rozhoduje se samo, je odpovědno za sebe, protože dospělost znamená odpovědnost, zejména, a to nejenom za sebe, ale dokonce i za vás, za staré rodiče, že?! Ono to dítě místo toho udělá to, že vám sebere všechny prostředky k životu. Vy doslova skončíte. V těch nejhorších případech. Naštěstí Pámbu to vždycky nějak zařídil(nebo skoro vždycky) a nějak se to vyřeší. Ale tohleto je klasický případ, kam až a kam už ne. Protože jinak to nahrazuje odpovědnost toho dítěte. Rozumíte? Nebo toho už dospělce. On přece má taky odpovědnost, stejně jako vy. Pak je tu odpovědnost státu, který by se měl starat o některé nemocné stejně, jako se stará v jiných případech. Moje známá pracuje na psychiatrii v jednom městě, ve velké psychiatrii, a tak si občas povídáme o tom, jak to na tom jejich oddělení vypadá a jak to tam je. No, není to pěkné povídání, musím vám říct, ale přesto ten stát alespoň nějak se tady v těchto případech s tím vyrovná. Ale co zákony? Dokud někdo něco neudělá opravdu zlého, tak ho policie nemůže přinutit, protože máme "svobodu", že? A v tom případě je to svoboda k ničení. No a tak dále. Čili má tu být stejný metr na všechny strany, jak na rodiče, tak na děti - a samozřejmě na děti mírnější, protože ti slabší musí být vždy chráněni, rozumíte?! Dokud to jen jde, vždy! Ale i ta ochrana má svoje meze. Někdy se zde uplatňují již poruchy řekněmež rozhodovací toho člověka, o kterého se jedná. On není schopen za žádnou cenu připustit, aby byl třeba umístěn do odborného pracoviště, kde by se o něj nějak starali, a domnívá se, že to prostě nemůže nastat, no a nevidí, co způsobuje svým životem. Během života mohl být sobecký a je sobecký i dále, rozumíte?! Protože jsou hranice v tom světě, kdy už vlastně nejste schopni úplně zajistit bezpečí pro toho člověka a jeho život. Tak mi prosím vás vyberte nějaký slušný ústav, aby tam nebyli na mě zlí, jo? :)

 

PODĚKOVÁNÍ: Aha, to se netýká všech tady, děkujete - protože na oddělení nahoře ve fleškách jsou různé natočené - že si můžou v televizi pouštět různé filmy. No, tak aspoň to líp ubíhá. Tak.

DOTAZ: Prodávají se pikantní (plesnivé) sýry. Jsou škodlivé pro bývalého onkologického pacienta? Nejsou na seznamu kancerogenů - diety.

ODPOVĚĎ TP: No, ty plísně kulturní jsou považovány za bezpečné, ale přesto by tady asi měla být jistá opatrnost, takže nedokážu odpovědět zcela přesně, ale rozhodně bych nebyl úplně bezstarostný. Čili opatrně. Také záleží na tom, jak dokáží výrobci udržet daný kmen těch příslušných bakterií - někdy lépe, někdy méně. Jak to bylo s těmi syrečky? V Lošticích. Napřed je měli na prknech, že? Dřevěných. No, ty musely být, ty prkna, co říkáte? No a teď už je to jinak. Jak? (Posluchačka: Na nerezu.) Na nerezu. Tak. Takže vidíte, všechno se mění.

 

DOTAZ: Dýchání a duchovní práce vás zajímá.

ODPOVĚĎ TP: Ale jo. Toto spadá do oblasti, čemu říkáme duchovní praktika, a je to ucelený soubor úkolů, kterými prochází člověk probuzený, který vlastně dosáhl určitého stupně svého rozvoje, a tehdy mu můžou přinášet velký prospěch. Přesto, že dýcháte všichni, každý den, doufám, a tak dále, tak to rozhodně neznamená, že byste měli začínat dechová praktika v nepravý čas. Dech vás vlastně nastavuje do určitého rytmu. Všimněte si, že když podstoupíte holotropní dýchání, což je v podstatě rychlé dýchání, tak se najednou prorazí ta přepážka mezi svrchním vědomím a podvědomím a vy se propadáte vlastně do svých minulých životů a do všech těchto věcí a je to vlastně obdoba energie, žáru, který zapůsobí a prorazí tu zeď. Což není dobře. Rozumíte? Máme otevřít branku, ale ne s kladivem ji prorážet. Máme tady vlastně i jev, který souvisí s délkou života - čím rychleji dýcháte, tím máte kratší život. To je, co? A je to proto, že se tak jakoby nastavuje rychlost hoření vaší svíčky. Rychlý dech, to něco jako žár, čili vibrace rychlejší a tak dále. Z toho pohledu tedy byste měli vědět, co činíte. Pak je tu druhý pohled. Náš dech má několik fází, každá z těchto fází posiluje určitou část vaší bytosti nebo určitou vlastnost a pokud zvolíte nevhodný poměr, tak opět se uvádíte do ne-rovnováhy - s důsledky, které nejsou dobré. Je tu i číselný poměr těchto úseků. Kolik jsem jen viděl negativních doporučení, často z rady jógy, které zcela neodpovídaly řádu Božího díla. No a tak dále. Většinou budete cvičit ochotněji to, co cvičit nemáte. To je zákon života. Protože to, co vám jde, to se vám líbí, ale to, co vám nejde, to je právě to, co se máte naučit. Takže velmi často je to tak. Dechová praktika jsou za druhým stupněm naší duchovní cesty. První stupeň končí u počátku meditací. Trvá to nejméně dva roky a nemá to nic společného s tím, co vás jaksi obšťastní z různých brožurek, knížek, časopisů a tak dále. Máme veliké štěstí, že žijeme v Praze v čase příchodu přinašeče, protože je to něco jako zjevení, něco nepopsatelného - a je to hlavně proto nepopsatelné, že podstata toho logického vlastně toku těch doporučení je snadno pochopitelná a každý, kdo k ní přistoupí, musí říct:"No vskutku, vždyť to tak je! Jak to, že jsem na to nepřišel?!" No. A tak vlastně kopírujete sám svět, jeho tvůrčí síly, jeho proces vzniku a vše ostatní. Přivádíte svoji vůli bytostnou k vůli toho celku a postupně, vědomě začínáte tu velkou myšlenku následovat. Tím ji podporujete. Ale žádná slova velká tady nemají svoje místo. Těch "velkých" už tady máme hodně, víte?! Tady jde o něco úplně obyčejnějšího a zázračnějšího, když už tedy. Takže ano, až přejdete tuto fázi, přijde druhá. Upevníte meditaci a půjdete dál. Až skončíte tuto fázi, může přijít to, nač se ptáte. Dříve ne! Magie je stav, při kterém se něco dozvíte a pak to chcete o své vůli vykonávat, aniž byste byli k tomu příslušní. Nevíte o tom nic, nedošli jste k tomu, nejste dostatečně vyspělí, a tak uděláte řadu chyb, zásadních chyb. No a to se pak platí, nedá se nic dělat. Je chybou nenastoupit cestu, ale je také chybou na ni nastoupit v nepravý čas. V této fázi může cestu nastoupit jistě tak třetina, možná až k polovině, více ne. Ale to není žádná chyba, protože každý život má stejnou cenu. I ten nejvyšší duchovní, který není ani na dohled, má úplně stejnou cenu jako zcela primitivní člen nějakého domorodého kmene, který tancuje kolem ohně v bederní roušce. Možná, že někdy ten člen toho kmene ví o světě víc, než ten druhý z dnešní doby třeba, no. Tak to takhle řeknu. Dechová praktika slouží v první řadě, ve správný čas, k harmonizování vašich vnitřních hodin s dechem vesmíru. Čili se ladíte do určitých řekněmež rytmů, které odpovídají planetárnímu a později i nadřazeným systémům. Právě proto někteří, kteří pracují v těch místech, která jsem navštívil, se zajímají nebo realizují tyto věci a to tak, že žijí řadu století například nebo že dosahují jiných mimořádných výsledků. Například se nechají v sudu hodit do řeky nebo zakopat do země a za měsíc nebo dva se nechají vykopat a žijou. Jak je to možné, prosím vás? To je přece nesmysl. Vždyť přece jasně víme, že je to nemožné. Je to tak? No, víme to. Fyziologie a tak dále, výživová věda. Víte, jaký ten člověk musí mít nedostatek vitamínu D? :) No to je strašné. Víte, jak musí být dehydratován po tom měsíci? No a tak dále a tak dále. Klíč - dech je klíč. Je to klíč k určitým řekněmež stavům, ale je to zase věc pomocná. Hlavní klíč je vaše vědomí, tam je podstata celého dění. A tak vaše vědomí určuje, jak budete dýchat. V přirozeném stavu dýcháte, jak vás napadne, tedy přesněji, jak dokonalý systém těla řídí. Když běháte, děláte uh, uh, a když jste doma ve fotelu, tak je to takový... no - a když dostanete nějakou nemoc, tak jasně... Každý tedy dle svých možností. Je tu mnoho věd, které bych neoznačil za duchovní vědy, ale za vědy, protože rozdělování na věci hmotné a duchovní a jiné je patologie současné doby. Je jen jedna věda, ne více. A každá z těch věd se týká své oblasti. A tato věda tedy se týká rytmu, pochodu ve vašich buňkách, ve vašem těle, ve vaší mysli, a jako taková má svoje místo a svůj cíl a smysl. A to je všechno. Tedy jako znáte jógu, která sladěním svých tělesných center se ladí k celku, k vesmíru a tím dosahuje rezonance, tak i dech dělá totéž, zase ve své oblasti. Proto často vidíme u jogína i práci s dechem, protože je to vlastně přidání další logické oblasti k tomuto konání. Máte k tomu něco? Nemáte? Nemáte. Tak jdeme dál.

 

DOTAZ: Zamezí šíření nákazy jarní počasí? (TP: To už je asi další dotaz.) Co byste prosím doporučil k zvýšení imunity, zvláště pro starší příhraniční oblasti?

ODPOVĚĎ TP: No, imunita je něco jako otisk razítka vašeho celkového života a taky toho, kde žijete, za jakých podmínek, co na vás působí, co jíte, co dýcháte, všeho toho, také co myslíte. Imunita souvisí často i s vaším myšlenkovou emoční částí - i s emoční části přesněji. A co doporučit? No, když už barák hoří, je pozdě hledat stříkačku, rozumíte? Tak se to musí uhasit postupně a pak začít pracovat na tom, co jsme měli dělat už 1000 let předtím. Jelikož naše kultura nás učí, jak být nejvíc sebedestruktivní, jak je to jen možné. Rozumíte? Naprosto! Kdybyste měli informace, kdybyste jen měli - co všechno je špatně a jak je to zrůdné - ve vaší výživě, co je špatně v tom ostatním... ale je to dobrý, já vím, taky mi to chutná. A přesto, když už to dojde, že už to dál nejde, tak i já se vrhám do lůna nějakých prostě šíleností a slopám nějakou šťávu, hrůza, nepiju kafe, no, ještě větší hrůza, a jím čočku a rýži, to je strašný, a zeleninu a nic jiného - a ono je mi dobře, ono se to zlepšuje, potvora, ale když už teda je toho moc, no tak nevydržím... a pak zas se to pomaličku, po kousíčkách se to zlepšuje. A tudle jsem odmítl smažený hermelín s hranolkama, no umíte si to představit? To je strašný. To já miluju. Tak to jsem v té fázi, že to odmítnu. No a pak za nějaký čas,no... Musíme se uzdravit, no. Já nejsem v žádném případě příklad - v některé části roku - a pak zase třeba dva měsíce jím vegansky - a třeba v té Indii to bylo úžasné, že jo, nebo jinde - a taky mi to nevadí. Člověk musí najít tu správnou chvíli. Za včerejšek jsem zhubnul o 20 dkg. :) A je to určitě správně. Byl jsem na přednášce na indickém vyslanectví, kde paní doktorka Zisková, tuším, měla nádhernou přednášku. Teď odmysleme, že je to ájurvéda a tak dále, zapomeňte na to, ale soustřeďte se na obsah té informace. A musím vám říct, že tato zcela ucelená informace o výživě jen na hony vzdálena čemukoliv, co najdeme u výživářů tady. A je to pravdivé. To poznáte sami, když to slyšíte. Je to úžasné. No, koneckonců ne naši výživáři, ale ti mí indičtí přátelé se dožívají těch 200 let. Víte?! Až se naši výživáři budu dožívat 200 let, tak to bude fajn. A když nebudou kam vítr, tam plášť. Protože ještě za mého mládí to byl steak - maso, nic než maso - a teď je to zase už skoro pořád zelenina, všimli jste si? No teda, je to dobře, že se to mění, jsem tomu vděčen, ale vzpomínám si, když v té době se řeklo zelenina a nic než zelenina, tak vás poslali na psychiatrii. Dneska zase už je to jinak. Jistěže jsou tu vlny a v životě jsem pozoroval mnoho takových vln a přemýšlel jsem nad tím. A musím říci, že tu jsou faktory, které nejsou úplně zjevné, protože se zdá, že samotná epidemie má určitou vlastní logiku šíření, samozřejmě jsou tu ty hlavní mezníky, to znamená podzim, jaro a tak dále nebo zima, ale i jinak. Prostě někdy se nakazíte, někdy ne. Teď už jste všichni skoro po covidu, že jo, tak je to jasné, to je trošku jiné, ale dřív to bylo takhle. Takže co? Mně se to skoro nechce říkat, protože bych to musel dělat taky - chodit brzo spát, pít víc vody než cukru, nejíst smažené (strašné:)), ani pečené, jíst stravu maximálně upravenou ohněm s vodou, jíst stravu, která je plná života - tedy to, co ještě vzklíčí, třeba naklíčené obilí (hrůza, br :)) Ale to je taková energetická bomba, protože tam ten život je v plném rozpuku, rozumíte? To je plná síla. No, co ještě? Já jsem nezačal - na mnoho věcí jsem zapomněl. Užívat dary té přírody, které jsou kolem nás, a většinou je to tak, že ta příroda vždycky ví, co ta daná teď v tom místě potřebuje. Třeba můj přítel, profesor Madan Thangavelu, je taky velkým vědcem a mi minule říkal, že bychom měli u nás rozvinout vlastně pěstování bylinek, které by nahradily jejich. Oni mají úžasný systém. Podívejte, jenom například - minulý týden jsem sebou seknul, byl tam schůdek v nakloněné rovině a nějaký genius tam udělal malinký schůdek a já jsem se zrovna podíval do strany, tak jsem sebou seknul a vyvrátil jsem si prst. Takže dodneška mě bolí a jsou tam ty svazy a tak a najednou tady můj kolega mi říká: "Pojď sem, já tady tohle používám, mám to z Indie ještě." No, tak jsem mu nechtěl víc vzít, jenom jsem to nechal namazat trošku a už dál ne a on to namazal a do 10 minut ta bolest začala mizet a pak dlouho nebyla. Kdybych to mazal trvale, tak věřím, že není. Teď ještě je pořád, ale je to úžasné, rozumíte, jak oni dokáží vlastně... žádné to - on to ten člověk používá na páteř, která ho občas bolí, a řekl, že žádná jiná mast ani jiný prostředek tady naší provenience nikdy neměl ani zdaleka takový účinek. No vidíte. A je to soubor nejrůznějších výtažků anebo olejů, které takto dokáží působit. Ale kdo si tuhle zkušenost neudělá, tak pro něj je to něco jakoby mimo, rozumíte. A jen ten, kdo jí udělá doopravdy, tak ví, o čem mluvím, že jo? Někteří tady "indiáni" už se smějou, protože to udělali taky, protože pravidelná jaksi návštěva místních lékáren patří k našim kratochvílím v Indii. Teda patřila. Už jsme tam kolik? dva roky nebo tři roky nebyli. Víte, informace, které pocházejí z velmi starých zdrojů, můžou mít i tu výhodu, že to není blábol a že je v nich zakleta zkušenost opravdu mnoha minulých generací. Ty indické mají tři až sedm i dvacet tisíc let a jestli si myslíte, že někdo vydrží dělat dvacet tisíc let hloupost, tak jste na velkém omylu. Víte?! Protože vždycky se nakonec ukáže, když je to nějak špatně a tak dále. Tak. Čili žiji co nejpřirozeněji. A také být v přírodě, to je další věc, vzrostlé stromy, velké, v blízkosti vodního toku, úžasné, to je silový zdroj. Nacházet silová místa také v přírodě - to jsou takové ty, kde se dělají léčebny a kde to léčí krajina - já nevím třeba tam, co byl Priessnitz. Já jsem tam přijel, protože jsem tam měl sraz s paní Norou Laubstein, která byla - je prezidentskou největšího svazu Německa a Evropy, oni tam měli oslavu nějakou, právě kvůli Priessnitzovi, a tak jsem si s ní domluvil schůzku. Tak jsem tam dorazil a spadla mi čelist, protože takový vzduch jsem ještě nedýchal, přátelé, a takovou sílu. Takže to je třeba jedno takové místo. Karlova Studánka, viďte. A další a další místa, různě rozsetá. Takže i to. Rozdělit život na práci a ne práci. Umět odpočívat. To dneska neumí nikdo, víte. To už je říše pohádek a bajek. Ale je to důležité. No a tak dále. Takže chystám se, že se polepším. Co vy?

 

DOTAZ: No tohlecto už jsem nečet - Je libo k obědu cvrčky? (TP: Nečet? Zčásti jo? Na nulce?)

ODPOVĚĎ TP: Takže jenom pro pořádek pro ty, kteří to neznají. Kdo to nezná, tuhlectu informaci? Ukažte. Kdo to nezná? To vás moc není, teda, tak to si budu šetřit. Jenom, přátelé, bylo snad, nevím to jistě, uzákoněno, že do výrobků z mouky se může přidávat mouka z cvrčků, červů a podobných organismů, a to tedy doufám, že nám označí, protože my, vegetariáni, se pomaličku stáváme pekaři, protože že já netoužím po tom jíst cvrčky a červy a tím pádem tedy za chvilku si budeme péct housky a rohlíky doma sami.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Vypěstují je, zabijí, rozemelou na prášek. Je to prováděcí nařízení komise 2023/5 (TP: Docela záhy.) a je to společnost se jmenuje Cricket One a je z Vietnamu a má 6113 přidružených společností. Jedná se o start-up, nová firma, založena na výrobu potravin z cvrčků.

ODPOVĚĎ TP: No, takže "dobrý". Moje poznámka k tomu je ta, že my, co se pokoušíme zbytečně nezabíjet své bližní, tedy vegetariáni a i tedy ti vegani, tady vidíme poněkud velký nárůst bytostí, které mají své "já" a které jsou zabíjeny. Na jednom volovi se napase určitě 50 lidí nebo 100 lidí, na jednom kg mouky asi budeme mít hodně stovek nebo dokonce tisíců mrtvých. Takže je to další "pokrok" v množství zabíjení. Už nezabíjíme miliardy tvorů, ať jsou to nejčastěji kuřata, krocani, slepice, kachny, husy, všechno ostatní, doslova miliardy tvorů. A nyní tedy přijdou biliony. Tohlecto by vás ještě mohlo zajímat, pokud jste vegetariáni.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Je to schváleno do těchto potravin: vícezrnný chléb a pečivo, cereální tyčinky, keksy, slané tyčinky a sušenky, suché směsi pro pečené výrobky, například mouka na pečení chleba, těstoviny a výrobky z nich, omáčky, výrobky z brambor, pokrmy z luštěnin a zeleniny, pizza, sušená syrovátka, náhražky masa, polévky v pytlíku nebo v konzervách, snacky na bázi kukuřičné mouky, nápoje podobné pivu, čokoládové cukrovinky, ořechy a olejnatá semena, masné polotovary určené pro běžnou populaci (TP: Jaké jsou pro "neběžnou" populaci?). Podle stránek výrobce budou cvrčci přidáváni také do protahovaných produktů používaných ve výživě kulturistů, do krmiv pro zvířata. Na jeho produkty se můžete podívat na... takže a tak dále, to už si najdete, cvrčci.

ODPOVĚĎ TP: No, je to "skvělé", je to "skvělé". Začínám litovat, že jako vegetarián jsem mírumilovný tvor, kdybych byl daleko drsnější už před 30 lety, možná, že by tahle směrnice neprošla. Protože proboha - jakým právem já mám jíst červy rozdrcené na prach, když jsem vegetarián? Proboha.

 

DOTAZ: Narazila jsem na dechové cvičení prodlouženého dechu. Prodlužování výdechu oproti nádechu údajně snižuje nervové napětí a stres, úzkost, zklidňuje mysl. Přiznám se, že jsem to jednou před spaním vyzkoušela, jelikož jsem byla zvědavá, jestli to něco udělá. Opravdu to zklidnění přišlo. Obávám se, že zde ale budu nějaké skryté nebezpečné aspekty.

ODPOVĚĎ TP: No tak zaprvé je důležité, abyste přiměřeně upravila délku výdechu - ne více než 15 minut :) A to, co pozorujete, je logické. Každá z těch částí dechu - jsou 4 - přináší určitý vliv, a tak jsou tam části, které vedou k té excitaci, anebo části, které vedou k tomu klidu. Čili to je zcela logické. Je ale pravdou, že vaše problémy se spánkem nejsou způsobeny tím, že nevydechujete půl hodiny, ale jsou způsobeny zpravidla něčím jiným. A to je to neštěstí našeho lidského rodu. My se neustále snažíme napravovat něco, co má nějakou svoji konkrétní příčinu, něčím, co s ní nesouvisí. A pak se radujeme, jak se nám to daří, a často přehlédneme, že zde jsou i následky tohoto činění. Čili to nechám na každém z vás. Dýchejte si, jak chcete, zpravidla budete muset dýchat tedy - pokuď vynecháme spánkové apnoe, tak to je jen jeden příklad, anebo (a to jsem vyzkoušel bohatě) nebo horskou nemoc. To je podobné, ale možná ty prodlevy jsou ještě delší. Musíte se opřít o skálu, protože ležet nemůžete, a teďka prostě nedýcháte, protože nemůžete a nechcete dýchat. A když už vám lezou důlky z očí, tak uděláte "aah, aah, aah" a zase nic. To spánkové apnoe je mnohem milostivější. To si chrápáte napřed jako větérek a pomaličku zesilujete až v tropickou bouři, a když jste v nejlepším, tak to zazní to závěrečné "chrrr" - a ticho. No, půl minuty žádná doba. V tom je to jiné. No, takže jistě, že dech se i přirozeně upravuje vašim emočním a myšlenkovým stavům. A je to základní mechanismus, který je vrozen, je přirozený. Když potom byste přešli na řešení některých těch stavů - tak proč nespíme? Velkou částí je psyché, to znamená stres, úkoly, nevyřešené úkoly a tak dále, myšlenky, emoční stavy, vztahové stavy,cokoliv dalšího. No, tak to nás drtí. A vlastně pak je to taky naše odpovědnost, viďte. Vy máte vstávat sice v 8:00, ale váš "pán" už se rozhodl, že musíte vstávat v 5:00, že? Protože už vám to nedá dospat. Tak to je třeba další možnost. Tedy ten "pán", co je ve vás. A pak jsou tu další možnosti. Tady jsou spánková centra. Právě ona produkují látky, které vedou ke spánku. Když jsou oslabená, dochází vlastně k poruchám spánku až k nemožnosti usínat, protože organismus nevlastní tu biochemii, která normálně vede k usínání. To je další věc. A to zase může souviset i s dalšími chorobami. Máte-li například nedokrevnost určitých částí mozku, může k těmto stavům dojít, máte-li úraz, trauma, může k tomuto dojít, máte-li jinou nepřízeň, například nutriční nebo jinou, samozřejmě to ovlivňuje i chování vašich neuronů a jste-li citliví zrovna v této oblasti, tak to bude tady. Když budete brát hypnotika naveliko, již třeba několikrát, jednou, dvakrát týdně, dlouhou dobu, začínáte omezovat produkci spánkových látek. Je to stejné jako ve všech jiných případech, kdy tělo si vlastně uchová funkci, která je potřeba, která je funkční. A jestliže není, tak ta funkce atrofuje. Proto je také nesmysl brát trvale vysoké dávky vitamínů, protože to vlastně likviduje vaši osobní schopnost vitamíny přijímat, uchovávat, generovat. Ztratíte - protože některé vitamíny držíte až půl roku a jiné velmi krátkou dobu, hodně to souvisí s možností ty vitamíny získávat v běžném prostředí. No, takže to se potom také nabourá, protože proč by vlastně proboha ten skladovací systém fungoval, když nemusí? Každé ráno, každý večer, šup tam 20 tisíc jednotek vitamínu C a jsme doma. No a co náš mozeček? No, uvidíme. Tak. Takže snad jsem se nějak široce o tom rozpovídal. Čili přirozenost, napřed řešit příčiny, pokud to nejde jinak, nacházet už terapii - což je rozdíl. Terapie není přirozený stav, rozumíte? Terapie je to, co něco nahrazuje, co vlastně jsme nepřivedli do normálního stavu. Když budu mít destruovanou štítnou žlázu a nebudu mít funkční buňky, no tak samozřejmě budu muset substituovat hormon, abych se udržel, a nebude se dát už nic dělat, prostě nebude co, pokuď nebude jak ty buňky štítné žlázy opět ve funkčnosti obnovit.

 

TP: Tak na tohlecto bych měl rád názor, ale zapomněl jsem, co to je.

DOTAZ: Dobrý den, jaký máte názor na AllatRu?

ODPOVĚĎ TP: No, ale já to zapomněl. Asi jsem se s tím už setkal někde, ale proboha kde? AllatRa. Vidím, že jste na tom podobně. Děkuji.

Posluchačka: To je jako náboženská skupina, která je původem z Ukrajiny, a vede ji nějaký pán jménem Danilov. Tak jsem se na video na něj jednou podívala, protože oni tam mají vědecký nebo duchovní videa, ale je tam nebezpečí, že prostě je to sekta, protože chtějí se spojit jakoby s Islámem, je to takovej pel mel.

ODPOVĚĎ TP: To ještě nemusí být sekta, ale spíš záleží na jiných věcech.

Posluchačka: Ale je označena za sektu, protože prej dochází tam ke zneužívání lidí, vybírání peněz.

TP: Aha, takhle.

Posluchačka: Příbuzní lidí, kteří tam jsou, si stěžovali, že vlastně...

ODPOVĚĎ TP: Ano, ti, kteří nejsou indoktrinováni, vidí ten pád toho člověka do lůna té sekty, a tak vlastně ti příbuzní o tom dávají...

Posluchačka: Ten člověk se vyhlásil za jako naprosto vědoucího zachránce celé planety.

ODPOVĚĎ TP: No fajn, konečně nás někdo zachrání. :) To je dobře.

Posluchačka: A ještě tam zabudovali ten islám.

ODPOVĚĎ TP: Já se přiznám, že se necítím být příliš jaksi povolán k tomu, abych kontroloval nebo komentoval tyhlecty věci. Já se cítím být povolán k tomu, abych tady řekl poctivě nějaké řekněmež informace svého "vím" anebo "nevím" a jako každý si s tím musí udělat, co jaksi sám uzná. Čili jistě, ale pak prosím odevzdejte ty peníze tady, až budete odcházet.:D No. Doufám že to nikdo nenahrál, tohle.

DOTAZ: (TP:Tak jo, odpovím, proč ne.) Moc mě zajímal sex. Masturbace z pohledu duchovního? S lidským tělem se děje to, že se urychluje metabolismus - to se mi zdá logické - že víc člověk stárne.

ODPOVĚĎ TP: Já jsem vám říkal, že když hodně dýcháte, zároveň stárnete, no, brzo, pozor. :) 

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Zároveň v článku na internetu bylo, že člověku se vyhlazují vrásky.

ODPOVĚĎ TP: To jsou protichůdné zprávy, se mi zdá. :) To je neúplná informace - vyhlazují se vrásky, stoupá výrazně IQ a v některých případech také vaše konto v bance. :)

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Z tělesného hlediska jde nejvíce o prokrvení, tedy mozek v tu chvíli odpočívá?

TP: No, někdy ano.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Či zakrňuje?

TP: Někdy ano. :)

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Je člověk v celibátu více výkonný v přemýšlení, chápání?

ODPOVĚĎ TP: Také vždy ne. Pokud to je špatně. Takže - počkejte, tady jsem něco viděl, co mě zaujalo - "mozek odpočívá". Takže přátelé, tyto oblasti nemohou být spojeny s rozumem, protože bychom vyhynuli. A tak je to navýsost oblast více emocionální, a proto to není protimluv, ale je to jen druhá část světa, v kterém žijeme - jedna je racionální a druhá je emocionální. Čili v tomto případě myslím, že to není protimluv. Pokud se týká vlastního stavu, ten je velmi široký. Máte jedince, kteří právem jsou zcela výhradně orientováni hmotně, máte jedince které jsou orientováni duchovně, máte jedince, kteří jsou orientování duchovně, a přesto existuje něco, co jste v dnešní kultuře nezažili, ale co třeba uvidíte v některých indických chrámech, které jsou staré tisíciletí, kdy v jiných kulturách - v jejich kulturách, v jejich dobách patřila tato věc i do duchovní praxe. Celibát je ve dvou formách - ten, který znáte dnes, a ten druhý. Ostatně i ve vašich bájích například najdete zprávy o tom, že na jaře král a královna ulehli do brázdy, aby zajistili budoucí úrodu. Znáte to? To existuje, ano. A tak dále a tak dále. V dnešní době, kdy ta oblast je vnímána výrazně jednostranně hmotně, je to těžko pochopitelné. Ve skutečnosti se ale jedná o docela kuriózní stav - když dochází k vybití, tak se celý váš organismus jakoby obrátí, v běžném stavu, a veškerý silový tok se soustředí tam, kde může vznikat život. To je nejběžnější stav. Pak ve vyšších stupních je s tímto již pracováno, tedy dochází k opačnému jevu. Pokud se týká tedy této věci, je to zcela vaše věc a nikdo do toho nemá co mluvit ani to kritizovat. Je to věc, která vás provází a která vám bude v každém vašem vztahu nějakým způsobem sloužit, ať už mluvím o absolutní absenci celibátu tohoto typu, nebo naopak. Tato věc je navýsost silová a karmická, a tak většinou si musíte vonět, tedy ne Chanel 5, ale jinak, protože každý atom vaší bytosti zároveň provází - každá buňka provází určitá vůně, je to také historická zkušenost, karmická, kdy vlastně potkáváte zpravidla ty, s kterými jste již měli zkušenost, a to rozhoduje o tom - zároveň je to i ta karma - s kým se máte potkat a proč. Protože někde musíte najít toho trapiče, že jo, toho hrozného chlapa nebo... a tak dále. A my zase s úspěchem říkáme:"Tos musela být velmi negativní bytost, když jsi v tomto životě dostala mě a když si stěžuješ." No a tak dále. Čili je to docela přirozené a je to normální, je to lidské, je to řekněmež běh toho života. Naopak to, co bylo velkou chybou, byla drakonizace sexu v církvi, což byla práce doslova satana. Protože jsem-li kněz, tak nepotřebuji pro to, abych byl v celibátu, si tuto oblast zošklivovat. Já ji dělám proto, že vím, proč ji dělám. A jestliže kněz zapomněl, proč ji dělá, pak se uchyluje k těmto věcem. Je to jeho způsob života, možná někdy, v jiných částech i oběť, ale dělá to proto, aby mohl lépe pracovat a být prospěšný svým farníkům. Čili je to navýsost silová oblast. Kněz obřadník nebo vůbec jaký - jeho činností je lidi propojovat s tím, co není okem viditelno, s tím, co nás přesahuje. To je úkol kněze. A to, jak to vykonává, potom záleží na vlastnostech tohoto prostoru, tedy co je třeba v které části. Jistě, že naše duchovní vyspělost obecně v populaci není příliš veliká, ale kdybychom byli v pořádku, no tak: "No a co?!" Čili ta až dětinská snaha toto nějakým způsobem - ona ta kultura to nastavila v těch minulých staletích, jistě, vedlo to až k těm nejzrůdnějším projevům. Pokud v jisté fázi podlehnete svodům, hmotným svodům, tak to samozřejmě nebude dobře. A často to, co je na té straně negativní, se vás pokouší čímkoliv z vaší cesty odtáhnout. Čímkoliv - ať už jsou to drogy, alkohol, závislosti nejrůznějšího typu, hráčské závislosti, závislosti na čemkoliv. Tak to je způsob, kterým ta část toho zla se pokouší vás vyřadit ze hry. Protože když jste plně investování třeba do toho alkoholu, tak věru vaše bytost mnoho světla nevytvoří, spíš jenom zlo. Nejenom, že se zničí sama, což je zlo, protože nemáme právo ničit nikoho, ani sebe, ale zničí i své okolí, protože to vede k změnám její mentality, změnám její peněženky samozřejmě a tak dále. Čili stejně jako hledáte ve svých životech podobu různých řekněmež vztahů k životním náležitostem, tak je hledáte i zde. Je to přirozené. Každý z vašich stavů (a všichni jste různí) je legitimní. Je to tak správně. A dalo by se ještě na to dívat z jiných pohledů, vlastně z pohledu - teď už od tématu odejdeme, ale dívat se na věci z pohledu řádu - jak ten řád vypadá? Proč je takový? Co je toho důvodem? Přemýšlet o tom a z toho pochopení pak vědomě činit. Já nejsem vegetarián proto že mě Zezulka "zmastil", abych byl vegetarián, rozumíte? A tak dále. Ale byl to on, kdo mi pomohl.

Hele, už je 18:19. To je hrůza. Teď mi to tady napsali. Hotovo, konec. Takovýmhle písmem - 18:19. Děkuji, Zdeňku. Jo, jo. Takže nezbývá, než se rozloučit, propusťte mě k mým denním úkolům a zase někdy. Kdy to máme příště? Ví to někdo? Čas? Kdy je další přednáška? 10. 3., ještě třetí a pak tedy Říp 30., (Posluchačka: 10. 3. a 17. 3.) Tak ještě dvakrát a pak tedy Říp, na který se těším. Už to připravujeme, naveliko, slavnost je to jednatřicátá - to už je ročníků, co říkáte? 31 let tam jezdíme. A letos tady budeme mít hezké hosty zase, jeden z nejlepších kytaristů, pan Sommer Lukáš, bude tady Maida Hundeling a Jen Vacík. Kdo ještě? Poraďte mi. Ano, pan Bárta, náš violoncellový Bůh, ano, a s paní Fialovou, to je manželka, klavíristka, tak se na ně těším. (Posluchačka: Kdyby tady bylo Panochovo kvarteto, tak myslím, že mají 55 let společného hraní.) Spíš už bohužel, no. Vlastně končili relativně nedávno, to už je pár let, ale... tam člověk viděl, co je to "pan umělec", víte. Tito pánové spolu hráli většinu života a dotáhli to k absolutní dokonalosti. Ale zároveň byli i krásní lidé. Oni hráli v celém světě, na těch nejhonosnějších místech, a přesto jste neměli dojem, že jste hadr, když se s nimi mluvili. Víte? Byli krásní. Tak, jdeme k závěru. Ježíšmaira, hodina a půl.

S pomocí Boží, tak na závěr duchovní obřad, jak jinak. S pomocí Boží pro vás pro všechny. No a jinak jako každý den ve 20 hodin na TV BIOVID naše společné potkávání - už od dob začátku covidu.