Duchovní shromáždění Společenství Josefa Zezulky – Praha, 6. 5. 2022

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:

Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

00:00 - Přivítání

00:37 - Jak se biotronika dívá na nemoc Alzheimer?

26:40 - Jak se projevuje vliv drahých kamenů? Ušlechtilé kameny vyvolávají touhu vlastnit je za každou cenu. Fungují jako zesilovače?

32:16 - Dotaz na generátor Reich a jak ustát a pracovat s přijímanou energií?

36:36 - Při večerním působení jsem usnula a viděla jsem Vás vnitřním zrakem, jak působíte. Je možné přijímat působení i bez zapnutého počítače?

39:48 - Je možné biotronicky působit na paměť? Konkrétně na její zlepšení.

41:05 - Opravdu začíná nemoc prvně v duchu nebo duši a v těle se projeví až pak? Je pravda, když se uzdraví duše, uzdraví se pak i tělo?

45:00 - Evropská společnost je laděná na 440Hz, dříve to bylo 432Hz. Jaký má vliv toto přeladění?

54:20 - Znáte knihu Vodnářské evangelium o Ježíši Kristu? Při Vašem působení mívám vnitřní jevy a někdy mlhovinové vidění.

56:06 - Pan Zezulka píše v knize Bytí, že přichází nová vodnářská doba, ale že do ní všichni nepůjdeme. Jak poznám, že do ní patřím, nebo se budu muset narodit znovu a až v příštím životě?

57:47 - Na přelomu dvou věků se zde nachází spíš duše mladičké a těch prastarých je tu málo, nebo je to jinak?

01:02:19 - Duchovní rozloučení.

---

Přepis videa:

Dobrý den, vítám vás na přednášce Duchovní university Bytí. A máme konec týdne. Pokusím se odpovídat na vaše otázky, jak nejlépe dovedu, a vy sami si děláte vlastní názor.

DOTAZ: Tak, ptáte se na názor biotroniky na nemoc zvanou Alzheimer.

ODPOVĚĎ TP: Je to bohužel dnes dosti častá potíž v různém stupni - neboli stařecká demence. Je nápadné, že tato nemoc byla zjišťována i u lidí, kteří měli nějakou zátěž. Byly to třeba kovy či podobně, ale pravděpodobně se zde bude podílet mnohem více prvků také našeho prostředí. Tím, jak jsme vyspívali technicky a jinak, jsme začali velmi měnit své prostředí. Ale také jsme do něj začali zavádět prvky, které tam nikdy nebyly. Je to x desítek tisíc chemických látek, které se užívají různým způsobem - v interiérech, v potravě, jinde. A tak v téhle chvíli se dá říct, že naše prostředí je velmi nepřirozené. Jsou tu možné i vlivy výživy. Vidíme vlastně asi pro nás nejdůležitější příběh, kdy ovce začínají chřadnout, jejich mozky jsou plny děr. A je to poté, co začínají být krmeny masokostní moučkou - tedy něčím, co by ovce normálně nikdy nesežrala. Ovce je na trávu, víte? Ne na rozemleté biologické zbytky tkání a tak podobně. Já vím, že jaksi medicína založená na důkazech má určitý způsob uvažování. Je otázkou, jestli jsme už mnohokrát neprohráli v tom čase svůj souboj s nemocí jen proto, že jsme odmítali přijmout hypotézy a myšlenky, které by mohly spojit projevy - zatím ovšem nespojené důkazem. Jednou se budeme učit na fakultách o této době a o tomto způsobu přemýšlení stejně, jako se dnes díváme na souboj těch "placatystů" a "kulatystů", protože ten byl stejně důsledný jako mnoho jiných současných. V téhle chvíli máme možnost ovlivnit svůj život jen zčásti. Ve všech třech částech základních máme problém. Je to hmota - sem počínaje všechny tedy ty škodliviny, ale také genetiku a další. Je to samozřejmě i duch - tedy nepřirozené socio-společenské vazby. A patří sem také síly - kdy člověk se vzdálil tomu, o čem neví ještě vědecky, že to existuje. Ale přesto i velmi zarytý zastánce objektivity občas rád přijde do lesa a cítí posílení a urovnání svých myšlenek. Nebo vyrazí do hor nebo někam jinam (tedy do styku s přírodou), a i když to není dokázáno vědecky, zde cítí svůj prospěch. Je to významné, protože to oslabuje váš tělesný silový systém. Jste závislí na svém zařazení do celkového tedy biologického rámce, planetárního rámce, ale ještě mnohem dál. Člověk se doslova zbláznil, protože zvítězil jen jeden prvek jeho poznání - tím je rozum, racio. Je-li puštěno racio ze řetězu, působí katastrofu. Právě ji zažíváte. Vidíte klimatické změny. Čím byly způsobeny, přírodou? Jen z menší části, člověk k ní přidal mnohem víc. Teď počítáte kubíky svého plynu a ropy, a tak můžete si uvědomit, kolik se jí spálí a kolik produktů vzniká. A vidíte díky satelitům, jak to probíhá na pólech, vidíte další zprávy. Ale zdaleka nejde jen o oteplování. Jsou tu další faktory, které člověk vytvořil. Dnes už není slovník fanatických "zelených" slovo mikroplast nebo ppm, ale pomaličku začínáme chápat i ve společnosti, že se děje něco opravdu zásadního. Naposled včera vyplavil nějaký kytovec se na pláž mrtvý. A důvod úmrtí byl stanoven na to, že měl v žaludku (já nevím) 30, přes 30 kg plastů. V téhle chvíli dochází k vytváření celých ok v oceánu - takových oblastí, které ztrácí kyslík a život hyne. Těch možných dalších vzpomínek je mnoho a já od toho Alzheimera hodně odbočil. Ale ono to s tím totiž přátelé souvisí, víte? Vy žijete ve svém prostředí - ve vaší matce Zemi, která vás vytvořila svým způsobem, a v které jste po generace žili s daleko menší možností ji ničit. Bylo vás méně a měli jste menší možnosti. Teprve rozvoj racia (rozumu) v rukou dítěte (nerozumného dítěte) způsobil katastrofu. Dokud to byly lopaty a krumpáče jako za vašich dědů ještě, tak ten člověk přetvořil určitou část. Jistě, někdy to bylo i dost velké, byl pracovitý. Ale stále se to nedá srovnat s jediným pohybem páčky hydraulického systému, který zvedne 100 tun. Navíc, jako neinteligentní tvor nebyl schopen pochopit pravou příčinu svých potíží. Protože proč konáme to, co je technikou nebo podobnými věcmi? Přece abysme naplnili svoje požadavky, potřeby. Nechme stranou, že ty potřeby stoupají někdy velmi, to je pravda. Uhlíková stopa našich dědů byla proti dnešnímu člověku minimální. Ale i já jsem za svůj život zažil ten obrovský vzestup možností výroby. Všechno se dnes dá projektovat v počítači, vyrábět vlastně násobnou rychlostí. Dřív musel někdo točit kličkou soustruhu a frézy a pracně tedy z toho materiálu něco "vyhrabat". Dnes to nakonec natiskne na tiskárně, což je tedy jistě velmi racionální, ale má to jednu vadu. Pravá příčina potíží, které zažíváme (dokonce včetně toho Alzheimera - do určité míry jen), je to, že jsme odmítli vnímat základní zákonitosti (fyzikální, biofyzikální a jakékoliv jiné, planetární) a začali jsme se tvářit, že planeta Země unese jakékoliv množství lidí, protože my to zařídíme. Ještě lepší tryskové stavy, ještě větší bagry, ještě větší skrejpry. Umíme všechno, je to hračka. Akorát jedna vada. To, co vlastně je cílem všech těchto vynálezů (tedy Země), není nafukovací. A tedy co musíte udělat? Neudělat ještě větší skrejpry a bagry, ale zmenšit lidskou populaci - a to ještě k tomu dobrovolně. Protože těch, kteří by vám začali dávat placení za uhlík a placení za tohle a za hlavu a za dýchání a placení za cokoliv, těch je za korunu pytlík. Ale skutečné řešení je pochopení problémů, které máme. A z nich naprosto logickým důsledkem bude vzdělávací řekněmež kampaň, která lidem vysvětlí, že nemají jinou cestu. To všechno, co je vám předkládáno jako řešení, je nesmysl. Žádné technické řešení nemůže tuto věc vyřešit, protože je to - jedna a jedna jsou dvě, víte? Na počátku každého výrobku, na počátku všeho co děláte, je vaše Zem. Musíte z ní vydobýt rudu, ropu, pak následně plasty nebo něco jiného. A proto všechny ty představy, že to nějak zařídíme... Víte, co je někdy krásné? Věda trvá na tom, jak je tedy založena na důkazech, jak všechno je jaksi důkladné. Ale přitom pokud se jedná o tyto systémové věci, často bájí o něčem, co ještě není ani v poloprovozu nebo ještě ani neexistuje, ale už počítáme s tím, že to do dvou let vyřešíme. A to i když to řešení je zcela proti přírodnímu zákonu a možnostem planety. Takže je tu řada nemocí, které vás vlastně sužují a sužují stále více. Nejenom, že se střetává krize člověka jako druhu a jeho civilizace, ale střetává se i krize, která se opakuje jednou za 12 000 let. A tato krize přidává bohužel na tu jednu misku velkou váhu. V téhle chvíli tedy začnou probíhat děje, které vás budou nějakým způsobem (jako řekněmež zdroj obtíží této Země) zpětnou vazbou navštěvovat. Nedá se jinak, tak to prostě musí být, je to logické. Když hnete něčím, vzniká reakce - akce a reakce. To jsou přírodní zákony, rozumíte. Platí na vše, i v psychice a jinde. A tak když toto nastává, tak ten s prominutím nerozumný jedinec člověk si zároveň na sebe vytváří zpětnou vazbu. To znamená, že vytváří stále nepřirozenější podmínky života, stále více se musí regulovat. Teď jsem četl, že například se uvažuje o zákazu topení v kamnech a v krbech na dřevo, a že by se smělo topit jen na topidla, která se neobnovují rychle v čase. Ale to je jenom špička ledovce. Těch věcí, které vás budou stále více omezovat... Začalo to už tím, že musíte stavět vysoké domy, koncentrovat ve svých sídlištích, vytvářet sociální tlak, který zvyšuje soutěž nad již i tak velikou míru. No, tak co s tím? To prostředí v té zpětné vazbě přináší nepřirozené podmínky. A těla, i když mají velkou zásobu odolnosti, nakonec začnou postupně tento děj vnímat. Dojde tedy k tomu, že nám přibude poněkud starostí. To už se děje. Bylo krásné být lékařem řekněmež po objevu penicilinu v čase, kdy těch nemocí nebylo tolik jako dnes. Dneska máte mnoho nových diagnóz (často ještě ani nezařazených), které se objevují, naprosto neznámých nemocí, infekcí, a tak dále. Nemluvím jen zdaleka o covidu. Já nevím, třeba v poslední době jsme zaznamenali jakési podivné záněty jater u dětí. A je to vážná věc, je to smrtelné. Zatím u nás ještě není ta nemoc, zaplaťpámbu. Ale to je jedno, protože každý člověk, který to prožívá, to prožívá tady a teď. Lymská borelióza - nemoc, která se objevila před x lety a nyní vzplanula. Mění se podmínky. Blíží se řekněmež i ti, kteří tu nebyli - anofeles, další. To je obraz současného světa. Rychle bude stoupat mořská hladina (tedy rychle po svém - v rámci historických údobí), nic už to nezastaví. A co bylo na počátku? Úžasný nápad - získávat energii, která nastavila sílu lidských paží. Ale jen určitým způsobem, čili destruktivním - ničením, pálením, spalováním. Napřed uhlí, potom ropa. Pak už systém, který nešlo zvrátit, protože na něm bylo závislých mnoho a mnoho jedinců nebo firem či jinak. A tak systém běží. A do toho ta filosofie ze středověku. My lidé máme právo - právo se vším nakládat, všechno užívat. A ohledy na druhé - nulové. Počínaje pěstováním nižších tvorů ve strašných podmínkách, masovým zabíjením těchto tvorů, a tak dále, a tak dále. Nikdo nepřemýšlí. Proč? Má na talíři, co má - je to normální. Potíž je v tom, že i na tomto problému je velký důsledek. Každé maso, které sníte, každé kilo, je mnoho kilo potravy a krmení a mnoho vody, kterou jste museli vynaložit v čase, kdy planeta v některých částech začíná schnout. Je to naprosto nesmyslné. Čili, ten druh pracuje zcela proti sobě. A teď do toho ty úžasné další vynálezy. 90, 100 tisíc nových chemických substancí. A z nich, světe div se, prověřeno na zdravotní nezávadnost - nikoliv většina. Přesto mnohé používané. Co dál? Dalo by se mluvit dlouho. A budeme si muset zvyknout na tuto podobu světa v čase přechodu. Je to systémová věc. Končí technická civilizace přátelé. Došla ke svému konci. Nyní bude čas jakési reformace. Na jejím konci vznikne další kultura, která bude na hony vzdálená té, v které vyrostli naši dědové anebo i zčásti my. Je to velká změna. A teď zpátky k tomu mozku. Nervové buňky (nebo všechny buňky těla) jsou podřízeny celé řadě regulačních mechanismů. Některé známe, a některé zatím věda vůbec nezná. Nebo spíš je nechce zdát, i když jsou dobré důvody a přesvědčivé studie, které k tomu vedou. Je to zvláštní. Je to zase součást toho sebedestruktivního postupu. Když vynecháte nějakou realitu (která je skutečně reálná) jenom proto, že z jakýchsi (jak bych to nazval, nehledám slovo) důvodů se domníváme, že to nesmí být, nebude mít, a tak dále, tak to nebudeme zkoumat? Tak zároveň jdete sami proti sobě, protože ničíte jednu z možností možných, jak působit na své zdraví. Alzheimer je poměrně těžko zvládnutelný. Myslím tedy v těch oblastech, které tu zastupuji já. Přesto, určité výsledky tady v historii byly. Je smutný svět, v kterém můžete pozorovat výsledky (kdy se mění zdravotní stav člověka v mnoha různých diagnózách) a je naprosto nesmyslné pozorovat, jak se má směřovat k tomu, co je reálné pochopení a užití té věci. Tedy tak, aby to bylo tedy... V podstatě nad sebou vítězíme. Zezulka vyléčil strašně moc lidí. Dodneška potkávám lidi úplně neznámé, kteří mi říkají: "Ano, tady teta (nebo maminka) měla nádor prsu a Zezulka ji vyléčil tak, že to zmizelo." Tak si musíme vybrat, jestli máme lege artis (s možností, kterou máme), nebo jestli nás bude zajímat Zezulka. A zas je to ta zpětná vazba. Zatímným výsledkem toho vědeckého je, že z nějakých 15 000 máme tady 100 000 nemocných ročně v tomto státě. Ale jsme zdánlivě spokojeni. Hlavně, že je to založeno na důkazech. Toto se opakuje v mnoha a mnoha ohledech stále a stále. Je to důkaz inteligence lidského rodu. Samozřejmě, že Alzheimer je naprosto zbytečná nemoc. Vyskytla by se, ale v nepatrném množství. A tak ty zevní podmínky, které na ni působí, můžou být rozhodující. Když se podíváme na nádory, tak velmi jistě 70% všech nádorů je zbytečných. Jenomže, učíme se léčit rakovinu, anebo zabíjet nádor? A na tom to je postavené. Dalo by se dlouho mluvit. Dávno už jsem ztratil entusiasmus mladíka, ale měl jsem naštěstí svého učitele - mistra Zezulku. A jeho osud byl i mým osudem zčásti, tak jsem pozoroval, jak se věci mají. Přiznám se někdy, že když pozoruji na těch seminářích nebo (a tak dále), nebo na universitách některé výzkumné projekty, tak se musím přiznat, že to, co je někdy vnímáno jako řádné, mi tak úplně nepřipadá. Možná, že ten způsob vychází historicky, ale to chápu. Ale na druhou stranu je tu ten Zezulka. Jak to, že vás nezajímají tyto věci. A místo toho budete rozmlouvat s desítkami lidí, budete povídat naučené, no. Lidský mozek dnes dost trpí. Jsou to stavy, které se zase ne úplně shodují s medicínskou terminologií v diagnostice. Řada z těch potíží spočívá ve chřadnutí buněk v mozku z nedostatečného zásobení nebo zachováním potřeb buněk, což má naprosto reálné příčiny, a bohužel také následky. Často vídám různé stupně třeba těchto nemocí, které jdou od občasného omezení (nebo jen nepatrného), až po velmi těžké smrtelné stavy nezvládnutelné medicínou. Přesto zde biotronika má výsledky. Těžko je se na to dívat, ale co s tím? Člověk si vybírá svoji cestu. A tak z toho, kdo má výsledky, udělá podvodníka a šarlatána, aby všichni věděli, co si o něm mají myslet. A pak jsou tady ti mrtví, zbytečně mrtví. A tak dále, a tak dále. Demence tady byla vždycky, jistě, chápu. Ano byla. Ale přece jenom pozorujeme posun jak co do výskytu, tak co do počátku degenerativních onemocnění. Dnes můžeme spatřovat namnoze příznaky již ve středním věku, někdy i dříve. Každá taková věc nebo každý stav má svoji příčinu. Nic na světě se neděje jen tak pro nic za nic. Nic není náhoda. Náhoda, to je pamlsek nevědoucích. A tak bysme měli společně my lidé, ať jsme kdo jsme, hledat ve svém vlastním zájmu cestu k vylepšení. A to jak na úrovni společnosti, tak na úrovni léčby a kdekoliv jinde. No ano, byly tam výsledky. Je to vždycky boj, tady specielně, ale přece jenom byly. Udělá vám radost, když vidíte, že ta demence přece jenom ustoupila alespoň o trošku. Nebo o dost, jak u koho. Vždycky jsme jenom ti, kteří stojí na té druhé straně nemoci, ale čekají, co příroda a nemoc dovolí. To jen opravdoví šarlatáni se vytahují tím, že všecko vyléčí během vteřiny. Jen přijďte, zaplaťte, a bude to v pořádku. Ale realita je realita. 

DOTAZ: Jak se projevuje vliv drahých kamenů? Mnoho krásných velmi ušlechtilých kamenů vyvolalo u lidí touhu vlastnit je za každou cenu, než aby v nich podporovaly ušlechtilost. Fungují jako zesilovače?

ODPOVĚĎ TP: No, ony to nezpůsobily (tyto posuny), ale způsobila to vlastně lidská společnost - všecko v té soutěživé podobě začíná převádět do nějakých hodnot. A ty hodnoty vytváří vlastně člověk. Když budete mít hroudu zlata, tak to může být kus kovu, anebo předmět, kvůli kterému někoho zabijete. Stejně tak cokoliv jiného. Člověk už málokdy vidí tu nádheru a překrásnou věc přírodního rámce a tak dále, a spatřuje většinou jen tu hodnotu, ty peníze. A tak to, co je vzácné nebo co stojí hodně, toho si všímá, a to, co mu leží pod nohama, to tak důležité není, no. V závěru této epochy, která trvá 12 000 let, se člověk skutečně doslova zbláznil. Oddálil se od všech možných jaksi hranic, protože ony byly vždycky a vždycky tu byly také chyby. Někdy větší, někdy menší a někdy skoro ne. I takové doby byly. Často uvažuje o kamenech z toho až zdánlivě magického pohledu. Čili, zajímá se o síly, aby on měl ty síly, a tak dále. No, až tato věc pomine, tak budete mít radost z každého života. Bude to vaše věc - každý list trávy, každý strom, každý kámen, a tak dále. Budete tedy jej vnímat jako něco, co naplňuje svojí měrou váš život, co vás provází. V této chvíli to ovšem zatím mnoho nehrozí. Vliv každé hmoty je (biologické, anorganické, a tak dále). Jak by bylo možno si nemyslet, že tak přesné seřazení atomů, jako vidíme třeba u nějakého krystalu, bude stejné jako hromada hlušiny. Asi to nebude stejné, co myslíte. V historii znáte také příběhy, které byly spjaty s nějakými drahými kameny a podobně. No, kdo věří, ať věří, kdo nevěří, ať nevěří. Když se podívám třeba na to, co mě zaujalo v poslední době, tak to byla zpráva o tom (jistě neověřená, nebo ověřená, snad to byl výzkum - a docela prý slušný, no, nevím, najděte si to), že se podávala voda, která byla v blízkosti šungitu, a že u lidí, kteří měli často měsíce změněné hodnoty po chemoterapiích, došlo k vyladění po 14 dnech. To je nádherné. Bude to ale někoho zajímat? Asi velmi těžko, kdoví, nevím. No, postavili jsme rozum na piedestal (hodně vysoký piedestal) a zároveň jsme odřízli odpovědnost. Protože to byl odpovědný rozum, který způsobil děje, které ještě teď nevnímáte, ale které jsou již zcela zákonité. Takže, o to jde - tedy i kameny. Upřímně řečeno mne příliš ani neláká, svádět boje se skeptiky, abych jaksi vyjádřil názor, který má svůj původ nejenom v ráciu, ale i v jistém jiném přijetí. Nechme to být. Já se pokouším číst.

DOTAZ: Ptáte se na generátor Reich a jak pracovat a ustát energii přijímanou, a tak dále.

ODPOVĚĎ TP: Je-li všechno v pořádku, tak žijete (včetně energetické složky) v jakémsi závěsu - je to harmonie. Kdybyste měli možnost se vzdálit lidské společnosti někam do hor (vysoko do hor) a tam být měsíc nebo dva, viděli byste, jak se pomalu mění vaše vědomí a vaše duše. Začali byste... Když přijedete z velkoměsta, tak jste to vy, ale jste přece jenom trochu odděleni. A po určité době se to "vše" začíná stávat vámi. Už víte, kdy přijde déšť nebo vítr (v těch horách je to zásadní), už víte jak bude a co bude. Už vnímáte prostředí - proč stromy jsou tam, kde jsou, a ty stráně a tak. Začínáte vnímat... To je, jako když se díváte na nějaký dynamický proces a díváte se dost dlouho, tak najednou začnete vidět zákonitosti v tom procesu. Už to není nahodilost, ale je to něco, co napřed jen tušíte, a možná jednou to popíšete i matematikou. Ať už teorií chaosu nebo jinak. Takže, podívejte, jak se vyrovnat? Vyrovnat sebe. Jiná cesta nikdy nebyla a nebude, protože je to problém vás a té energie. A do té doby, než se udělají kroky na jedné i na druhé straně, tak to nemůže úplně fungovat. Čili, žádný zázračný šutr, který tady vyrobí energii, do které vstoupíte a bude krásně. Ano, některá místa jsou silná a dají vám třeba i posílení, velmi silné posílení. Ale pokud jste stále týmiž (tedy těmi, kteří došli ve své astenii do toho stavu potřeby energie), tak to nemůže fungovat. Protože ta energie se ztratí stejně, jako kterákoliv jiná, kterou jste přijímali předtím. Přijímáte ji povrchem těla, dechem, spánkem a mnoha jinými způsoby, potravou hutnou, pitnou. A také v oblasti mentální, na to nezapomínejme. Když chcete přijmout přírodu, tak ji musíte přijmout svojí duší. Protože ta duše zároveň vytváří buďto spojení, anebo odpojování. Takže můžete být v té přírodě a říkat si: "Hm, co já tady budu dělat? Tady jsou stromy, tráva, no, hm." To jsem takhle také měl kdysi jako mladý hoch. Jsem byl v lese a: "Ježiš, co já tady budu dělat?" No, a když to zase je jinak, tak aby to nastalo... Protože to je život, to všechno kolem vás je život. I ten strom na té zahradě, všechno. No, a aby se ty životy mohly propojit, aby mohlo dojít k tomu zázraku, no tak tam nesmí být to "já", víte? A to platí i pro všechno ostatní, co na světě je. Tedy i pro ty kameny nebo jakýkoliv generátor. Tak, kolik máme? Nevím, jestli jsem to už neodpovídal, uvidíme.

DOTAZ: Chci se zeptat na působení. :-) Pravidelně ve 20:00 hodin nestíhám. Je tomu delší čas (asi pět týdnů), co jsem se nemohla z různých důvodů připojit. Včera však před 20 hodinou unavena ulehla do postele, meditovala ke zklidnění a odpočinku. (TP: To je určitě žádoucí. Protože zas to není o tom Pfeifferovi, který někde takhle máchá rukama, ale je to velmi komplexní biologický děj spojený s Bohem.) Vtom jsem najednou ve svém vnitřním obrazu viděla, že působíte a já energii přijímám. Viděla jsem Vás svým vnitřním zrakem. Když jsem se z meditace probrala, bylo 20:10. Je prosím možné, se na Vaše působení připojit i tímto způsobem - bez zapnutého počítače?

ODPOVĚĎ TP: No samozřejmě. Ten počítač, ten mobil či co, to nemá z hlediska přenosu nejmenší význam. Jenom, že to pomáhá. Pomáhá vás to zasměrovat, ale pro vlastní proces (je to stejně, jako byla kdysi televize) to nemá žádný význam. Čili, je tam pomoc jedině prostě tou časovostí - čili teď je to vidět, čili teď to probíhá. A taky, že to je trošku pro některé snazší, se v té chvíli více věnovat tomu napojení.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Je možné, že jsem to v tu chvíli cítila? (TP: Jistě.) Při uléhání jsem si únavou na působení opravdu nevzpomněla, přišlo to samo.

ODPOVĚĎ TP: Čili jste trošku zapomněla, že je nějaké působení. A pak jste upadla do toho řekněme jiného stavu a Vy jste to viděla. Můžeme jistě mluvit i hlasem skeptiků, kteří řeknou, že jste byla nastavená, že jste si připravila tento zážitek nějakým očekáváním. To jistě ano, ale ne vždy. Byli například lidé, kteří vnímali toto působení (někteří, vzácně) kdykoliv bylo. A to aniž věděli, že působení někde bude probíhat. Kdysi jsem měl mnoho přednášek před covidem. Bylo to každou neděli, sobotu, o týdnu ještě aspoň dvě a různě jinak. A ten člověk si to zapisoval včetně časů - sedělo to přesně. Čili, i to je možné. Čili, nemusí vůbec tušit, že nějaký takový děj je. A je-li naladěn, tak... Tak vlastně probíhá výuka u duchovních mistrů. Když jste spojeni se svým mistrem, tak je to stále - ve dne, v noci, ve spánku, za bdělého stavu, pořád. Toto je trochu jiný případ. Tohleto je řekněmež telepatie, propojování se navzájem a s tím, co je zdrojem.

DOTAZ: Je možné, biotronicky působit na paměť, konkrétně na její zlepšení? Na kterou část hlavy se nejlépe soustředit?

ODPOVĚĎ TP: No, pokud byste byli teoreticky úspěšní v obnově životnosti buněk mozku, pak jistě do určité míry ano. Jsou to například stavy, které provází teď mnoho lidí po covidu, protože jedním z příznaků pocovidových jaksi stavů je i zcela zřetelné poškození paměti. No, všechno se musí cvičit, tak i tohle. A i já se dnes někdy ptám pacientů: "Jak se jmenujete?" I když ho znám již 20 let. Bohužel, ale lepší se to. Čili, odpověď zní - záleží na tom, proč došlo k defektu, ale z části případů ano.

DOTAZ: Opravdu začíná nemoc pro mě pouze v duchu nebo v duši a v těle se projeví až pak? Jak se dá vyléčit duchovní nebo duševní nemoc? A je pravda, že když se člověk uzdraví na duchu a na duši, tak se mu poté vyléčí i samo tělo? (TP: Neříkej nikdy nikdy. Všechno ano, ale i ne - to je zase rozdílné.) Doufám, že tento dotaz nebudete číst na živém shromáždění, ale že ho přečtete pouze na online přednášce. Setkala jsem se totiž s tím, že jste můj online dotaz určený pro online přednášku četl i na živém shromáždění, a na online přednášce už ne. Takže kdybych na živém shromáždění nebyla, tak bych se nedozvěděla odpověď na svůj dotaz.

ODPOVĚĎ TP: Dozvěděla milá paní, vždyť přece přednášky jsou v tom BIOVIDU (tedy v televizi BIOVID) a jsou v archivu. Takže v čem by byl problém? Je to tak. No, teď jsem právě přečetl, jak vidíte - tedy jestli se dobudete. A tedy... Řekněmež jinak. Veškeré přísné oddělení částí našeho organismu je nesmysl. Jistě, je tu čas vtělení, a beztělný. Tak tam chybí hmota. Ale přesto je tam ta druhá část - tedy duch se svojí energií. A ta hmotná část zaniká - včetně energie, která se vlastně rozpouští stejně jako hmota těla. Ale nikdy to není tak, že bysme mohli úplně říct toto. Ano, cokoliv konáte, na vás působí. Čili, jak se rozhodujete - to je ta duše. To je z této pozice pravda. A to i když si třeba zlomíte nohu, protože jste si špatně zašněrovali botu a holt došlo k nechtěnému. Ale na počátku byl třeba šlendrián nebo vaše "mustování" - prostě neměli jste čas to udělat pořádně. Jenomže to neplatí na všechno a vždycky a zcela obecně. Jsou věci, které tak docela nebudou souviset plně s vaším stavem. Budete mít řekněmež průměrně dosažitelnou imunitu a setkáte se se zdrojem infekce. A tak vcelku ten mikrob se nebude ptát, jestli jste jaksi uvažovali o tom, že se nakazíte, ale nakazí vás rovnou, víte? To už mikrobi dělají. A když budete mít potíž silovou, která bude mít zase nějakou jinou příčinu, třeba... No, budete třeba vyčerpáni v imunitě (a tak dále) díky psyché. Anebo zase se narodíte jako astenik - a to v tomto životě těžko můžete řekněmež primárně ihned ovlivnit. Můžete s tím pracovat, ale jaksi nebude to tolik souviset s vaším duševním stavem. Čili, je to mnohem jaksi košatější. Naučme se základní větu za domácí úkol: "Všechno je jinak." A budeme blíže pravdě. A ještě jednu: "Když si budete myslet, že už to máte, tak hledejte, co jste zapomněli."

DOTAZ: Hermovská společnost je v hudbě laděna na 440 Hz. Dříve to bývalo 432 Hz.

ODPOVĚĎ TP: To je přesně to, o čem jsem kdysi mluvil jako o změně ladění, kdy se to ladění změnilo, aby to lépe znělo v akordech, ale že původní frekvence (ta správná) našeho atomu (čili naší sluneční soustavy) je založena na 432 Hz. Když budete sledovat oběžné dráhy planet, tak nakonec výpočtem (oktavizováním) dostanete stupnici. A kupodivu je to přesně ta, která byla původní. Z nějakých důvodů ti lidé vlastně zvolili ty frekvenční závěsy zcela přesně. Ale pojďme dál k otázce.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Některé teorie hovoří o přeladění Hitlerem, aby vzbudil vyšším laděním ve válce vojsko k vyšší agresi. 440 Hz se následně stalo normou pro mnohé ladění. Můžete prosím pohovořit, zda-li (případně jaký) to má vliv?

ODPOVĚĎ TP: No, znamená to drobné rozladění s tím základním řekněmež kmitočtem rezonančním, který tady je v naší sluneční soustavě. Ne, že bysme všichni zhynuli, a ne, že by Hitler vyhrál válku - zaplaťpánbůh, to ne. Ale drobné věci tu jsou. Lidé, kteří pracovali ve filosofii před staletími a tisíciletími, poznali mnohé zákonitosti, které dnešní věda teprve bude objevovat. Byli tu lidé, kteří se třeba zabývali těmito otázkami, jak to přinášel jejich obor zájmu - čili Viktor Schauberger například. A tam můžete při návštěvě těchto míst vidět, jak široký to byl vlastně krok od zvědavosti až po hluboké pochopení přírodních zákonů rezonance. Byl to ten muž, který začal jako lesní inženýr přemýšlet - jak to, že pstruh v bystřině, která teče rychle, se nemusí ani hýbat a stojí na místě. To je docela fyzikální problém, víte? Protože každý předmět, který je obtékán kapalinou, díky svému odporu je unášen. A proč to u pstruha tak docela vidět není? Ta rychlost proudu je rychlá. A tak by se asi musel dost mrskat, aby vyvodil tu energii urychlováním tohoto proudu a tím opíráním se o tuto hmotu. No, přišel na to. A vymyslel mnoho jiných věcí. A zdánlivě velmi jednoduchých. Máte desku (zavěšenou), která se může kývat, do ní dáte vodu a prach (jemný prach). Rozkýváte - a pozorujete, co se stane. Skončilo to až tvorbou motoru na volnou energii. Tento muž tuto turbínu vytvořil, a tak dále, a tak dále. Jen málo lidí mu dodnes rozumí. U nás vyšla jeho kniha také, v češtině. Takže si můžete udělat exkurz. Přichází doba, kdy hrubý a agresivní postoj člověka ke všemu, co je kolem něj, se bude prohlubovat k větší jemnosti. Začnete chápat více jednotlivé vztahy těchto rezonancí, které zde jsou. Už to začalo. Před pár lety jste se dozvěděli, že stromy spolu komunikují (přesně jako v Avatarovi), že si navzájem pomáhají. A to dokonce když už jste jenom pařez, tak ty okolní stromy se snaží vám pomoci, a tak dále, a tak dále. Vidíte symbiózní život nejrůznějších třeba hub, kořenů, ale i další, a jiný a jiný. Vidíte, že příroda ve skutečnosti není boj, ale spolupráce - a to i když se žere a pere. No, to všechno později vyústí v duchovní pochopení v duchovní vědě a vědě jako takové. Protože se spojí filosofie a věda opět dohromady. Bude to trvat ještě dlouho, ale dojde k tomu. Když se dívám na platónská tělesa, když se dívám na jiné neuvěřitelné hluboké vynálezy (tedy ty, o kterých dnešní věda mluví jako o rituálních předmětech nebo podobně) - a jsou to nejzákladnější zákonitosti vesmíru, v kosmologii, o generace dál než je současný stav, a tak dále. A to nemusím vůbec vzpomínat Dogonů například. Tohoto kmene, který měl informace, které jsme získali teprve dnes my (a to ještě ne možná všechny) pomocí našich družic, teleskopů. Oni to věděli v čase, kdy my jsme otesávali kameny možná, kdo ví. No, ale pojďme dál.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Když jsem přeladila nástroje na reprodukovanou hudbu na 432 Hz, téměř všichni mí klienti měli hlubší prožitky z hudby, byli blíže k sobě a pociťovali úlevu.

ODPOVĚĎ TP: No, copak myslíte, že tady hraje před vámi občas na koncertu. Včera jsem měl v Humpolci koncert. No, to patří k tomu pythagorejskému ladění, víte? Pythagoras byl velký filosof. Poznal číselné a matematické řady lépe než kdo jiný. Je to tajné, to se nezveřejňovalo. Získali jste jen malou část jeho vědomí. Tamhle to je na té váze dole, té blíž ke mně, tam je kus Pythagorova poznání. Takže.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Při studiu tematiky jsem se dočetla, že Nikola Tesla považoval frekvenci 432 herců za klíčovou ve vztahu k vesmíru. Frekvence také tato, zdá se, navazuje na Teslovu "3-6-9" soustavu (TP: Ano, ale souvisí to i s Pythagorem - velmi, velmi úzce. Protože tato čísla mají, jako všechna jiná čísla, svůj význam, ale tato ve svém oboru zásadní.), ve které se pohybovaly i jiné léčebné frekvence (například Solfeggio), které bývaly běžně součástí gregoriánských chorálů. Když se čísla frekvencí sečtou, dají nám pro Teslu významná čísla 3, 6, 9.

ODPOVĚĎ TP: Vyjádřit se můžu pouze částečně, protože si myslím, že na to lidé přijdou sami - za čas. Je to příroda, je to zákon, zákonitost, matematika. Když se pohybujete ve fraktální geometrii, jste tomu hodně blízko. Ta hloubka, jak to říct, ta hloubka řádu ve všem je neuvěřitelný chrám. Sám proces, kterého jsme částí (tedy vesmír, realita), je neobyčejně strukturovaný. V neobyčejně pevných vztazích, které jsou v dualitě (nikdy nehledej jen jednu pravdu), které jsou všeobsažné. Je úplně jedno, který obor máte na mysli (jestli matematiku, chemii, ale i historii), protože tyto vazby jsou všudypřítomné. Řekněmež, že čísla, na která se ptáte, patří třetí třetině.

DOTAZ: (TP: Neznám knihu "Vodnářské evangelium" o Ježíši Kristu.) Děkujete za duchovní obřady. Máte vnitřní vjemy, někdy mlhovinové vidění.

ODPOVĚĎ TP: Ano, někdy se při duchovních obřadech stává, že je vám něco otevřeno. Samozřejmě, když vyloučíme všechny ty nežádoucí stavy, a těch je maličko nebo vůbec nejsou (ale teď myslím stavy z důvodu třeba nemoci vaší nebo jinak), tak tam zůstává... Podívejte, je velké tajemství. Žijete v kultuře a civilizaci, která vidí jen tento svět a nic jiného neuznává. Ve skutečnosti tento svět je nepatrnou částí světa skutečného. Kdykoliv se můžete probudit, kdykoliv postoupit za to zrcadlo Alenčino, kdykoliv. Jste neomezení, nic vás nemůže omezovat - ani čas ani prostor ani vědění. Když budete v hlubokých meditacích, můžete poznávat nejtajemnější zákony vesmíru nebo i kteréhokoliv oboru. A bude to možné. Čili, jsou tu dvě knihovny - knihovna z papíru a knihovna jiná. Jak jsme mohli věřit, že není? Je to až kuriózní. A ještě mi zbyl čas na jeden dotaz.

DOTAZ: Zezulka píše ve své knize Bytí o tom, že přichází nová Vodnářská doba, ale že do ní všichni nepůjdem. (TP: No, to je tak vždycky.) Zajímalo by mě, jak to poznám, jestli do ní patřím, nebo se budu muset narodit v příštím životě...

ODPOVĚĎ TP: To nechte, prosím pěkně, na prozřetelnosti. Nebojte se. Žijte, jak nejlépe dovedete a s důvěrou hledejte příští, protože v obou dvou případech to bude dobře. Ať už to bude do jiné doby, nebo do doby nastávající. Většinou ty cykly bývají v určité frekvenci - 60, 70 let. Ale to není vůbec nutné, můžou to být staletí dopředu, dozadu, kam se zrodíte. Nebo ještě jednou do konce Kalijugy. No tak jistě, že by se vám nechtělo třeba, že? No, třeba by vám zakázali topit v kamnech se dřevem, no. 

POZNÁMKA Z PUBLIKA: Nebude čím topit, protože nám lesy sežral kůrovec.

ODPOVĚĎ TP: No tak to jo, ale to je zase součást toho příběhu, o kterém jsem povídal, viďte, před chvílí. No, víte, to je prosté. Jeden člověk potřebuje tolik kilowatt, dva dvojnásobek, tři trojnásobek. A pak jsou tam ty variace - někdo se (že jo) uskromní, jiný zase ne. Ale ten průměr tady je, no. A ta krajina vyprodukuje určité množství toho, co můžeme nazvat energií - ať už je to vítr, slunce, uhlí, ropa, cokoliv jiného. A zas ty následky, no. Tak.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: A které duše se v této době (na přelomu dvou věků) právě nachází? Jsou to duše převážně mladičké a těch starých, prastarých duší je tu málo? Nebo je to jinak?

ODPOVĚĎ TP: To by bylo moc jednoduché přátelé. Jako v životě. Máte mezi námi nováčky, mají málo životů lidských, jsou to opravdu ještě nezkušené duše. Máme mezi námi duše vyspělé i velmi vyspělé. A přesto to není záruka nějakého stavu. Takový nováček vám někdy udělá mnohem více služby a posune se dál, než kolik nadělá paseky stará a silná duše. Takže ani to není měřítko. Vlastně do té doby se rodí všichni ti, kteří nějakým svým prvkem (nějakou vlastností) této době odpovídají, nebo potřebou také. Vy musíte jaksi připravit svoji kvalitu, vibra... (já bych to nazval vibrací, no, promiňte mi to), prostě obrazec vaší osobnosti musí zaklapnout jak klíč do zámku. A tak se nerodíte kamkoliv, ale právě přesně jen a jen sem. A tak do těchto dob třeba konce Kalijugy se rodí také významně ti, kteří ji tvořili celou tu dobu, a kteří jaksi zde dosáhli nějakých v uvozovkách "úspěchů". Protože se říká dobře v lidové moudrosti, že když kobyla chcípá, tak nejvíc kope. To je přirozené, že. Tak je to i s tím obdobím, které třeba..., na které se ptáte. Čili, docházíme tedy ke konci nějaké etapy (epochy) a do ní se jakoby zhuštěně rodí zvláště ti velmi výrazní jedinci, kteří musí zažít ten konec toho směru pro své pochopení. A pak to najednou přejde (postupem, protože to není střih) a začnou se rodit jiní jedinci. A najednou se začne měnit postupně duch doby. A začne se měnit kultura ve všech svých aspektech - umění a i co jíte a prostě všechno, na co si jen vzpomenete. A zákony, které začnete ctít, které přijímáte, nebo které odmítáte. A po nějaké době tu začíná další vlastně etapa. V této chvíli to bude další kultura. Bude mít své charakteristiky, dalo by se i poznávat jaké. A neptejte se mě příště, až tady budeme mít přednášku, jaké že bude mít charakteristiky ta nová, protože bych vám to stejně neřek. I kdybych to věděl. A já to nevím, já nevím nic. Ale podívejte, neptejte se mě na to, je to zbytečné. Protože kdyby to bylo vysloveno, tak to bude (i když nepřeceňuji svoji úlohu samozřejmě, já nejsem inženýr lidské společnosti), ale tak to bude přece jenom možný počátek určitého umělého postupu, kdy ten člověk nedělá něco proto, že takový je stav a že takový je, ale proto, že někdo něco - což je špatně. Je to špatně hlavně pro školomety, víte? Dokázali jste se dobře ve škole učit, všecko nazpaměť namemorovat a pak to u tabule vypovídat? No, to je moc hezké, ale jen v kultuře našeho typu. Čili, když to bude tady, v tom srdíčku, a vy to budete žít, tak to bude naprosto samozřejmé. Takže taková ta kultura bude - logicky. Vlastně kdybyste si udělali analýzu těch jednotlivých částí v některých jejich projevech (těch kultur - od Říma, ještě před Římem a pak dále až sem), tak byste vlastně tu zákonitost museli vidět zcela zřetelně. Tak, takže tak.

No, a je třetí minuta po, takže se budeme loučit. S pomocí Boží. A já vím, že to je zjednodušený pohled, anebo taky třeba ne. Protože každá složitost má svoji menší jednoduchost až jednotu. Tak, s pomocí Boží, jdeme se na závěr tedy jako pokaždé rozloučit. Tuhle jsem na to zapomněl úplně, představte si. S pomocí Boží.

No, tak vám děkuji za pozornost, za vaše otázky. Krásnou neděli vám přeji a sobotu. A příště jsme tu kde, počkejte - živé přednášky. Aha, tak zítra jsem v Brně v Sono Hotelu. V neděli, promiňte. Ježiš já jsem to zvojtil. Beru zpět, odvolávám, co jsem odvolal. Neděle v 14:45 Sono Hotel, potom v pátek 20. 5. v Praze zde. Takže další přednáška tady je 20. května. A pak už zase dál jak to bývá - sobota Ostrava a neděle Brno. Tak. Děkuji vám za pozornost, krásný den. Děkuji.