Přednáška Společenství Josefa Zezulky - Praha, 5. 6. 2023

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:

Zvukový záznam (MP3)

Přepis videa:

Dobrý den, vítám vás při naší pondělní přednášce Duchovní university Bytí a mám tu řadu otázek od vás, tak se pokusím na ně reagovat a vy sami si uděláte vlastní názor, jak jinak, protože myslet podle někoho to by nestačilo. Musíte jít také sami, a tak budu rád, když pomohu třeba k vytváření názoru, ale musí to být váš názor. Takže první.

 

DOTAZ: Přeji krásný den. Jen krátká otázka: Palmové listy - věřit nebo...? Proč jsou jen pro některé? Pro ty, co na nich nebyli, co se změní? Vyplní se to, co bylo předpovězeno z jejich čtení? Děkuji za názor a za to, co děláte.

ODPOVĚĎ TP: Děkuji. Jako vždycky je každá věc na světě ne jen černobílá. A vždycky je to složitější, než se zdá na první pohled. Ano nebo ne a jak? Já patřím k lidem, kteří si rádi dělají svůj osobní názor. A tak, když jsem se dozvěděl, že v Praze vystoupí nádíové, tak jsem stál od rána frontu v domnění, že tam bude nával. No nebyl. A tenkrát jsem zažil své první čtení z palmových listů. Bylo uspokojivé, dokonce velmi. Mluvil o tom, co dělám, co jsem. Mluvil o tom, co se stane a ono se to vlastně plnilo a plní. Víte, sám jsem si zakázal žít podle listů nebo podle jakékoliv předpovědi. Občas rád něco takového podniknu, ale na druhou stranu pak rychle zapomínám a po čase se vracím třeba k zápisu a říkám si: "Tak tady se to podařilo dobře, tady ne nebo..." a tak dále. Palmové listy jsou pro každého jiné. Tak začněme tou první otázkou, proč někdo ano, proč ne a zda se naplní. Když jsem se ptal těch, kteří pokračovali v odkazu rišijů, kteří ty listy vlastně začali psát, tak jsem se dozvěděl, že ty listy jsou psány pro ty, kteří se přijdou zeptat. Vemte si, kolik lidí z vašeho okolí cítí potřebu dosáhnout čtení z palmového listu nebo se jít někam zeptat a tak podobně, a také to, že ty palmové listy jsou omezeny v čase a že někdy v naší době pomaličku končí jejich několikastaletá, tisíciletá historie. Byly napsány proto, aby pro určitou část z nás přinesli zprávu. My jsme byli vychováni v racionalizmu. Jsme rozumová společnost, a tak, jestliže se něco takového odehraje, tak je to poměrně velká změna - kauzalita, příčina, následek. Teď najednou někdo přes horizont tisíců let popíše váš život, někdy dokonce včetně konkrétních dat, jmen, událostí - zcela přesně. Jakápak je to asi pravděpodobnost, co říkáte? Co se za těch 5000 let třeba všechno mohlo stát a kam všude ten osud mohl jít. A přesto to popíší v těch nejlepších případech zcela přesně. To ovšem neznamená, že všechna čtení z palmových listů se naplní zcela uspokojivě. Je tu také projev vaší vůle čili ony mluví o jakémsi průměru leckdy a vy neustále svobodnou vůlí v tom svém daném jednom osudu můžete vybírat určité cesty. Pak je tu nepatrné množství palmových listů, které jsou chybné. Je to omyl a neshodují se s pravdou v ničem. I to, co se nám mnohdy zdá jako nesoulad, tak nemusí vypadat, protože jedná se o způsob vlastně toho předání. Většinou ti, kteří takto pracují, a jsou to vlastně kněží, také ctí zákon života, aby nepoškodili, a tak... nevím. Uvedu příklad. Jedu po Indii s přítelem, který je křesťan, čtení palmových listů nevěří a je k tomu černoch a vozí mě tam. A tak já hledám tu možnost, zastavíme zcela náhodně u jednoho tedy takového místa a nakonec zaplatím to čtení i pro něj. Přiznám se, že s trochou lehkou jaksi ne škodolibostí, ale se snahou mu ukázat, že by to mohlo fungovat. Dostane čtení a v něm je všechno - kolik má dětí - já už nevím - asi čtyři dcery, co s kterou z nich řeší, co řeší s manželkou a tak dále. A byl popsán jeho život velmi přesně. Podotýkám, že tomu sám nevěřil a nikdy nic takového nepodnikl. No, jen jediné mu neřekli. Rok na to jsem na vrcholu jedné hory a ozve se telefon. Volá mi přítel z Číny, že je s ním zle. Má horečku dengue. No a asi tak za den nebo dva umírá. Tak to mu ti nádíové neřekli. A možná, že to bylo správně, protože tak udělal, co udělat měl, a nečekal na svůj konec podle předpisu. Někteří lidé nemohou mít čtení třeba vcelku. Stalo se to i mně. Byl jsem na čtení a nádí dočetl do určité řekněmež části, pak řekl další čtení bude možné až za dva roky a bude v Indii. No, nebylo myslitelné, že bych tak docela v té době mohl být a byl - skutečně se to naplnilo. Pokud tedy můžu říci svoji zkušenost, tak ta čtení vycházela nesmírně přesně. Ale viděl jsem stovky dalších čtení a jako správný tedy Tomáš jsem hleděl jaksi najít tu řekněmež správnost těch čtení. A musím říci, že to bylo rozprostřeno. Většina byla poměrně velmi přesná. Určitá část se naplňovala v čase jindy, jiná část jinak, ale ještě pořád to byla podobná událost, a u jiných tam byla naprostá neshoda. Jsou to jedinci, nebylo jich mnoho. Takže to je můj názor. Ano za sebe z vlastní zkušenosti, ale to je má zkušenost, mohu říci na 100%, že ta čtení pokud to tak má být, jsou přesná. Čtení můžete dostat v době, kdy to má nějaký důvod ve vašem osudu. Má vás to někam posunout a je pro to tedy správná chvíle. Jindy ale to čtení být nesmí, protože byste například začali svůj život žít podle predikce, a to by bylo velmi špatně, protože toto je míněno jako pomoc, ale spíše bych řekl jako i informace o tom, že čas je možno vnímat i jinak, než jak je běžně nám všem dáno - že tedy lze se pohybovat v čase dopředu i dozadu a ty zápisy jsou opravdu přesné. Za ta léta minulá, to už je několik let zpět před covidem dávno, se staly případy, které byly opravdu úsměvné. Jeden z nich často cituji. Mladá dívka má novou známost. Neříká o ní nikomu ani rodině. První, co jí nádí řekne, vy máte novou známost a řekne i, jak se jmenuje ten muž. No víte, proč to neříkala? Ten muž byl ženatý, a tak samozřejmě jí to dělalo jistý problém to zveřejnit. Jindy se staly kuriózní případy tyto. Došlo k úřední chybě. To znamená, že ten otisk toho palce, který je klíčem v hledání svitku, byl zaměněn. Během krátké doby na to nádí přichází a omyl je vysvětlen a pokračuje se správně. To pro mě osobně byly důkazy, že se setkávám s něčím opravdu reálným, tedy ne jen s nějakou chytrou imaginací. Ti, kteří začínali psát listy, byli - a vlastně hlavně jeden z nich - byli lidé, kteří zkoumali osud a přemýšleli o něm, meditovali, až nakonec ten osud skutečně pochopili. Později přišla celá řada jejich žáků, kteří v jejich díle pokračovali. Ty listy jsou přepisovány generaci po generaci. Viděl jsem asi tak pětisetleté listy. No, později se musí přepsat. Je to mravenčí práce. Je to list z palmy, který je nařezán na proužky a na něm rydlem ten jaksi zřec zapíše ten osud a je to ještě zase mnohem složitější, ale funguje to. Opravdu to funguje. Pro mě osobně je velká radost, když mám možnost tento zákon přírodní doslova, tuto skutečnost jaksi navštívit. Je to jeden kamínek z velkého chrámu života a Boží vůle. Tak snad se vám někdy také něco takového stane, uvidíme. Případně napište, jak to u vás bylo.

 

DOTAZ: Je možné pod účinkem rostlin nebo hub jako jsou například lysohlávky, durman a podobně se setkat s jinými světy nebo jsou to jen halucinace?

ODPOVĚĎ TP: No, tato psychicky aktivní látka nebo látky jsou od nepaměti lidmi užívány a často právě s tímto cílem. Dostat se za hranici všedních dní. A přesto s tím nelze souhlasit. Máte-li svoji duchovní cestu, jste-li duchovní, pak přijdou pro vás potřebné zkušenosti a stavy zcela přirozeně a samozřejmě. Zpočátku spíše péčí vašich průvodců, těch vyšších, vysokých bytostí, které stojí nad vámi a bdí nad vaší cestou, nad vámi všemi. Později z vlastní aktivity v meditacích a tak dále. Když použijete tuto berličku, tak se vlastně jedná o hmotnou magii, protože vy se rozhodnete, že půjdeteza hranice všední dní, dáte si tedy nějakou lysohlávku nebo něco jiného a domníváte se, že je to správně. Znakem těchto postupů je vždy poškození vaší duše a vašeho těla. Samozřejmě závisí na velikosti těch dávek, ale také tu vznikají duchovní nebezpečí. Jestliže totiž v těchto stavech nejste docela pánem nad svojí bytostí psychickou, můžou se zde nacházet nebezpečí velmi negativních bytostných komplexů, které se mohou takto jakoby provrtat vaší obranou do vaší osobnosti. Končívá to velmi špatně, proto užívání psychedelik v duchovní praxi je vždy známkou velkého poklesu, dekadence a vlastně slabosti. Ten, kdo jde, nachází. Ten, kdo prosí, tomu je dáno a ten, kdo násilím chce získat, sklidí jen slzy a žal. Je to tedy temná oblast. Pokud užíváme tyto látky a jsou užívány jako léčiva například, tedy nějaká molekula nám pomáhá zvládnout následky nebo příčiny, pak je to něco jiného, než když dobrovolně bez těchto důvodů požijeme. Proto je velmi důležité to, co mě učil můj učitel. Člověk duchovní nesmí škodit druhým, ale ani sobě, a proto už desítky let, čtyřicet, možná více, nepiji žádný alkohol, ale také nezabíjím, a jsem mu za to vděčný. Jistěže to bylo mé rozhodnutí, ale on mě k tomu dovedl. On mi ukázal myšlenky, které mi toto rozhodnutí usnadnilo. Teď se mi žádné zvíře nemusí bát. Rostliny ano. Takový celer, mrkev či jinak, ale já jsem plodožravec, nejsem dravec. Takže asi tak.

 

DOTAZ: Dobrý den, kdy prosím přestane platit posvátná mantra ÓM, začne se zpívat mantra ÓN. Je to ještě daleko? Tak tisíc let a víc? 

ODPOVĚĎ TP: To nechte osudu. Vždyť už teď se zpívá ÓM i ÓN. Zároveň jsme ve středu doby. Končí poslední čtvrť Platónského roku. Byly to ryby, které to zakončovaly a nyní přichází jaro. Tedy mění se i posvátná slabika. ÓM odpovídalo té minulé době zcela právem. ÓN je nyní zcela právem tím, co budou lidé stále více vnímat jako rezonanční slabiku při svých meditacích. Doba, která končí, byla dobou dostředivou, tedy odevšad sem. Doba, která začíná Vodnářem je dobou odstředivou, altruistickou, a proto to EM je změněno za to EN. 

 

DOTAZ: Jaké jsou možnosti pomoci v řešení roztroušené sklerózy s používáním invalidního vozíku?

ODPOVĚĎ TP: Všecko záleží na stupni poškození nervových drah, ať už v mozku nebo v míše a také místě. Někdy se poškozené místo podaří mozku opravit a najde obchvat. Souvisí to také s cvičením. Jindy to již možné není. Důležité je ale spíše to, zdali dokážeme ovlivnit tuto nemoc v čase, kdy vlastně se začíná nebo rozvíjí. Jsem přesvědčen, že v dobách, které budou více políbeny Bohem, moudrostí a normalitou, lidé pochopí, jaký je vklad biotronické léčby právě v této oblasti. Zatím to samozřejmě není většinově možné. Je to daň za náš způsob myšlení. Když se snaží medicína ovlivňovat tuto nemoc, tak používá léky proti zánětům, kortikoidy, používá další léky. Snaží se zlepšovat funkčnost buněk, snižovat záněty, zlepšovat odvod těch látek odpadních a tak dále. To ale není v žádném případě léčba příčiny. Nemoc vznikla a trvá. A medicína se zcela správně snaží pacientovi vlastně v této chvíli pomoci. Také mu pomáhá. Přichází ataka, dostanete příslušnou infuzi a stav se často zlepší. Potíž je ale v tom, že tento způsob nepůsobí na vlastní příčinu této nemoci, tak ta nemoc může dál pokračovat ve svých výkyvech. Pokud jsou tu zkušenosti v biotronice s léčbou roztroušené sklerózy, tak jsou to třeba případy staré 20-30 let, kdy pacient již dále nevykazuje zhoršování stavu, většinově se mírně vylepší o ty poslední potíže, které přisedly třeba v posledním půlroce, a stav víceméně kmitá již ve stejné rovině. No, jsem učen mužem, který tuto metodu praktikoval a vynalezl. Viděl jsem výsledky u něj, viděl jsem za 40 let praxe výsledky u sebe. Byl to nejeden člověk, který v této oblasti měl výrazný posun. No, ale jako by to lidé nepotřebovali. Je to o tom, že máte-li nějaký obor, tak si neumíte představit, že by nějaký obor mohl fungovat rovněž. V této chvíli si teda určitá část lékařů nedokáže představit, že by někdo jiným, úplně jiným způsobem do této nemoci byl schopen zasáhnout. Možná i právě proto dnes organizuji celosvětový kongres, a to proto, abych vám přivedl významné odborníky z celého světa, z univerzit a tak dále, kteří vám přednesou za své obory zprávu tak, abyste mohli být informováni, že to, co zvláště v naší zemi je vnímáno tak okrajově, dokonce s despektem - to jsou ti šarlatáni. Takže tady vystoupí šarlatáni s tituly před i za, profesoři a budou vám říkat zkušenost, která zde je velmi obtížně k slyšení. Ten kongres proběhne 15. až 17. září a je volně přístupný. Můžete se přihlásit na stránkách www.mkz2023praha.cz, myslím, anebo to najdete na stránkách našich dubáckých. A podívejte se na něj, protože to je opravdu naprosto špičková sloha odborníků. Kongres proběhne pod záštitou velmi významného gastroenterologa, a i to je vlastně v duchu toho hesla kongresu. Jedná se o sbližování stanovisek medicíny EBM a jakýchkoliv jiných oborů, protože nic není horšího pro obor i pro pacienty, když je tu odmítání, výsměch a ticho. Takže k tomu ten kongres je. Má také motto, které zní jaksi... Vidíte, já jsem ho zapomněl... No, já si to nastuduji líp. Vymyslel jsem to motto, ale zapomněl jsem ho. To bude asi covid. No, takže ano, věřím, že snad alespoň po mém konci, až já odejdu z tohoto světa, bude čas, kdy se tyto možnosti standardně a objektivně bude možno ukázat a prověřit, protože málo platné, dokud to tak nebude, tak ta léčba nemá šanci, aby se stala jaksi základní, normální léčbou pro tento stav. No, pojďme dál.

 

DOTAZ: Chcete znát můj názor na stravování. Cítím, že nestačí zříci se pouze masa, ale je nutné vynechat však veškeré živočišné produkty, protože jejich výrobou vzniká množství utrpení. To je negativní energie, která se pak někde v prostoru zhmotní a vrací se zpět k lidem podle slov z Bible: Co zaseješ, to sklidíš. Proto mě překvapuje, že účastníkům vaší univerzity je dovoleno - uvědomuji si, že dovoleno je špatné slovo, protože záleží na každém jednotlivci, jak to kdo cítí a jak se sám podle sebe rozhodne. (TP: Ano, to je pravda.) Jíst mléčné výrobky a vejce? Například mléčné výrobky jsou také spojené s obrovským utrpením zvířat, umělou inseminací, odebíráním mláďat matkám po porodu kvůli dojivosti a tak dále. Někde jsem četla, že vás pan Zezulka, když byl nemocný, dokonce posílal koupit vejce. Jinde jsme se setkali s názorem, že ryby se jíst mohou, protože prý nemají duši jako ostatní zvířata, a člověk - prý pak se to pozná tak, že ryby se nestarají o svá mláďata. Ale z přírodopisných filmů víme, že některé ryby se o své potomky starají a nosí je například v tlamě, aby je ostatní predátoři nesežrali. Dále se zdůvodňuje tím, že Ježíš jedl ryby. I v Bibli jsou snad ryby jako postní jídlo. Cítím to tak, že jediná správná cesta je jíst pouze rostlinnou stravu, aby se neubližovalo žádné jiné cítící bytosti a nevytvářela se negativní energie. Mohl byste říct svůj názor, pohled? A je pravda, že kdyby lidé nejedli maso, nebyly by ve světě války?

ODPOVĚĎ TP: Přeneseně, do určité míry ano. Skutečně tu jsou osudové souvislosti. Ale teď k tomu vašemu názoru. Ten, samozřejmě na něj máte právo, a řekl bych, že patříte tedy mezi vegany. To jsou ti, kteří odmítají veškeré živočišné produkty, mléko, vejce, sýry a tak podobně. Jsou tu vlastně ještě další systémy, dokonce někteří přijímají maso z kuřat, jiní ryby a tak dále. No tak názor na to, jestli ryba má nebo nemá duši si jistě udělá každý sám, to snad nestojí ani za komentář. Každá živá bytost dokonce i každá rostlina má své vědomí a svou duši. A teď, jak je to s tím Zezulkou? Ano, Zezulka byl vegetarián stejně jako já. A mnohokrát jsme se na toto téma bavili a on zdůvodňoval, že pokud je všechno v pořádku, tak ani to vejce a dokonce ani to mléko není získáváno způsobem, který popisujete. Je to asi stejné jako kdybychom řekli, že zorání půdy volským potahem způsobuje utrpení těchto volů a tím pádem i to zrní nemáme jíst. Samozřejmě, že tu jsou souvislosti s moderní dobou, tou racionální. Jistěže je vytvářeno mnoho velkého zla a nikdo také neříká, že musíte jíst mléka na litry a vajíčka na tisíce. To určitě ne. Vejce pokud nemá zárodek oplodněný - pokud vím - tak nelze považovat za již živou bytost. V tomto případě tedy rozhodně se nedopouštíte utrpení. Pokud byste to tak dělali, asi by to nebylo příliš vábné. Už jste někdy si dali vajíčko, které je ve vývoji? No, já ještě díky bohu ne. Co se týká dalších věcí. Veganství je systém, který jsem sám vyzkoušel, a to vlastně přirozeně, protože při svých cestách v Indii v minulosti, kdy jsem navštívil tuto zemi několikrát, vlastně mnohokrát, a to někdy i na dlouho, jsem jedl se svými přáteli a jedl jsem to, co tato země nabízela - jedl jsem rukama s nimi a tak dále a tak dále - a bylo to veganské a bylo to velmi už jaksi osvědčené léty, bylo to velmi dobré. Jiné to bylo třeba za mého středního života a mládí tady v Čechách. Tady nebylo téměř možné být ani vegetarián. To maximum, co jste si mohli dát, byl knedlík se špenátem. Dnes ty věci jsou mnohem širší a ti, kteří chtějí být vegany, mají tedy pestrou nabídku. I já běžně jím veganská jídla, ale vedle toho se neříkám ani toho, co zde slyšíte. Když jsem poprvé zjistil, že Zezulka chce vajíčka, stejně jako vy, tak jsem začal přemýšlet proboha je to v pořádku? A pak jsem pochopil, že ano. Je tu druhá strana, druhý pohled. Pokud budete nepoučeným veganem nebo řekněmež se to nepodaří, tak hlavní nebezpečí v této oblasti je v oblasti vývoje malých dětí. Tady můžeme statisticky nalézt určitá rizika. Dokonce většina těch, kteří tomu vegetariánství odporují, vycházela ze zkušeností, které byly získány ve veganské komunitě, a to si vegetariánství nezaslouží. Vždycky jsem argumentoval: Vždyť přece ten vegetarián, když si ale myslíte, že musíme přijímat ty živočišné produkty, tak je vlastně přijímá - sice nepřímo, nejí to maso - ale přijímá. Já sám osobně se řídím intuicí v celém životě, a tak jsou chvíle, kdy vajíčko nesním za půl roku a jsou chvíle, kdy dostanu tuto potřebu a učiním tak. Jsou chvíle, kdy mléko nepiji a tak dále. Jsou chvíle, kdy ucítím tu potřeba - ale to je vzácnější ještě mnohdy a tak dále. Ještě bych to měl precizovat, abych byl více srozumitelný. Takže. Když to zvíře žije v normálních podmínkách tedy spíše v těch, které byly, než ty, které jsou, protože dnes je to průmyslová výroba, tak to zvíře bylo součástí rodiny a jednalo se s ním velmi, velmi krásně, většinou tedy. To zvíře se dělilo o svůj život, dělilo se i o své produkty. Za to dostávalo ochranu, přístřeší a další benefity. Nebyl to zdaleka tak nevyvážený vztah jako dnes, když vidíme řekněmež zrůdné způsoby chovu zvířat, a to všechno jen proto, abychom měli levnější produkci. Čili je to věc každého z vás - rozhodnutí. Já sám jsem tedy veganem, když to cítím, ale můj učitel mě rozhodně nevedl k veganství. - nikdy. Vždy trval na tom - a pro mě to byla autorita nejvyšší - vždy trval na tom, že ta strava vegetariánská je z pohledu ničení životů neutrální a je bezpečnější. Tak to tak dělám. Uvidím, jak to bude vypadat za deset let, ale dnes je to tak. Abych byl úplný, tak ta veganská strava samozřejmě přináší benefity. Je mnohdy lehčí, ale ono část mojí stravy je veganská i dnes. Začínám každé ráno nebo téměř každé ráno kaší z ovesných vloček a možná sem tam nějakou tu borůvku nebo něco do toho, a to je můj každodenní ranní rituál. I přes den je vlastně velmi často ta potrava taková, že by vyhověla tomu veganství. Takže je to věc osobního názoru. Takže.

 

DOTAZ: Názor na fenomén: Brazilský léčitel Teixeira de Faria uvedl, že když byl ještě mladý, navštívilo ho několik duchů, kteří měli obrovskou moc uzdravovat lidi. Tyto duchovní bytosti mu řekly, že léčebné techniky, které skrze něj budou praktikovat, má rozšířit mezi lidi. O sobě tvrdí, že je médiem, do nějž se vtělují léčiví duchové skrz jeho tělesnou schránku vyvolávají operace. Dále uvádí: "Moje ruce vede třicet čtyři duchvních bytostí duchovních bytostí a jejich počet neustále narůstá. Z nebe přicházejí další a další pomocníci. Na začátku však byly jen tři bytosti." Jeho hlavní metodou léčení je obyčejné přiložení rukou na momentálně nemocného člověka nebo přímo na místo, které je postižené. Z dlaní mu totiž proudí energie, která nemoc z těla jakoby vysaje. Dále používá skalpel, nůžky a jiné. Při svých operacích nepoužívá žádná anestetika nebo narkózu. Jeho pacienti nepociťují žádnou bolest. Zcela nepochopitelné je však rychlé hojení ran operovaných lidí. Někdy se rány zahojí tak rychle, že je není třeba ani zašít. Potvrdili to i renomovaní lékaři, kteří se zúčastnili operací. Dotyčný léčí již od sedmdesátých let minulého století a měl vyléčit tisíce lidí.

ODPOVĚĎ TP: Ano, tento fenomén existuje. Má-li být uskutečněn nějaký třeba takovýto zásah, může to být člověk vtělený, který má k tomu předpoklady, může to být také ale médium, které slouží jako převodní můstek pro ty na druhé straně do této oblasti. Tyto metody byly zvláště často ukazovány v Británii, kdy někteří z těchto léčitelů v Británii měli právě tuto duchovní schopnost. Pasuje sem snad i Eddie Edwards, který patřil k jedněm z nejvýznamnějších britských léčitelů a jeho centrum, které pokračuje v jeho práci, jsem navštívil také. Pokud se týká těch úkonů, které popisujete, tak jsou vlastně něčím, co se zcela vymyká ze současné praxe, kterou byste mohli slyšet na lékařské fakultě. Už jenom fakt, že pacient při operaci necítí bolest, je kuriózní. Ano, byly tu pokusy například s hypnózou, vzpomínáte, kdy byla provedena operace v hypnóze. A lze tedy jen těžko dokazovat, zdali léčitel používá či nepoužívá hypnózu, ale spíše to bude jinak. Pokud se týká vlastních zásahů, tak je porušována integrita tkáně, což je poměrně unikátní a ještě to, co bylo zmíněno, je, že tu nebývají nebo nejsou komplikace s antisepsí. Čili ty rány se nezaněcují, jsou rychle hojené, prakticky velmi rychle a pacient cítí úlevu. Je na světě ještě mnoho věcí, o kterých nic nevíme. Přesto mnoho z nás cítí tu potřebu se k nim vyjadřovat, i když je neviděli, i když o tom nic neví, ale oni prostě ví, že to není možné a že to je podvod. No, přál bych jim, aby se na to mohli osobně podívat, pak by možná řekli, že se zbláznili, anebo že je šálí smysly. No, kdo ví. Pokud se týká toho postupu, tak i ten postup bez chirurgie - je vlastně to interna. Máte chirurgii a internetu. Chirurgii třeba můžeme vidět u filipínských léčitelů, ale také v tomto případě, kdy ten člověk používá skutečně jaksi nástroj. Ta druhá strana je tedy ta interna, kdy se působí na pochody a procesy v těle v silové oblasti, a je to podobné třeba jako můj obor biotronika, anebo ten biotronik je nevtělený a působí skrze toho vtěleného člověka. V tom případě ten, který tady viditelně působí, není tím, kdo by měl tyto dary a vlastnosti, ale je tak zvaným médiem. Býti médiem znamená schopnost, aby k němu, do něj byl navázán jiný duch, který potom skrze toto spojení může pracovat zde v této oblasti, což by jinak bylo obtížné nebo téměř nemožné, protože on nemá tento druh tohoto prostorového řekněmež vjemu, síly a tak dále. Proto potřebuje tuto oblast hmotu, sílu, aby se mohl projevit. No, dobře. Čili ano, velmi jistě je to reálné. Je to na základě duchovních zákonů, které vždy platily a platit budou, a v některých místech je to častější, v jiných nikoliv. Například právě na Filipínách nebo v těchto případech je to tak, že v tomto místě byl kdysi velmi silný duchovní kult, kláštery, kde pracovali velmi vyspělí duchovní lidé. Doba jejich už dávno minula, ale stále ještě jsou něčím vázáni do místa, i když ani to není nutné, kde pracovali, a tak speciálně v těchto místech můžeme vidět více takových případů, ale zdaleka nejen na Filipínách. Tato kultura byla pravděpodobně všeobsažná. Byla rozprostřena vlastně ta možnost po celé zemi, a tak můžeme vidět operace vlastně kdekoliv a je otázkou, jestli je to přenos z těch míst někam jinam nebo zda v těch místech také kdysi podobné možnosti kdosi nepraktikoval.

 

DOTAZ: V jednom pořadu pana Krause byl hostem řezník. Kromě jiného řekl, že pořádají zážitkové zabíjačky. Pro mě je to děsivá veřejná poprava. Můžete to, prosím, komentovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ TP: No tak pro mě taky, ale samozřejmě vždyť ať každý dělá, jak myslí. Pozorovat něco takového je hodně blízké pozorovat nějaký zápas krvavý nebo cirk římský a jediný rozdíl je v tom, že se nejedná o zvíře, ale že se jedná o lidi v tom cirku, viďte, anebo lidi bojující se zvířetem, ale prostě v tomto případě je to určitá fascinace tím majestátem smrti, odcházení a koneckonců i chuťové buňky těch, kteří se těší na ten ovar anebo na ty jitrničky, tak tady jistě sehrávají svoji roli. No, každému podle jeho přání. Tedy lidé jako já by se nikdy takovéto věci dobrovolně nezúčastnili, ale to je náš názor, na něj máme právo. A vy si udělejte vlastní. Jej, to je dlouhé.

 

DOTAZ: Ptáte se na kounovské kamenné řady. Slyšel jste o nich? Děkujete a krátký popis. Jsou na rozloze asi 11 hektarů porostlé smíšeným lesem, trávou, křovisky a je zde 14 neúplných rovnoběžných řad sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných kamenů. Na počátku 80. let jich bylo 2240, no. Mají přesnou orientaci takřka - severojižní, vzdálenost je od 11 do 18 m a tak dále a tak dále. Je tu dokazováno opracování těch kamenů. No, nacházíte zde zlomy, které souhlasily s orientací řad a tak dále a tak dále. Možná, že sloužily jako pravěká observatoř či kalendář. Spojnice mezi určitými kameny se promítaly na obzoru, ukazují postavení některých nebeských těles.

ODPOVĚĎ TP: Proč ne. Neolit byla kultura, které ještě zdaleka plně nerozumíme. Je to proto, že kultury se v podstatě střídají. Když to přeženu, tak je to technická a netechnická, zase technická, netechnická. A ty dvě kultury si nemůžou plně rozumět. Rád bych někdy slyšel, co bychom se učili v kultuře, která bude následovat a byla by tou opačnou k naší době technické, zase naopak to, co říká vaše technická doba o těch minulých kulturách, je vcelku jasné. To známe všichni - náboženské rituální předměty a tak dále a tak dále. No, takže kounovské řady jsem navštívil. Zaujaly mě a jsou vlastně součástí uceleného systému, kterým se protkává vlastně celá planeta. Máme krásnou horu Říp, která je klenákem určitých řad, které protínají Evropu od Anglie až po Skandinávii a po jih - Itálii, Bretaň a další. Tyto kameny byly rozmístěny v určitých přesných místech. Byly často dopravovány na dlouhou vzdálenost, to znamená, že bylo vnímáno, že určitý druh kamene je vhodný pro to místo. Bylo zaznamenáno i fyziky, že tyto kameny vyzařují energii při východu slunce a tak dále. Tomuto systému absolutně nerozumíme. Je to pro nás výjimečnost. Když jsem stál třeba v Bretani u Grand Menhiru, který byl opravdu obrovský, a dneska je padlý, rozbitý na několik částí, anebo největších stojících menhirů, které tam ještě jsou zachovány nebo právě u menhirových řad, které jsou tak podobné těm kounovským řadám, kde máte přes tisíc menhirů v jedné řadě, a když navštívíte tam kdejakou vesnici a tam jsou vlastně stavby, které se skládají z mnoha desítek - no možná víc - tunových desek, které vytvářejí vlastně až místosti. Když navštívíte hory, které byly navršeny člověkem, a v nich jsou chodby, no tak samozřejmě se zajímáte, proč by to mohlo být. Já mám čerstvou zkušenost. Před krátkou dobou jsem navštívil pyramidy v Bosně a cestou jsem se také stavil u obrovských megalitických koulí, protože ta koule má tři metry, možná mnohem víc, a jsou vlastně v blízkosti jistého toku, potoku a jsou velmi význačné. Ten, komu bude dáno, zjistí, k čemu ty koule jsou. A i to je vlastně velmi sofistikovaný důvod, proč takové stavby byly vytvořeny a speciálně u těch koulí je to ještě o to vzácnější, že jako artefakt nebyly příliš poškozeny, kdežto menhirové řady byly v zásadě zdecimovány po celé Evropě. No. Snad největší výskyt menhirů najdeme právě v té Bretani. Tam byly z nějakých neznámých důvodů ponechány. Je tam také zajímavost v tom, že některé z těch menhirů, které pokračují ve svých řadách, končí v moři a pod hladinou mořskou. Ukazuje to na to, že byly vytvořeny v čase, kdy mořská hladina byla podstatně níž. To ovšem zase může vést k nějakému názoru na datování těchto staveb. Bosenské pyramidy udávají, že tam je stáří kolem 33 tisíc let, což je obrovská doba, a je otázka, jak datovat ty koule. To nevíme. Jsou přesné a je to dozajista výtvor vědomé činnosti, lidské činnosti. Není představitelné, že by takto dokonalý tvar byl vytvořen pouhým omýváním koule v nějakém korytu potoka. To by opravdu nešlo. Takže ta zkušenost s touto věcí byla opravdu unikátní. Dalo by se říci, že řekněmež osobní názor je, že se jedná o brány, které umožňují něco velmi výjimečného. V poslední době se nachází na povrchu celé planety mnoho útvarů, které se podobají pyramidám nebo jsou pyramidami. Například ty bosenské, které jsou větší než Cheopsova, a je jich tam hned několik, jsou vlastně za těch 30 tisíc let ještě stále patrné, jsou tam použity betony, které jsou několikrát pevnější než naše nejlepší betony, které dnes umíme vytvořit. Jsou tedy to velmi unikátní i technická díla. Jsou tam použity obklady z obrovských kvádrů a tak dále a tak dále. Jsou tam podzemní chodby, které mají výjimečné vlastnosti. Když jsem měřil v jednom místě v podzemních tunelech magnetometrem, jak probíhá zde magnetické pole, je to neúplné, ale zjistil jsem, že pole tedy kmitá, že se mění polarita, že to je vlastně rotující magnetické pole, které samo o sobě je velmi kuriózní. Bude to chtít jistě v budoucnosti podrobnější zaměření.

 

DOTAZ: Na základě vašich přednášek už bych moc nechtěl dělat děti, ale hledám přítelkyni a všechny děti chtějí. "smajlík" Nechci radu. Já to asi z lásky udělám. No. Můžete pohovořit o plození dětí před zánikem civilizace? Předpokládám, že Bůh přisoudí narození se bytostem, co mají prožít to, co mají prožít. Mimochodem podle mého palmového výkladu bude ten zánik později než jsem si vydedukoval z vašich předpovědí. Děkuji.

ODPOVĚĎ TP: No, takže zánik se konat nebude. To, co se bude dozajista konat, je změna, která nás provází stále, a v některých chvílích ta změna je zásadnější. Někdy tok času plyne volněji a dlouho se nic nemění. Jindy přichází z hlediska historie poměrně k rychlým změnám, když se nahromadí určité jakoby energie. No, takže to, co je dnešním problémem číslo jedna, je samozřejmě množství žijících lidí na planetě Zemi. Všichni potřebují svůj díl energie, svoji produkci odpadů, všichni potřebují to či ono. Výsledkem je neúměrné zatížení včetně oxidů a tak dále, které nakonec vede k poškozování rovnovážného stavu ekosystému. Proto je jaksi vždy nutno přemýšlet, co této věci pomůže. No tak dobře, zmenšíme svoji produkci, zlepšíme svoje technologie, ale hned za 5 let je tu o miliardu víc. A ta miliarda spolehlivě vyčerpá svojí produkcí veškerá zlepšení, která jsme učinili. Čili dá se to nazvat pouze oddálením, ale nikoliv řešením. Každý druh je v přírodě regulován životními podmínkami, predátory a tak dále. Je-li všechno v pořádku, kolísá tento systém kolem nějaké zlaté osy, ale není tu nikdy příliš jednoho či druhého. Když se to stane jako například, já nevím, u sarančat nebo jinde, tak ten rok je jim příznivý, oni sežerou všechno, co mohou a nakonec zahynou. Tak je to i v jiných případech. Když bude mnoho srnců, tak nakonec okoušou les (nebo jelenů) a les zmizí - tedyjejich základní životní prostředí. Proto rovnováha je imperativ a patří sem i rovnováha množství lidských jedinců. Není to tak, že by bylo třeba vytvářet nějaké zákonné jaksi normy, kolik lidi smějí nebo nesmějí mít dětí, a bylo by podle mého názoru velmi účelné vytvořit vzdělávací kampaň, lidem vysvětlit na konkrétních tvrdých datech, co se právě v této chvíli děje s naším prostředím, s naší planetou, s naší a tak dále, a lidé by pak sami měli posoudit, jaká řekněmež bude míra jejich přínosu tomu nerozmnování. Já třeba mám zase, jak jinak, nejlepší zkušenost z té Indie v této oblasti. Podívejte, byl jsem tam před řadou let. Tenkrát to ještě byla úplně jiná Indie. Rychle se to mění. V té době neměla ještě ani miliardu lidí, no. A teď, když vidím rozložení populace, stáří, kolik je tam schopnost těch lidí mít děti, no, a vidím, co to způsobuje, tak vidím doslova ne už časovanou, ale vybuchující genetickou bombu. V téhle chvíli má Indie asi tak miliardu 300 milionů. To znamená, že přibylo za tu dobu o třetinu miliardy. No, nebudu to počítat, ale je to hodně i procentuálně. Jenomže to je zase jenom následek, protože ti, co se zrodili, jsou mladí. Za pár let i oni budou chtít mít děti a budou mít děti, a děti budou mít děti. Je to tedy křivka, která není takhle, ale je to křivka, která je exponenciální. No, když to spojíte s tím, jaké jsou možnosti daného území, výživy, vody a tak dále, nevychází to příliš dobře. A tak v takových chvílích by přece bylo normální, aby lidé přirozeně ze své dobroty a poznání se snažili zachránit. No, ale to asi je hudba budoucnosti. Pak je tu ta druhá strana samozřejmě, protože jsou tu zde zpětné vazby, které spolehlivě zastoupí vaše rozhodnutí. Takže nechme osudu, co osudu jest a přejme všem to nejlepší. A pokud budete chtít pět dětí, no tak je budete mít. A pokud budete chtít mít jenom jedno, tak ho budete mít - možná, když se nenarodí dvojčata. No tak to je. Ale žádné restrikce bych tady neviděl jako řešení. Je to vždycky jenom násilí, které nevede k cíli. Já bych sázel na lidské dobro, poznání a moudrost. Kolik máme hodin? No, budeme končit. Takže je jistě důležité, aby vztah byl rovnocenný, rovnoprávný, aby byl naplněn. Tak k tomu často může u některých lidí patřit i míti potomka. Je tedy jednoduchá matematika. Jestliže za generaci nebudete mít dvě děti, ale třeba 1,8 dítěte nebo 1 a půl v průměru, tak snížíte tuto generaci. Za několik generací je to velký pokles. Když budete mít více dětí než dvě, protože jste dva, pak je to zase samozřejmě stoupající číslo. No, tak tedy ponechme to opět na té svobodě. Tedy žádné direktivy. Toho bych nebyl přítelem.

No, a teď už asi nezbývá než se rozloučit, protože čas pokročil, a budu se těšit na vaše příští dotazy, pokud je budu schopen odpovídat, odpovím a nyní vám popřeji všechno dobré při rozloučení. Mimoto se uvidíme tedy v těch dvacet hodin na televizi naší Biovid při duchovního obřadu. (duchovní obřad) No, tak hodně štěstí a těším se na shledání. Na shledanou.