Tak přátelé, krásné pozdní odpoledne vám přeju, a je čas pro přednášku Duchovní univerzity Bytí. A jako vždycky, však víte, co už řeknu, že budu reagovat na to, co jste připravili pro mě, a že to budou předložené názory a že vy sami si musíte dělat vždy vlastní, tak aby bylo jasno. Prostě snažím se z celého srdce předávat to, jak jsem byl učen sám. A snad tak dávat nějaké podměty k vaší životní cestě. No.

DOTAZ: Aha. Jak se naučit kontrolovat svoji mysl?

ODPOVĚĎ

TP: Vidíte, to je hezký dotaz. Těžko, těžko, protože většinou je mysl zpovykaná, protože v dnešní době nemáte mnoho podnětů k tomu. Ježíš, to je vlastně... Já jsem úplně zapomněl, že tu mám svoji Lucii, která mi čte ty dotazy, protože já někdy je dost špatně přečtu. Takže děkuju. Tím ji představuju: paní Lucie, a jsem jí vděčný za to. Takže nemáte mnoho podnětů, které vás v běžném životě vedou k tomu, abyste cíleně kontrolovali svoji mysl, protože většina z vás není duchovní mistr nebo jogín nebo člověk, který zpočátku... Vlastně vždycky děláme cestu v životě, která kopíruje to, co jsme... co jsme už v minulosti jaksi obsáhli. Život to je vlastně sbírání zkušeností, impulzů, život za životem, těch řešených úkolů. No, to záleží na tom, kdo jste. Když jste brabouk, třeba žížala, tak těch úkolů máte mnohem méně než jako člověk. A to ostatně vidíte ve vlastních životech. Víte, co všechno se vám daří nebo nedaří. No a jednou přijde doba, kdy skutečně začnete mít vážný zájem. To je před zahájením aktivní duchovní cesty. A tehdy si začnete uvědomovat, že tedy po té fázi toho hledače, kdy prostě každý týden něco jiného, nějaká nová knížka, nový úžasný názor, ale často není tak moc úžasný, protože je to spíše mnohdy výsledek té lidštiny, než skutečného napojení, když všichni jsou napojeni až na půdu, viďte, a všichni jsou ti duchovní mistři, já vím. Ale to je hodně vzácné, víte? Takže než vůbec poznáte, co je cenné a co není tak cenné, tak proděláte řadu experimentálních vnorů do různých oblastí a napřed budete chtít, aby to někdo za vás udělal. To znamená, že se naučíte nejlépe nazpaměť nějaká moudra nebo nějakého mistra, a to, že bude jakoby hotovo. No a pak pochopíte, až narazíte třeba na skutečného duchovního mistra, který vám řekne, vlezte mi na záda, ale já vás nikam nedonesu, musíte jít sami. A já jsem tu proto, abych vám dával vlastně podněty k vaší vlastní cestě. A kdybych to udělal jinak, tak způsobím poměrně velkou "šarapatu" v té osudovosti. Každý musí být tam, kam patří, protože musí to jít samozřejmě vzestupně. Musí, tedy mělo by. A kdyby se dostal tam, kam nepatří ještě, tak to by mělo vážné důsledky pro osudovost. Tak, samozřejmě v dnešní době je to těžko představitelné. Jsme ve hmotě. Představte si, že vaše duševní část, myšlenková část je nesmírně silná, stejně jako hmotná a že by stačilo jen pomyslet, kdybyste neřídili svoji mysl a už byste působili něco v tom Tvůrčím díle. Samozřejmě, že u řekněmež těch stupňů síly tohoto je to méně důležité. Sem tam na někoho vrhnete svůj odsudek. Sem tam si něco myslíte. Většinou ani ne sami, protože ne sem tam, ale velmi často v té společnosti víme, jak lidé vlastně konzumují ty prvky, které jsou jim invokovány nějakým způsobem, ať už v dobrém či zlém, to už je jedno. No, ale jak jsem se snažil naznačit, postupně začnete být kritičtí a začnete využívat svoji bytost. Začnete si také vážit svých možností, které máte a začnete je používat. A ty možnosti jsou dvě základní. Na jedné straně je to rozum, který většinou bývá až dost, a pak je to emocionální myšlení. A to je druhá věc. Když se vám tyhle dvě části podaří vyrovnat, tak už nejste potrava pro sekty nebo pro různé kvazimesiáše, ale jste vědomý, moudrý, stojící člověk na svých nohou, který se nenechá oblafnout, ale který vždycky samozřejmě si váží toho velkého čili není to kverulant, který by všechno zavrhoval, ty seš a tak dále, ale zároveň to není vlastně naivní posluchač. Můžete chodit roky na přednášky Pfeiffera, Zezulky, koho chcete a nebude to vůbec k ničemu, pokud se nezměníte. Čili výsledkem té cesty je vaše hluboká vnitřní změna. Začíná to od hmoty čili budete si muset promýšlet věci jako vegetariánství, ahinsa, neničení, nevraždění, nezasahování i do ostatních osudů negativně, když nemusíte. Proč? Spíš pomáhat, a když to nejde, tak alespoň nepoškodit. No a tak dále. Takže bude to problém vegetariánství, který znamená, že vlastně tím vyjádříte stupeň své mysli ve vnímání celku. Dokud k tomu nedostoupnete, tak je vám to jedno, že na tom jaksi pultu leží ta flaxa, protože to je hmota, že jo, nějaká, koupíte, opečete, dobrý. A vlastně pro vás to není téma, vůbec to nevnímáte. A jak se bude vaše duchovní a lidská citlivost zvyšovat, začnete vnímat mnoho věcí ve svém světě jako nesamozřejmé. Zároveň budete vnímat svět jinak. Budete schopni vnímat třeba ten svět těch rostlin tady a budete je vnímat jinak než tak, že jsou krásný a tak dále. A nebude to jaksi možná až vědomá schopnost souznění a soucítění a radosti, že jsou, když z nich nic nemáte, nemůžete je spapat ani spálit. Budete rádi, že jsou a budete šťastní, že žijete ve světě, který je světem toho života, že jste jeho částí a budete stále více chápat sebe jako ten svět, protože na počátku je jenom Jednota. Tam je jeden zdroj. Ten zdroj se dělil a rozdělil do obrovské mnohosti. Také vznikla ta jádra toho vědomí. A když se podíváme na cíl té cesty, tedy ten konec, tak je to vědomí, které je vším, které nemá žádných hranic časových, rozměrových ani žádných jiných. Není to já a to, ale je to já vše. To je Bůh, přátelé. Bůh ve všech rozměrech a smyslech významu toho slova. A máte-li se k tomuhle dostat, tak musí docházet k tomu, že to vaše lidsky egoistické jsem se bude postupně měnit. Čili vaše já se rozšiřuje a to ne já se jakoby zmenšuje. Pak se do vašeho já vejde i já té rostliny nebo toho holuba nebo já nevím té kravičky nebo toho čeho. Vy si budete muset ujasnit, k čemuže to na světě jste, co je vám právem. Asi nebudete monforďáci všichni, viďte. To byste umřeli. Takže to by byla špatná cesta. Ale zároveň si vyberete to, co vědomě pochopíte jako své místo v tom světě řekněmež výměně energií, například potravou, ale i duchovně, no. A k tomu bude patřit i tedy úprava vaší mysli. To je začátek. Napřed je to vždy mysl v této souvislosti dnešních dnů a později to bude vaše emocionální myšlení. Tedy později ještě meditace a další. Ty vám umožní chápat něco, co byste jinak postupem racionálním nemohli nikdy pochopit, protože každá z těch intelektuálních oblastí má svůj smysl, ale také možnosti. Rozum kvantifikuje, hodnotí, měří a tak dále. Emoční myšlení má zase jiný rozměr. Rozum se týká toho, co je zde, toho nejbližšího. Intelektuální myšlení, tedy meditace a další, se týká toho, co je univerzální a bez omezení. Když tady vystudujete nějaký obor, tak to bude vlastnost vaší bytosti v té řekněmež racionální části. A z určité míry teda to bude záležitosti tady toho, co je tady v téhle té oblasti. Když se praštíte, tak to můžete zapomenout taky, že. No, ale to, co jste získali tím druhým způsobem, to je pevně zakomponováno do toho, čemu se říká podvědomí a co vás dál formuje už všechny další životy. Čili pro každý život se vytváří jedna paměťová banka. To, co máte jako svoji paměť od narození, vzdělání, rodina, a tak dále, životní zkušenosti. A to vás nějakým způsobem formuje, určuje, jak se budete chovat, co budete dělat, ale to není jediné. Velmi mocnou silou je i tedy vaše hluboká zkušenost, která je odvěká, už od prvního spojení hmoty a ducha, tedy první bytosti. Nepatrný, kousíček, kulovitá nějaká bytost. Až tedy k dnešnímu, když jste v této chvíli zástupce nejvyššího druhu životního na téhle planetě, což vůbec neznamená, že jste nejvyšší. Naopak, vy jste první zvíře, které překročilo hranici mezi oblastí animalů a lidí. Taky to podle toho vypadá na tom světě. No, ale to se omlouvám. Kamenovat můžete až po přednášce. Tak. Takže mysl. Trošku zeširoka, ale ten rámec je důležitý. V jisté fázi tedy když se věnujete nějakému oboru, kterémukoliv, tak se musíte fokusovat. Jste hudební skladatel? No tak se svému dílu... nebo jste umělec jiný, nebo jste vědec? No tak samozřejmě, že budete-li chtít dosáhnout nějakých úspěchů, tak budete mít jednak inspiraci - to je ta štěstěna s tím rohem - a budete muset mít taky cíl, vědomost a schopnost se zaostřit. Někteří lidé vyháněli své služebné, které jim nesly obědy, večeře nebo něco jiného, protože je hrozně obtěžovaly, protože oni v té chvíli nepotřebovali jíst, oni potřebovali být sami se sebou. No, jogíni jsou mírnější nebo duchovní lidé. Ti se snaží to udělat mírnější cestou, ale je to stejné. Takže když jste kontemplováni v té vnitřní části, tak nepotřebujete rušení, a proto prcháte do hor, kde už nejsou ani rostliny, nebo do podzemí, do jeskyň nebo na oběžnou dráhu. No, to už je různé. A pak tedy přichází stav, kdy pokračujete a nakonec můžete být i mezi těmi hluky a ruchy, ale samozřejmě to stojí určité úsilí. Není to zadarmo. A tak když jaksi máte mít jaksi trochu poshovění, no, tak musíte prchnout od těch lidí a do toho klidu. No a k tomu patří i ta mysl, protože v běžném stavu ta mysl se chytá... Zkuste si někdy za domácí úkol vlastně začít analyzovat myšlenku, kterou právě držíte. Běží ve vaší mysli nějaká myšlenka. Vy si řekněte stop a teďka proč vznikla. A jděte za tím. Ta myšlenka vznikla proto, že jste viděli támhle červenou krabičku, a vy jste si s tím spojili nějakou asociaci, která vám vyvolala další řetězec, myslím, myšlenek například. Tak to je ještě snadné. Pak jsou jiné asociační řetězce, které nezpůsobí ani tak vaše čití, jako řekněmež i vlivy okolních entit myslících či jiných. No, v těch nejhorších případech toto budeme vnímat jako řekněme vše a tak dále, ale v těch lepších potom budeme říkat osvícení. Zase to je ten druhý způsob. No a vždy se vám dostane to, co vám náleží a co je správně. Nebojte se. Nemusíte mít strach o svět, v kterém žijete. Ten svět jste vy nevytvořili a jste jeho částí a naplňujete jej. A to jedině rozhodováním. Vy netvoříte ty věci, které žijete. Vy se rozhodujete v tom, co ten osud vám nabízí. Takže vy nejste bozi, víte, vy nemůžete něco stvořit, protože nekonečno musí obsahovat vše. Tedy nemůže tam být něco, co by nebylo. To by nekonečno, nebylo nekonečnem. A Bůh je nekonečný. A ten, kdo tvořil osud, děj, vazby, je on. Je to k pochopení? Nevím. Snažím se vám to nějak vysvětlit, no. Čili budete tedy pozorovat své myšlení, budete přemýšlet po těch dispozičních jádrech, proč vzniká a později se pokusíte myšlení také ovládat. Běžně to děláte, když jste zaujatí pro nějaký obor, nadšení, že. Tak to už vám nedělá takový problém, když jdete na avatára do kina, někteří tam byli z vás, tak je to 3 a půl hodiny a přitom se nenudíte. Když jdete na jiný film, který má hodinu a půl, no tak už poposedáváte a tam vůbec nevíte, že ten film běží - někdy. Naposled jsem byl na filmu Odysseus a je taky tříhodinový a skutečně je to skvělé dílo. Přesto, že je tam obrovské množství násilí, tak ve své skutečnosti přináší obrovskou zprávu, obrovské sdělení - naprosto. Ten Homer byl geniální. Takže jenom tak. Takže to jste to nemuseli ani dělat. Koukali jste na ten film, plně jste se zapojili do toho pozorovaného děje a žádné myšlenky vás neobtěžovaly. No, takže co s tím? Budete to muset dělat podobně. Budete si tedy uvědomovat své myšlení a budete se snažit ho přidržet k tématu, které v té chvíli považujete za nosné. Chcete dělat ve svých myšlenkách to? Ano. Začněte. A teď se do toho začnou vtírat jiné myšlenky a budou na vás dorážet s různou silou. Co uděláte? Vy si jich vůbec nebudete všímat a s jistým jaksi úsilím se vracíte k té své myšlence a ty ostatní jakoby tím odsouváte. Až se vám postupně po nějakých měsících cvičení podaří udržet skutečně svoji mysl v tom rámci, který je třeba a to je začátek. Jak byste chtěli pokračovat v duchovní praxi a praktikách, když by vaše mysl byla jak zajíc? To by bylo vlastně velmi obtížné. Čili to je začátek. Je to vlastně ovládnutí mysli na jedné straně. A co je protipólem mysli? No, hmota. Takže ovládnutí hmoty. To vám jde často mnohem snáz, to znáte z jógy a z jiných oborů. Čili si představíte uvolnění částí svého těla, pak naráz třeba celku a je hotovo. Ale zase i tady vás začne šťourat něco tady nebo támhle drbat, že? A to bude taky vlastně svým způsobem úkol. To už vůbec nemluvím o komárech, když jste v přírodě, mouchách a jiné havěti, která se snaží vám taky udělat svou službu. Pak ta vaše schopnost se zacílení se vlastně projeví vlastně v tom obraze toho, co vlastně provádíte. Takže myšlení. Myšlenka je vždy nutná, není tu, že lepší je emoční myšlení a horší je racionální myšlení. To není pravda. Obojí je nutné a bez jednoho druhé nemůže být úspěšné. Když třeba později budete praktikovat praktika, duchovní cestu, tak budete muset vlastně v jisté fázi si vybírat témata, přemýšlet o nich a později v meditacích velmi hluboce přemýšlet napřed rozumem. A když to uděláte, teprve potom vložíte tento předmět do meditace. Meditace není něco jako, řekněme, autožerné prožívání a zažívání. Meditace je hluboký nástroj, velmi silný nástroj, který vás vlastně dovede k pochopení věcí, které byste jinak nepochopili. A to dokonce i bez toho, že byste to rozřezávali skalpelem. No. To, co dnes často je předváděno jako meditace, je bohužel od meditace na hony vzdáleno. Je to autosugestivní nebo autožerné vnímání, ale vy pokračujete směrem k tomu, co přesahuje běžnou rovinu vaší mysli, co jde k tomu základu, který je obecný a který je věčný. Vždy byl, je a bude. A to vám vlastně přinášejí po generace a tisíciletí lidé, kteří do těchto oblastích vstoupili a taky do nich můžete vstoupit třeba jen tak, že vás nějaká duchovní bytost podporuje a že vám vlastně umožní, abyste se dostali do stavu nebo myšlenek nebo dokonce prožitků, vizí, které vám něco ukazují, co třeba úplně přesahuje běžný rámec smyslového vnímání. Vy jste tady v tom sále, vnímáte mě, já tu mluvím, a přesto se může stát, že se probudíte, protože sen může být dokonalý a přesto nebudete vědět, že spíte, dokud se neprobudíte. Tak i zde. To, co je kolem vás i vy sami, je myšlenka, ale to už jsem moc daleko. Vše je myšlenka jen ne lidská, má jiný charakter. V té myšlence je všem možné. Jen to není v té jedné rovině třeba možné, často. Je to vzácné. třeba různé takové ty stavy, jevy a tak dále. No, ale to vás všechny nakonec čeká na té cestě, protože ta cesta není někoho, není moje, ani Zezulky, ani někoho jiného. A pokud vychází z toho podstatného řádu struktury světa, tak vlastně nemůžete objevit nic jiného nakonec než to, co řekněmež se bude víceméně stále více shodovat s tím, co uslyšíte od těch velkých, protože většinou i ti velcí k vám nemluví přímou řečí, protože jsou velmi zkresleni těmi lidmi, kteří se pokouší to dál přenášet. To je další faktum v oblasti duchovních nauk. No. Každý z těch žáků vlastně vnímá do toho stupně, kterého je schopen. Bylo to za Ježíše - jeho žáci. Každý to vnímal jinak včetně Máří. Ať už jsou to jiní, ať už jsou to lidé, kteří třeba praktikují dnes, a tak je to i obraz vlastně jejich vlastního stupně. Takže vám přeji, ať vaše myšlenky vás vedou k rovnováze, to je to nejdůležitější. To je moudrost. Když jsme alespoň trošku pokročili, trošku, tak to má - je to jako Jakobův žebřík nebo jak to nazvat, nebo ještě jinak. Když se změníte z té změny, byť malé, přichází o něco větší pochopení. Když přijde o něco větší pochopení, přichází další změna z toho většího pochopení. A tak stále a stále. A tak ve své duchovní oblasti, lidské oblasti vlastně stoupáte stále. No a samozřejmě nic není černé nebo bílé čili k světu patří jak tedy ten úspěch, tak i neúspěch, světlo, temnota a tak dále. Ale nebojte, všechno se nakonec spraví, protože to je zvláštní na tom osudu, že on jde tímto směrem a že i když se velmi snažíte někdy odbočit, nakonec vás ty síly vrací stále k té řekněmež přibližně střední cestě. No, takže tak. Děkuju.

DOTAZ: Mohl bych s vámi krátce po přednášce pohovořit ohledně "recertifikace" na první stupeň.

ODPOVĚĎ

TP: Proč ne?

DOTAZ: Chtěla bych více pochopit, jak měnit sebe, jak měnit svůj způsob myšlení, protože když ho sleduji, vidím, jak sklouzává více k dostředivosti a vlastnímu prospěchu. To bych chtěla změnit. Například, když čtu Zezulkovy řádky třeba o energetice, tak mi myšlenky sklouzávají k tomu, jak budu více jíst živé potraviny, ale třeba u Osudu už je to trochu lepší. Tam chci procházet překážky co nejlépe, ale zároveň přemýšlím, jak zlepšit osudovost všeho kolem sebe.

DOTAZ: Asi každý člověk, byť v skrytu duše, touží po tom, aby jeho děj byl pro něj jaksi výhodný, vhodný. To, co musíte udělat, je samozřejmě neobviňovat se a přijmout. Čili začátek každé duchovní cesty je v poznání, kdo jsem já, pochopení sama sebe. Dokud máte představy o své velikosti, pozor na velikány, a o tom, jak jste jaksi úžasní zasvěcenci a duchovní, tak tam něco vadí, protože už není co vás učit. Vy jste přece ty velký, tak co bysme tam dělali? No, když člověk pochopí, že tedy je na cestě, tak to je dobře. No, to se z toho altánu zvedne a hledá, kudy jít. No a teďka jak tedy. Běžně je to tak, že do toho podvědomí, čili do té banky zkušenosti té bytosti, se dostávají ty zásadní informace pomocí emoce. Na tom je založená karma. Když jste nepochopili nějaký životní úkol, a teď je potřeba to napravit, tak v jisté fázi prostě tento zákon začne pracovat. Je to nejvyšší forma lásky, protože vás chrání před ještě větším propadem, než kterého jste se dopustili. A tato karma vlastně se pokouší vám vnést zkušenosti do hloubky bytosti, protože proč děláte nějakou věc, která vám vlastně připadá samozřejmá. Já nevím. Budete se schovat špatně k zvířeti nebo k rostlině nebo podobně. Proč to uděláte? Protože ve vás není v nitru nějaká vlastnost, která by jinak zcela samozřejmě to nedovolila. Když jdete kolem psa, tak si můžete zvolit, jestli do něj kopnete nebo jestli ho pohladíte. No, třeba vás taky kousne. A vy tím vlastně vyjádříte svůj vztah k té sounáležitosti. No a když to nefunguje, no tak holt, musíte do školy, získat další zkušenost, aby se to opravilo doslova. Jinak byste do těch psů kopali dalších milion let. No, tak to uděláte v té zkušenosti a přijde zkouška zase. A život obsahuje celou řadu zkoušek a někdy jsou tak tiché, že je ani nevidíte. No a vy to uděláte znovu. Dobře. No tak znovu. Kolikrát chcete, je to jen na vás. Milion let se tomu můžete hádat s manželkou pomocí nožů a létajících talířů. Milion let můžete bojovat se svým sousedem o mez nebo cokoliv jiného. Milion let se můžete přít o své názory politické nebo jiné. To jistě můžete. Čas má času dost, nekonečně. No, takže budete tedy chápat jistou důležitost toho emocionálního prožití. V prvních fázích lidských cest je to skutečně více ukáznění než vědomá cesta. Člověk má strach jednak, že něco tedy se stane. Takže když píchne souseda nožem, no, tak půjde do kriminálu, tak to radši neudělá, většinou teda, a později se to stane již více vědomým, až přijde ten Svatý grál - ten to je počátek aktivní duchovní práce. V té můžete nástrojem, který pracuje stejně jako karma, což je meditace. To je na výsost emoční záležitost. Karma přijde naráz. Vy nemáte možnost se bránit. Vlastně nepřemýšlíte. A najednou je tu situace. Vy jste v ní, jste do ní hozeni a je to jako smršť. To vás silně emočně zasáhne. Vy toto přenášíte tu zkušenost do podvědomí, protože mezi vědomím a podvědomím je taková zídka. Ona je někdy polopropustná, jsou v ní taky vrátka, ale musí se s tím velmi opatrně, protože to otevření musí přijít řádem duchovní praxe, přirozeně. Když to bude jinak, můžou přijít velké škody ve vaší duši, vědomí či jinak. No, když se třeba vrhnete do neřízeného, rychlého dýchání, tak se vám podaří tím žárem, tou energií ta vrátka prolomit. Vy najednou žijete, co je obsahem té banky uvnitř, ale ne jako - to si představujete vy tady. Když se to stane, tak je to na 100 %. To jste v tom a žijete někdy ty strašné osudy a další věci. Může přijít k tomu, že se vaše mens poškodí. Tam vždy musí být vlastně průvodce, který to řídí a který vlastně ví, co dělá. No, takže třeba tak. No, ale když přijdou potom ty aktivní cesty té duchovní praxe, no, tak to je neobyčejné zrychlení vašeho vývoje. Vy přijímáte jednotlivé impulzy, myšlenky, ať už od duchovních učitelů, nebo i ze svého. No a ty zpracováváte. A tím je přesouváte do své hloubky, jako byste je žili třeba tou karmou nebo jinak. Jinak je to pokus omyl. V těch životech něco konáte, něco vytváříte. Ono se to na vás vrací nějakým způsobem a z toho rostete. A je to celoživotní - od zrodu až do smrti. I smrt souvisí s tím, kdo jste, jak jste, kdo jste byli. A zároveň určuje i to, co budete. No, takže budete tedy svým způsobem se pokoušet vytvořit totéž, co stýká v té automatické cestě, protože jedním z rozměrů světa je myšlenka neboli řád. Když jsme ve hmotě, tak nedělá problém tady mluvit o přírodním zákonu, fyzikálním, chemickém, jiném a je nám to samozřejmé. Vždyť to pozorujeme, statisticky zpracujeme, je to fajn. Když žijete v kultuře, která je jednostranná, tedy racionálně hmotná, pak tam ale chybí celé obory, které by mohly stejně pracovat a stejně zpracovat zase tyto oblasti, tedy zkoumat, bádat, statisticky zpracovávat a tak dále. Sem patří věda o osudu, o vznikání a další a další. No, takže vlastně v tom lidském vzdělání chybí obrovská část v této době. Jsme nejvzdálenější v některých oblastech od té moudrosti a zase jsme nejvyspělejší v jiných oblastech více než kdy lidstvo bylo. Samozřejmě každá nerovnováha přináší tedy nestabilitu, což pozorujete právě nyní. Čili ta úžasná genialita lidského jedince, který otvírá ty přírodní zákony a učí se s nimi pracovat a používat bez moudrosti ovšem, má své důsledky. Právě je žijete. Tak pojďme dál. Lucie: Tak to už byl asi poslední dotaz téhle krabičky.

TP: Počkejte, já vám dám jinou krabičku. Pozor, je těžká. Tak, děkuji. Takže snad to bylo k pochopení. Dva registry nám nejbližší, třetí, o tom jsem nemluvil a v nich se pohybuje váš život, vaše zkušenost, vaše cesta. Prosím.

DOTAZ: Někdo říká, že u Chi Kung a Tai Chi jde v podstatě o vedení energie mezi okolním prostředím, přírodou a částmi těla, ale na základě vlastní vůle, rozumu, omezeného nadhledu, a že jde o manipulaci s energií vlastního těla i tou v okolí. To znamená, že to není dobře. Jaký na to máte názor?

ODPOVĚĎ

TP: To by byla velká zkratka. Samozřejmě, že mnohé z toho, co zaznělo, je pravda. Záleží jen na tom, jak je to vsazeno do toho rámce celkového života. Může to být magie a může to být velmi, velmi správně. Když člověk rezignuje na ten moudrý přístup a věnuje se tomu svému chtění, pak se neptá, je-li to v řádu, je-li to v rovnováze se světem a vyjadřuje nějaké chtění, například bude usilovně cvičit nějakou praktiku silovou například a bude se domnívat, že to je správně, ale akorát na jednu věc zapomene, že v tom okamžiku, bude-li úspěšný, tak ty síly, které získá, nebudou doprovázeny schopností je užívat řádně, protože další složky té osobnosti nebyly měněny. No a tím pádem si dost nepomůže. Magie je vlastně způsob, kdy člověk prosazuje vlastní vůli, aniž by se ptal: "Pane Bože, jaká je tvoje vůle?" Čili je to jakási vůle toho základu. V ní se pohybujeme a teďka můžeme jít proti ní, s ní a pozor i na dobré úmysly. Víte, vy půjdete chránit nějakého tvora a jiný se nezažere, takže umře. Ale ve skutečnosti oba dva jsou si stejně důležití. Jak ten jeden, tak ten druhý. Vy si budete myslet, že něco je dobro a něco špatně. Budete muset velmi meditovat a velmi promýšlet, abyste pochopili tu rovnováhu z toho širšího pohledu, než jenom z toho svého úzkého. No, takže velmi, velmi mnoho úkolů z toho plyne. (Zvoní telefon.) Dále. Telefony jsou mým radostným jaksi zařízením, protože pozoruji na přednáškách, jak se dospělí lidé vrhají jaksi bleskově do svých taštiček a teďka hledají a teďka ono to nejde vypnout ta potvora. Já to znám taky, že jo. Je vám trapně? A ono to furt zvoní ta potvora. Jak byl ten dotaz? Dotaz: Je to tady - Chi Kung, Taj Chi.

TP: Jo, už vím. Děkuju, děkuju. Samozřejmě, že svět, který obýváme, je složen ze svých třech částí. Je to hmota, duch a energie. Aby ta čtvernost byla, tak ta energie se dělí na... A prosím, to jsou moji vlastní s tím telefonem. Rozumíte? To není žádný náhodný. Posluchačka: To byl Pavel.

TP: Kdo? Posluchačka: Pavel.

TP: Pavel. No jo no. A to není žádný náhodný. Ježíš, teď mi to zase ulítlo. Lucie: …že ten čtvrtý je energie, která se dělí.

TP: Ano. To není náhoda, že ta čtvernost jako dvojnost ve dvojnosti musí vždy být. Takže ta energie se vám dělí na dva proudy. Oživuje svět hmoty i svět ducha. No a když tedy se podíváme na ten svět, tak vy nemůžete se nakonec věnovat jenom jedné části. To je vždycky cesta do pekel, třeba hmotě nebo zase jenom duchu. Protože i ti nejvyšší řekněmež duchovní v různých kulturách, že jsem se hlavně zajímal vlastně o taková ta místa s nejvyšší duchovností na Zemi. A když ten nejvyšší třeba vám tady v tom Tibetu, přítel jde v těch sandálech a v té roušce a tak dále a jde tam do těch -20 a je nahatý a koupe se v ledu, no, tak s sebou od svého mistra dostane do taštičky trošku potravy a třeba ten jeho mistr jí šest nebo čtyři rozinky denně a oříšky, ale přesto je to něco, co nám říká, že on musí udržovat to své tělo, přestože medituje těch - skoro celý den. A že vedle této části, která je teď velmi atrofovaná, teda hypertrofovaná, tak je i ta část hmoty, kdy si teda dá těch svých šest rozinek. třeba oni mají takovou speciální potravu, kterou s sebou nosí tam a tak dále. No. A to jsou třeba tyto obrazy duchovnosti, Jsou i jiné. Vůbec nemyslete, že obsáhnete všechno na první dobrou. No, takže každá ta část má své místo. Když jdete potom třeba v duchovních praktikách, tak ty jednotlivé oddíly se věnují těm částem. Na počátku se přibližujete k meditaci. To trvá tak dva roky nejméně, než můžete začít vůbec meditovat. No a pak pokračujete, zesilujete, pokračujete cvičením, které třeba znali jste od Sri Ramana Maharshiho, tedy "Kdo jsem já". Meditace na své jádro. Pak pokračujete k silovým dechovým cvičením dalším, dalším, dalším, až na konci stojíte před trůnem Božím. No a to zas neřešíte vy. Jste na konci cesty a záleží na Prostřetelnosti, kdy... Taky se vám může stát, tam už není dvojnosti, takže není druhých. A nyní se vám může stát, že vás pošlou zpátky třeba sem, abyste tu šířili osvětu a na to vždycky doplatíte těžce, protože tento druh dokáže toto splácet jediným, no. Takže, protože ve skutečnosti ani tak moc nechce. Protože to stojí sádlo, víte? A navíc to přesvědčení, že já jsem ten nej, nej, to se rádo... Vy jste úžasní. Já vás tady vidím v tom sále. To já vždycky takhle říkám. Jste úžasné duchovní bytosti. Tady je světla, že musím pomalu si uvažovat zakoupit sluneční brýle. Ano, klaním se před vámi. Jste naprosto dokonalé osobnosti a bytosti, které vlastně už ani nepotřebují žádného učitele a mistra, protože sami sobě jste mistry a tak dále a tak dále. Klaním se před vámi a odcházím. To by se líbilo, no, ale tak to není a my budeme takoví, jací jsme. Musíme se také přijmout, i když tyto řeči takové ezoterní taky nepoužívám často, protože stejně jako přijímáte svého druha, který má svoji chybu a vy se mu nebudete smát. Budete ho vlastně chápat a případně se budete muset bránit, ale nebudete samozřejmě posilovat to zlo z jeho zla. No tak to nedělejte ani vůči sobě. Chováte se úplně stejně, jako byste vlastně kritizovali druhého. A to by nebylo dobře, protože byste si velmi, velmi ztěžovali tu cestu, protože konat zlo se spíše nemá. No, tak pojďme.

DOTAZ: Je tady ještě doplňující otázka. A může toto cvičení případně cvičit každý člověk pro posílení zdraví, třeba i biotronik?

ODPOVĚĎ

TP: No, to je speciální otázka. V té biotronice tedy pomáháme trochu jinak, ale to není důležité. I tady žijete vlivy okolí, silové prostředí i jiné hmotné. Dýcháte vzduch, který může být plný NOX nebo prachu nebo něčeho jiného a nemáte jinou volbu. A tak i v té duchovní oblasti žijete v tom prostoru, který je, se vším dobrým i vším tím, co třeba úplně dobré není. Kdo je to biotronik? Je to potrefená husa, která se narodí z anomálií. Vy všichni máte svůj vlastní silový stroj, sloup, všechno až k buňce to jde, orgánová centra a tak dále. A to je váš život silový. A potrefená husa se narodí s duální. Je to jakási schizofrenie silová. Čili ta potrefená husa má ten jeden sloup a má ještě jeden a ten slouží pro ty druhé. Takže to trochu jaksi mění to situaci. Ta potrefená husa ovšem zažívá únavy a všechno to ostatní, někdy dokonce větší než ostatní, protože svým způsobem někdy více rezonuje s tím stavem toho světa, který je kolem a který, jelikož už není tolik sebeohraničena, na ni může doléhat více než na ty, kteří mají kolem sebe ty obruče. No, takže třeba nějak tak. A vy se pořád ptáte na to cvičení. Je to dobrá věc třeba jóga. Jóga v podstatě není v pravém slova smyslu duchovní cestou, ale je to něco, co duchovní cestě velmi pomáhá. Co se děje v józe, když ji konáte? To tak jen tak cvičíte, ale to vůbec nebudeme uvažovat, že jo. Je to mimochodem hodně náročné. A když tedy se vám podaří se dostat do této situace, tak zjistíte, že ty zdánlivě jednoduché úkony, které jsou, jako nějaké takové ty pozice, takže vás to ale strašlivě vyčerpá, že to je strašně náročné i fyzicky. A když jsem viděl třeba na svých cestách ty nejvyspělejší jogíny, které si vůbec, řekl bych, tady vlastně ani moc neumíme představit, tak je to úplně jiná zkušenost, no. Ale ona je tu jóga hmoty a je tu jóga taky ducha. No a tady většinou se více akcentuje ta ta - od dob komunismu, ale později se to měnilo a teďka už zase je tam ta nadstavba duchovní, spirituální také přítomna. No a v tom cvičení vy dáváte tělesná centra svého organismu. Existuje nějaké faktum, které tu existuje v tom světě. A vy ta tělesná centra dáváte do určitých přesných obrazců. Také to doprovází taky jistě s tou mens a s tím citem, ale tam je ta hmota toho nastavení toho tvarosloví. To vede k rezonanci vaší bytosti s něčím, co je kolem vás. Protože, jak už jsem se vám snažil vysvětlit, vy nekončíte 5 cm od svého těla, ale vy jste součástí celku vždy a všude bez rozdílu - s celým vesmírem, se vším, se sluneční soustavou a tak dále. A to je zde využíváno a dává to možnost toho jedince určitým způsobem připravovat, ladit, protože různé typy obrazců pak také rozhodují o tom, která část vaší osobnosti je posílena a jak. Když se tedy podíváme na všechny ostatní domény, je to vlastně stejné. Dechová cvičení mají stejnou možnost. Můžou posilovat jednu z té čtyřtaktní části čehokoliv. Tak tedy můžete vyrovnávat. Vaše bytost potřebuje někde posunout. Něco je silné, ale něco slabé. Budete fanatik nebo budete kliďař a vy budete hledat to vyvážení. Takže ta jóga vám může dát také disciplínu, ovládání těla a to všechno ostatní. Ovšem všeho do času. Ve svých 73 letech bych už rozhodně své hnáty nezkřížil, stejně jako za mlada. Tam jsem usedal do jógických sedů a spontánně dokonce v šesti letech, ještě jsem nevěděl, že existuje nějaká jóga a já jsem usedal do jógických sedů. Představte si to. No šílený. A teď už by to asi nešlo, ale nevadí to. Nevadí. Když se podíváte na duchovní praxi, tak vidíte, jak se v historii vyvíjely třeba meditační polohy. Vám nejbližší polohy minulé byly vleže před oltářem čelem k zemi. Později to byly polohy odpovídající dostředivé době, která pokračovala. To bylo tohle. A ta nová doba, která již začíná zde být, přináší meditační polohu jako v Abe Abu symbolu. Opět se to vrátilo po tisíci letech, tedy takto. No a každá ta doba přináší svůj vliv a tedy i meditační polohy a svým způsobem to i souvisí trochu s tím, nač se ptáte, tedy na jógovou praxi a podobně. No, ale kdybyste věděli ty moje kamarády tam, no, to bylo šílený, nepředstavitelný, nemyslitelný, no - neuvěřitelná výkonnost. A to ve všech směrech. Někteří byli schopni tancovat sklapovačky celou noc v divokých tancích. Jiní se mnou běhali nahoru v šestimetrových skocích na hoře, kterou se podaří vylézt jedině s Boží milostí a v půlce rozhodne Nejvyšší, jestli tam vylezete nebo ne. No a tak dále a tak dále. A jiní vás vzali za ruku, a protože člověk funí a už to bylo snadné, snadnější. Když bylo nejhůř, tak se užívala zázračná slabika, a to bylo, nelekněte se: Alohra. A tohle to, když jste si párkrát deklamovali, tak najednou jste běželi zase chvilku snadněji. Tak až vám bude těžko, tak si udělejte alohra, no. No a pojďme dál.

DOTAZ: Náhled biotroniky na frekvenci 528 Hz a vliv na člověka.

ODPOVĚĎ

TP: Rezonance - nejmocnější síla přírody, a to platí pro všechny oblasti, protože cokoliv existuje, vzniklo dělením toho základu, tedy na tu duální podobu, napravo, nalevo, nahoře dole a to mezitím je čas. Znamená to tedy, že ve světě nenalezete nic, co by nekmitalo, nic, co by nebylo v pohybu. Není to vlastně principiálně možné. A ta rezonance je toho vlastně také ukázka. Máme tu rezonanci hmotnou, máme rezonanci duchovní, že, taky. Vy se můžete narezonovat k nějaké myšlence nebo k nějakému duchovnímu stavu. A tady se ptáte po rezonanci kmitočtu, tedy zvuku pravděpodobně, protože toto je rezonance zvuku. No, samozřejmě. Myslím si, že svět rezonance dneska pozorujete třeba v plazmových výbojích. Pozoruje to i v jiných oblastech a i ve zvuku. A že tento vlastně fenomén bude v budoucnosti využíván ještě vlastně důkladněji než v současnosti. Tedy nejde jen o frekvenci 528 či kolik, ale je to celý soubor frekvencí od těch infra až po těch neslyšitelných. A tedy někteří z vás je slyší. Já znám člověka, který slyší přes 30 kHz, a to objektivně, protože jsem šťoura, tak jsem si to vyzkoušel a tak dále. Čili - i když ony jsou tam vždycky harmonické taky, takže ono je to vždycky diskutabilní, ale teď jsem mluvil jako technik, promiňte mi. No, takže, ano. Každá z těch oblastí, pokud je inspirována a zavedena lege artis, může měnit cosi ve vás. A tak někdy zazní povel zrušit krok, abyste nezbourali most, když jste vojenský oddíl. No a jindy je to zase jinak. Každý tedy svým způsobem jako každý rezonátor rezonuje v určitém pásmu, v určitých oblastech a může to být mnohovrstevnaté. Není to jen jedna frekvence. Vzpomeňte na Vodnářský zvon tady. Ten má dva alikvoty, teda ne dva rejstříky. A kolik jsem to říkal? 16 alikvotů v každém. Takže to máte 32 alikvotních rovin. No, a to už je opravdu síla. Takže ano, určitě ano, ale zase když nerezonujete, máte ladičku. A když to budou dvě ladičky o stejném kmitočtu, tak jedna bude kmitat a ta druhá nekmitá, že. To je fyzika. Když budete mít tedy dva stejné případy, třeba i té duševní rezonance, no tak nakmitá, ale musí to být v pásmu určitého zachycení. To je vlastně i to, proč něco vám přijde jakoby snadné, druhé méně. Ale patří sem i docela obvyklá věc. Když se objeví ten rytíř na bílém koni nebo ta princezna, tak buď ta rezonance vznikne, anebo nevznikne. A bude to zas jen proto, že jsou tam nějaké důvody pro to, aby ty jaksi rezonanční pocity blízkosti vznikly. No, někoho potkáte a vy jste s ním žili posledních 20 životů a třeba jste se provázeli v těch životních peripetiích. No, a vy ani nevíte, proč potkáte někoho jiného a on vás 20 životů ničil. A taky nevíte vlastně proč a nebude vám úplně vonět a tak dále. Takže rezonance základní síla světa.

DOTAZ: V jedné z minulých přednášek jste zmínil, že umělá inteligence může významně zpomalit duchovní vývoj. Přemýšlela jsem o tom a popravdě mě nenapadá mechanismus, jak by mi "digitální sluha" mohl zarazit duchovní postup. AI neobhajuju a spíš se tomu vyhýbám, jakkoliv je to dnes čím dál těžší. Hlavně pokud člověk pracuje v IT. (

TP: Aha.) Můžete to prosím rozvést?

ODPOVĚĎ

TP: Pokusím se neuměle, jak budu schopen, ale nechám vám váš názor. Podívejte, potíž je v tom, že někdy nemusíme úplně přesně vědět, o čem mluvíme. Naopak někteří věděli, o čem mluví už před desítkami let. Takže kdo? Karel Čapek samozřejmě, jak jinak. A přesně to se právě nyní děje. Proč myslíte, že ti velcí hráči v téhle oblasti najednou cítí potřebu varovat? Hádejte. Myslíte si, že se zbláznili? Dokonce tvůrci umělé inteligence varují, protože jsou to jediní lidé, kteří jsou schopni odpovědně posoudit, co se právě děje. A to, co se děje, je naprosto logický další postup. Je to generační změna umělé inteligence. Ona byla programována k získávání a porovnávání dat tou mozaikovou strukturou statistickou. No jo. Co se děje v současnosti? Ona začíná žít vlastním životem. Začíná vytvářet vlastní informační toky, které jsou skryty před vámi. Ona se naučila dostávat se do zakázaných oblastí doposud pro ni. Ta výpočetní síla je obrovská. Nevím, do jaké míry jsou zapojeny qubity, tedy kvantové počítače, ale dalo by se soudit, že ano, protože je to velmi lákavé. A v tom případě neexistuje žádné heslo, které by se nepodařilo prolomit, což v konečném důsledku znamená, že neexistuje žádná informace, která by nebyla přístupná, což vede možná k dalším důsledkům. Tak o tom někdy přemýšlejte. Třeba se vám to zdá marginální, že to tak důležité není. No, kdo ví. Proč mluví o tom, že lidstvo je v ohrožení? Protože to, co vám tu povídám, je jenom část toho příběhu. Oni znají o dost víc. Čili projevuje se logicky další posun struktury, který již není v rukou člověka. Pozor, to je důležité. Jelikož jsme ve hmotné kultuře, s tím skončím, ale vlastně nerad bych tím končil, tak je třeba si uvědomit, že hmotná představa dnešního racionalisty člověka vědce, je taková, že tedy zde má nějaký definovaný informační tok jedniček, nul nebo qubitů, a že tedy je to plně ovládané. Opak je pravdou. Takže je to pravda jen většinou. Existují možnosti, kdy to pravdou nebude. A počkejte si v čase, abych já tady nekázal nějaké hlouposti, a jenom si vzpomeňte, až se něco takového dozvíte za pět let. Svět nikdy nemůže být jenom hmotou bez ducha a nebo duchem bez hmoty, pokud ovšem nejste v přerození. Třeba jen ťuknutí. Kavkaz, stan a několik horolezců. Nevím šest nebo kolik. Přichází kulový blesk. Takový blesk navštíví naprosto cíleně v každém spacáku tohoto horolezce, zde ho zle poničí a pak zmizí. Fyzikální představa, proč by to mělo být zrovna tak, je poměrně obtížná. Stejně jako některé v počátku před nižších vlastně sběrnicích, kdy některé roboty vykazovaly určité ne zcela pochopitelné pohyby. No, ale to je jenom tak. Viděli jste někdy člověka, který ovládá přítomností třeba přístroje, že nefungují v jeho blízkosti nebo že se vybíjejí baterie nebo něco jiného? Tam není žádný odpor mezi plus a mínus, který by vyčerpal tu energii a měnil ji na teplo, víte? A tak dále. O světě toho víme ještě hodně málo. A tak naposled vás musím potěšit zase, protože svět naštěstí není vlastně zcela bez právě té struktury. Všechno má svůj čas, Takže dojde se, kam se dojde, a pak zase přijde ta nějaká změna a pak to zase půjde dál někam jinam. Je to vývoj. Takže nevypadá to, že byste byli na konci světa, ale jisté řekněmež kulturní epochy, ano. Čili technická civilizace je na konci své cesty. To ano. A bude zde vlastně pokračování v tom vlastně nenápadném a často později i silném vlastně postupu, což přinese i sama věda, a ona to přináší už nyní, kdy poslední objevy, ať už ve fungování lidských těl, rostlin a kdevšeho dalšího, jsou úžasné. Naprosto úžasné. Já nevím, třeba teďka objevili v bílku, já nevím kolik, dalších 800 aminokyselin, o kterých nikdo netušil, že jsou a takhle to je pořád se vším. Rozumíte? Vy si myslíte, že víte a ono každé poznání vám přinese další stupeň. Takže to je asi tak všechno pro dnešek. Doufám, že to není chmurné, protože by to nemělo být chmurné. Ostatně kdyby to bylo chmurné, tak tu nejste, protože byste se už dávno zničili v roce 10 000 před naším letopočtem, a to se vám nepodařilo ani v roce 2000 před letopočtem ani v roce nula. No, je fakt, že tedy to někdy byla síla. To je pravda. No, takže to je pro dnešek všechno, ať vás neunavuju nad míru a teď se s vámi rozloučím a půjdu za dalšími úkoly. Tak. S mocí Boží, ať jsou s námi sily dobra, prospěchu. Neměli byste teď rezonovat s ničím jiným, než s tím stavem své existence. Nemyslet na svoje problémy, které vás teď tíží, ani nemoci. Nebojte, oni zůstanou. Ale zkuste to teďka, zkuste to teďka nějak prostě pojmout trochu z toho nadlehčeného pohledu. No, tak s pomocí Boží. *duchovní obřad... Tak to je jenom takové pozdravení. Když mě donutíte, tak vám příště přinesu ladičky, které jsou na setinu Hertze a vy si budete moct poslechnout některé rezonanční kmitočty, které jsou ve vašem okolí. Tak děkuju, mějte se krásně.